Tím, že státní svátek padl na úterý, byla akce spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, prodloužena až do úterý odpoledne.
To znamenalo, že jsem celé pondělí chodil se služebním mobilem v kapse, ale nic se nedělo. Až jsem si musel pozdě odpoledne říct, že "kupodivu"... Tím pádem jsem v pondělí mohl jít odpoledne na procházku do míst, kde jsem ještě nikdy nebyl, spolu s partou lidí, se kterou hrávám deskové hry. Ano, jak jsem psal minule, letos nejsem v organizačním týmu akce, a to ani oficiálně nebo neoficiálně, opravdu pouze pomůžu s nalosováním turnaje, který tu hrajeme. A i to jenom proto, že se to dělá na mém notebooku a že dotyčnému, co to má na starosti rád pomohu - mimo jiné proto, že se i pomoc slušně požádal...
V úterý už poprchávalo a později hustě pršelo, takže k už naloženému autu jsem utíkal v hustém dešti, takže jsem si v autě založil sušárnu oblečení. Také se mi povedlo "vynalézt" příjemnou objízdnou trasu, jež se vyhnula všem problémovým místům, o kterých jsem věděl, tedy všem objížďkám a stavebním semaforům...
Středa byla až podezřele klidná a k pobytu v práci tak nejde nic říci...
Čtvrtek dopadl tak, že jsem obědval jen jogurt a rohlík, tím pádem jsem dojel do vedlejšího města pozdě. Kamarádka, když mě viděla, tak mě odtáhla do kafárny, kde jsem si "musel" objednat alespoň polévku - tu už ale neměli, takže to dopadlo hlavním jídlem...
Znamenalo to, že na pobočku P* pojedu v pátek. Obvykle na ní trávím tak dvě hodinky, tak tentokrát to bylo od 6:30 do 13:30, až pak jsem se začal vracet na základnu. Hodně v tom udělalo roztěkání, protože při jedné z jízd jsem si klíčky odemknul auto, nastoupil, odložil tašku na vedlejší sedadlo a klíče od auta nikde... Neboli ztráta klíčů na dvou metrech...
Nedělní RVHP bylo v podstatě jen sešlostí "tvrdého jádra" a pak jen sledování soupisu omluvenek a výmluv. Členka tohoto jádra a současně naše vedoucí vytvořila ke 30. výročí klubu, pod kterým nyní jsme a který právě ona zaštiťuje, nové logo, které zkritizovali nejvíce ti, které jsme v klubu neviděli možná už desítku let. A pak se objevilo logo od jiného autora, která tato skupinka nechodících nadšeně oslavovala.
Řeknu k tomu jen dvě věty:
Síla Facebooku dokázána. Demotivace dostoupila vrcholu....
