Překročení šedesátky

Postarší řidičku, která si přesto si potrpí na svůj mladistvý vzhled, zastaví dopravní policista:
"Víte, že jste překročila šedesátku?!"
Ona si sundá brýle, přepudruje se, podívá se do zpětného zrcátka a pak se otočí na policistu:
"Už je to lepší?"

Pohádka pro dospělé

Žil jednou jeden král a ten měl pěknou dceru. Jednoho dne se jim na zámku ucpala kanalizace, tak zavolali instalatéra. Když přišel, princezna mu nenápadně pošeptala: "Otec ti bude za práci nabízet ledacos. Zlato, stříbro, peníze, slivovici, ale ty nic neber, jen ho požádej o starou rezavou podkovu." Instalatér pár hodin čistil kanály a když byl s prací hotov, nabízel mu otec zlato, šperky, peníze i slivovici, ale instalatér trval na tom, že chce jen rezavou podkovu. Král mu ji, se zjevnou nechutí, dal. Když instalatér odešel, povídá otec král dceři: "To jsme s ním ale pěkně vyjebali, co?"

Invaze na Ukrajinu

Dneska se celý den objevuje hláška "Rusko provedlo invazi na Ukrajinu". Na internetu se objevilo následující shrnutí:

- výsadkáře zavál vítr kam neměl (http://goo.gl/kx9kOR) a na Ukrajině skončili omylem. Kanaďané byli tak hodní, že pro Rusko pro příště připravili mapu, aby se chudáci zase nezatoulali (http://goo.gl/MLwsKP)

- po Ukrajině se asi prohání T-72, který vlastní pouze ruská armáda (http://goo.gl/g4HyHF), ale Rusko (zatím) pořád tvrdí, že tam žádné neposlalo.

- ruští vojáci tam teda prý nakonec jsou, ale jsou tam v podstatě na dovolené (http://goo.gl/4MfWTq). To se někdo má, že si může jet na dovolenou služebním tankem.

- Putin hraje jak je ochotný vyjednávat a řešit, mezitím (asi omylem v rámci cvičení) obsadili Novoazovsk a jdou si pro přístav v Mariupol, což je strategicky podstatné z toho důvodu, aby mohlo na Ukrajinu pomalu začít bloudit i námořnictvo.

- civilní obyvatelstvo nesmí opustit město Novoazovsk. Určitě to nemá co dělat s živými štíty.

- samozřejmě že na Ukrajině už padlo několik ruských vojáků. Když jejich rodiny řeší co s nimi je, dozví se že byli zabiti při nehodě ve výcviku.

... a každý den je nějaká nová perlička.
Připadá mi to jako jeden velký vtip. Jestli má toto být začátek třetí světové války, tak se někdo za sto let bude při čtení toho jak to začínalo asi hodně bavit.

Je hrozné vidět, jak je Evropa při napadení naprosto bezbranná.

Říct se na to v podstatě nedá nic, než že se všechno zde zmíněné nechá dohledat na netu...

Někam mi zapadly růžové brýle (aneb Druhá šance - díl druhý)

V pátek jsem tu psal o dávání druhých šancí, jež jsem měl částečně předepsaný a jež prapůvodně obsahoval i větu o jedné konkrétní bílé vráně, s níž jsem měl tu čest v pátek v Praze jednat před 19-tou hodinou, než jsem vskočil do autobusu směr domov.V autobuse jsem pak měl jen sílu na odmazání oné věty a jejím nahrazení povzdechem plus zveřejnit, protože bílá vrána se nekonala...

V sobotu jsem z toho měl takovou zvláštní náladu, že jsem ofouknul prach z walkmana (pro mladší čtenáře: prehistorický předchůdce nositelných MP-trojek), zasunul kazetu a natrefil na známou píseň skupiny "Hudba Praha", v níž zpěvák přizvukuje do zpěvu dívek...

Někam ti nějak, někam ti nějak zapadly
…ty moje růžový
Ty tvoje, ty tvoje růžový brejle
…brejle

Možná sis na ně, možná sis na ně někde sed
…asi jsem si na ně
Na ty svý, na ty svý růžový brejle
…někde sed

Celý text na oficiálním webu skupiny "Hudba Praha" - http://www.hudbapraha.cz/archiv/10-let-hpjp-92?hp=texty&hp_nid=147

A to zjištění, že je na světě o jednu bílou vránu méně, se přitom týká takové bezvýznamné maličkosti, kterých v půlhodinovém povídání pronesete několik, ale v důsledku mě to trápí ještě teď v neděli...

