Popsat tento můj nový týden lze z mnoha pohledů.
Například pracovního, kdy se zdviženým obočím sleduji, že si naše vedení nepovšimlo toho, že se všude uvolňují příkazy kvůli koronaviru - malé obchody už mají strhané nápisy "vstupujte jednotlivě" dokonce u naše lékárna v centru. Lékárna v nákupním středisku ale toto nemá. Také autobusáci nechávají lidi mačkat tlačítka dveří, jinak s nimi musí cestující až na konečnou.... U nás v práci nic. Uvidíme v pondělí...
Z pohledu toho, co na mě chystají kolegyně Š* a I* by to šlo také - musel jsem s nimi v úterý zdravě obědvat, ve čtvrtek jsem "musel" provádět opět pejsky z útulku, načež jsem byl ostříhán. Pro změnu povinně. Chystám pomstu :-)
Ale zpět k útulku: Tím, že nám zatím Š* nesvěřuje velké psi, ale provádíme malé, tak se pochopitelně už stalo to, že jsme prováděli pejska Nixíčka a fenku Šedinku po dva dny, co jsme už v útulku byli.
Takže když jsem jel hned následující (sváteční) den do útulku, oficiálně s krabicí, co přivezla doručovací služba pro Š* v době, kdy nebyla v práci, očekával jsem, že po předání krabice přijde "ten" dotaz.
"Chceš někoho provést?" optala se mě Š*, a než jsem řekl "ale jo, počítal jsem s tím", tak už Š* prolétla jako vichřice útulkem a hle, Nixíček běžel ke mě... Přebral jsem si vodítko a pak už padla jen dvě slova "Běžte velkej"...
Nixík je malý pudl, postarší pán, takže po počátečním jásání muselo za branou útulku dojít ke zklidnění a pak jsem nasadil velmi pomalý krok a prostě šel. Tím,že jsme měli velmi dlouhé vodítko, tak jsem si udělal z prstů levé ruky očko a vždy, když Nixík zastavil, tak mi tím očkem kousek vodítka projel, já si toho všiml, zastavil taky, ohlédl se a v případě vykonání potřeby (značkování nepočítám) pěkně pochválil. Nixík je naučený, že po pochvale přichází mlsek, ale ty jsem neměl...
O padesát minut později jsme byli zpět. Vyslovil jsem obavu, že nixík je vyždímaný dosucha, jak hodně značkoval. Š* se tomu zasmála a přislíbila mi, že doplní misku... O něco později jsme šli už se Š* a dalšími pejsky znovu, tentokrát na Malý okruh...
Tím skončil můj pohyb v pátek. Na sobotu dopoledne jsem byl pozvaný na Geocaching se třemi dalšími kamarády. Udělali jsme "jen" 6670 kroků, ale nalezl jsem samostatně dvě kešky, takže dobrý. Zvlášť ta první byla vypečená, protože ani náš jediný "profi" kačer ji neviděl. O to ale pak byly snažší ty ostatní, protože tohle byla série kešek, takže jsme věděli, jaký tvar kešek hledat. Byly to takzvané "mikro"...
Už v průběhu procházky jsem si nainstaloval program C:GEO doma jsem si ho uchodil a v neděli můžu vyjít na náš kopec a hledat "obyčejné" kešky, kde není potřeba luštit nějaké to "mystérium". Prostě jít a hledat... :-)
Jenomže v neděli nejprve pršelo, pak jsem zjistil, že nemám venku nedělní video, pak tohle a pak tamto a najednou bylo půl páté večer...
