Můj druhý týden na dovolené - na dětském táboře...
Ke svým funkcím, které jsem tu jmenoval v minulém týdnu mohu přidat Zásobovače, (v úterý o celodenní výlet jsem zavážel jednotlivá stanoviště, Stříbrná Sršáň dostala zabrat u stanoviště č.1) , ale také Psychologa, kdy jsem musel zklidňovat naštvání kuchařek.
Kuchařkám se nedivím. Když někdo pod jejich okny vyřvával "Budíček" ve čtyři hodiny ráno a měly naspáno díky dalším hlukům je dvě hodiny za noc, tak se nedivím, že jsou naštvané. Okamžitě jsem budil hlavasku a byl dost energický a popisný, takže to šla řešit. Tím, že ráno u dvou oddílů nebyly lidi ji to naprudilo taky. Dokonce jsem zaznamenal hlášku, že příští rok nepojede. Ale, ale, to jsou novinky, slyšel jsem dobře? Nebo to byla reakce na něco, co jsem nepostřehl?
Co ale dodat? Nenapadá mě nic, ani k této situaci, ani k ničemu, co se dál dělo na táboře, prostě, obyčejný táborový život. Vlastně ano.Jedno dítě dostalo pro letošek červenou kartu, takže bylo rodiči odvezeno domů. Ale jak se bálo, že jeho prohřešek řekneme mámě, to bylo až nezdravé....
Domů jsem dojel přes zastávku u J*K*, neboť jsem dostal trošku nečekanou pozvánku na kafe (před 14-ti dny jsme se u jiného kafe loučili s tím, že se uvidíme až v září) a šlo to docela hezky. Ale je vidět, že Stříbrná Sršáň opravdu bude (opět) potřebovat oprava, protože ten výlet na stanoviště č.1 byl z pohledu poruch špatný. Tedy poruch - hooodně hrbolaté polní cesty...
No a co dodat? Získal jsem odvahu otevřít svoji obálku se vzkazy už nyní: 2x nápis na téma díky za videa a 2x nápis "díky, že tvé budíčky byly slyšet, ale šlo by udělat něco s tím, aby byli slyšet i ostatní vedoucí?" Hm, tak ty předám dál...