Zkusil jsem se dobrat bodu, kdy tenhle problém vznikl a mé zjištění mě nenadchlo a bodlo u srdce podruhé. Představte si jednoduchou situaci - máte 25 podřízených a na rozlučku s nimi máte připraveno (nepřekvapivě) 25 dárečků. Jste si jist(-a), že obě čísla jsou správně, několikrát jste to kontroloval(-a). Na setkání s podřízenými je rozdáte. Jeden zbyde. Jaká je správná reakce?
a) "Aha, někdo z podřízených nedorazil. Kdo?"
b) "Hm, asi jsem blbě počítala dárečky"

No a pokud se na místě řídíte verzí b) a až dodatečně se vám to rozleží v hlavě a optáte se mezi řečí toho posledního neobdarovaného, co dostal za dáreček, který až v tu chvíli zjistí že se něco dělo a rozdávalo... a že zas (nějakým způsobem) ostrouhal...

A mě tu teď hryže  díru v hlavě dárek stěží v ceně 100 Kč a mnohem bolestnější ztráta iluzí...

Why me?

Druhá šance?

Ve většině případů se dá "druhá šance" přirovnat k situaci, kdy dáte člověkovi druhý náboj, a to jen proto, že se prvním netrefil ...

Je to prostě tak, když je někdo hajzl, zneužije vás třeba pětkrát a čtyřikrát se za sebe omluví. Kolikrát už jsem přišel o takového takykamaráda nechci vyčíslovat, zvláště pak ty, kteří už mi ani nelezou před oči, naopak by stálo za to napočítat ty bílé vrány, které do této věty nespadají. I když na druhou stranu - zjištění, že mi na tento propočet stačí ruka zasloužilého dřevorubce po třicetiletém kácení stromů by mi na náladě taky nepřidalo.

Achjo ...

Dnešním rodičům dělají starosti dvě věci!

Dnešním rodičům dělají starosti dvě věci:
Co z netu stahuje jejich syn a co na něj nahrává jejich dcera.

(nalezeno na diskuzních serverech a facebooku, první mnou zaznamenaný výskyt 15.8.2014)

Dovolená /7./

Odjezd a jemu předcházející úklid tábořiště je také kapitolou sama pro sebe, jež přežije jen ten nejotrlejší, nebo v mém případě ten nejprotřelejší.

Už jsem za těch víc jak 10 let prožil dost odjezdů i se všemi průšvihy, které při té příležitosti vznikají. Psal jsem tu o tom při těchto příležitostech už mockrát a osvědčila se mi následující taktika

1) Své věci balit klidně i 2 dny předem
2) Dopředu získat deky :-)
3) Při úklidu tábořiště se přihlásit na první přiměřenou věc, kterou zvládnu sám a nikdo mi do toho nebude kecat
4) Oficiálně odjet před okamžikem, kdy se předává tábor provozovateli.

Problém s dekami je ten, že nejenom děcka je různě vytahují ven při přednáškách, sportech, dospělí si z nich dělají kostýmy.. aby pak při předávání chatičky zoufale běhali po táboře a hledali deky, případně je kradli jinde - oni přeci platit ztrátu "starého hadru" nebudou. Jen za poslední dva dny jsem nesbíral 10 dek a využil jejich část u chatičky dětí, kterou jsem měl dozorovat. Jako druhou věc na úklid jsem si vybral úklid klubovny - v nabídce prostor byla jako třetí...

Tím pádem na mě nemohla zbýt určitá nepříjemná místa jako jídelna, záchody, popelnice, která byla přidělována těm, co doufali, že na ně nic k úklidu nevyzbyde...

Vyšlo mi to přímo nádherně - svoje úklidy jsem zvládl tak, že jsem se dobře 15 minut mohl poflakovat, než nastala situace z bodu 4), kdy jsme měli naložit, odvézt (se) a složit zapůjčené podsadové stany a odvoz jako takový přišel nějakých odhadovaných 30 minut předtím, než provozovatel tábora na nás začal spěchat a stresovat nás, že nestíháme, nebo že jsme něco uklidili blbě.

Prostě a krásně - pro mě to všechno vyšlo přímo nádherně!