Zdání normálnosti

Ovládání umění napodobit zdání normálnosti bych potřeboval dnes, kdy jsem se měl sejít s kamarádkou I* na obědě, avšak dnešní den se, jako mnoho dalších, nezápíše do dějin růžovým písmem.

Došlo to až tak daleko, že jsem na pobočky a tím pádem i na oběd vyjel se čtyřhodinovým zpožděním, abych na pobočce F* zjistil očekávané - pro některé lidi rozlišit kopírku a tiskárnu (obě dvě jsou bílé) je prostě problém - takže když vám nahlásí poruchu kopírky (zničený válec) tak si vezmete onen díl a prostě jedete. Jenže použít díl firmy A pro jejich kopírku na tiskárně firmy B prostěš nejde. A tak si udělám výlet znovu

Jenže ještě před tímto tiskárno-kopírkovým zjištěním jsem byl rozčilen až tak, že jsem nakopl jednu krabici v mé kanceláři. Samozřejmě v ní bylo několik prázdných tonerů, respektive plných tak, že sice netiskly, ale bordel na koberci udělaly...

Každopádně po tom všem, kdy i na oběd jsem dojel pozdě (sice řádově o jednotky minut), musíte okamžitě ze vzteku přepnout do klidu a úsměvu, protože přeci nechcete o vánoční svátky přenášet svoje malicherné problémy na kamarády a kamarádky.

Hm, jenže až já jednou při setkání s kamarádkou usnu a plesknu hlavou do polévkového talíře, tak se tomu ani nebudu divit. Až tolik energie jsem do svého vzteku dnes dopoledne vyplácal, že se mi chtělo spát, takže jsem o to víc vynakládal energie abych nespal, jenže o to víc se mi chtělo spát :-) Dnes mě z tohoto stavu jemně nakopla pálivá strava z čínské restaurace...

Vzbudil jsem zdání normálnosti? Těžko říct, poslední měsíc na setkáních s kamarádkou usínám vždy, byť je to v některých případech jen 15sekundový atak...

Pár videí s Markem Ebenem

Dnes naposledy se vrátím ke Stardance a tentokrát jen k Marku Ebenovi. To, že je zpěvák snad všichni ví a tak nepřekvapí, že zazpívá i ve Stardance. Někdy na začátku, někdy na konci série a letos v sedmém díle z celkových deseti. Ale to až za chvilenku

Stardance IV.


Zajímavostí byl i zpěv Marka Ebena, kdy přišel se třemi dolními končetinami.

Stardance VII. - Marek Eben s 5 končetinami


Jééénže: Mě to přišlo jako repríza z nějaké předchozí řady Stardance a tak jsem začal hledat...

Možná přijde i charita (2012)


... leč ve Stardance tento záznam není a možná ani nikdy nebyl. Ale alespoň jsem si potvrdil, že to repríza byla. I když na tom ještě dělám ...


Bratři Ebenové - Já na tom dělám

Stardance - něco málo nesoutěžních tanců

Je zajímavé sledovat, když tančí někdo jiný než soutěžící a když tančí ve Stardance moderátoři, tedy Tereza Kostková a Marek Eben, je to také zajímavé. Zvlášť hudební podkres, žekl bych. Pto přehrávání v rádiu určitě! :-)

Stardance V. - tango - Tereza Kostková, Marek Eben - 1. část páté řady
(a co jste hasiči, co jste dělali)



Stardance VI. - pasodoble - Tereza Kostková, Marek Eben - 8. pokračování šesté řady
(seňorita Chickita)


Více se mi z Youtube nepodařilo vydolovat...


No a když pak i porota ukáže, že něco umí a tím pádem ví, o čem mluví, je to pak paráda.

Stardance IV.


Když pak sleduji jen takto vystřižené tance - ať už tyto, nebo jen určité soutěžící, tak mi přijde, že bych se měl na Stardance koukat stále. Ano, to totiž nevidím, jak někteří soutěžící "šlapou zelí" :-(

Reakce na zimu

Přestože oficiálně ze zimy uplynuly jen čtyři dni, už se objevují vtipy na její "letní" průběh. Zvlášť, když to nevypadá na brzké zlepšení:

Obé jsou spíše konstatování:

1. Kdyby měl Hitler takovou zimu v roce 1942, dojde až do Japonska.
2. Tento rok silničáři zastihli zimu nepřipravenou

Čas zazpívat si koledu...

... třeba s Křemílkem a Vochomůrkou


update 12:20  - video na druhý pokus už funkční

Dojezd domů. Jsem ale fakt doma?

Díky tomu, že se mi ztratil papírový index se sny (možná i byl ztracen), se teď nemohu podívat na tento konrétní sen, neboť vykazuje jistá opakování či remaky. A to je právě ten problém - kdyby se mi podařilo zjistit, kdy a za jakých okolností se mi tento sen zdál, tak bych mohl vědět.

Takhle jen vím, že v práci mi začalo "odlehávat" od problémů, které jsem vlekl před sebou, neboť se nuceně a povinně převáděly počítače do nového systému. To mělo absolutní přednost.... Mimo práci jsem řešil smutky po zesnulých, ale ne svůj

Stojím se svojí matkou na nějaké venkovské zastávce na hlavní silnici a vyhlížíme, až přijede autobus. Logicky ta naše linka. A už skutečně přijíždí dva autobusy, jeden kloubový moderní (nějaký "SOR") a za ním zcela bílá stará karosa (jednoznačně B731, tu jsem si do snů nabral z fotky historického autobusu dopravního podniku). Každopádně aby se na zastávku veěli oba, tak klouák zajel poměrně daleko od nás, a Karosa přistála velice natěsno za ní. Problém je, že my chceme jet tím SORem, což víme proto, že tam svítí číslo naší linky což je 236 (nebo 237 nejsem si po probuzení jist). Mamka naklusla k předním dveřím, já se sunu co noha nohu mine a nastupuju do nejzadnějších dvěří (to je tak, když si zamotáte nohy do peřiny).

Nastoupit jsem dokázal a než jsem se proploužil k mamce dopředu, tak stihla zajistit lístky. V průběhu mého ploužení zjišťuji dvě věci. První z nich je ta, že jsou sekce autobusu rozděleny "brankami", jakoby každá "národnost" měla svoji. Druhé zjištění jsem si uvědomil až na místě, kde mi průvodčí oznámil, že má jízdenka je již uložena do jejího prostoru. Podíval jsem se na zerm a skutečně je papírek vložený do otvoru a ten je zakryt pevným sklíčkem. Při příchodu revizora se mi tedy nemůže náhle ztratit (viz moje sny s revizory). Jenže revizor nepřijde a tak jedeme celý večer, noc a až do svítání...

Autobus nás dovezl na horní zastávku a směřuje plynule k dolní, ale zde se sen začal ostře rozcházet s realitou, neboť parkovací místa jsou vyblokována zábradlími po obou stranách a autobusák se chtěl trefovat do levé (parkovací) sekce. Opravuji jej, že by měl jet středem a on to stihne udělat ještě bez velkého zavlnění autobusem. Ale to už jej prosím, aby nám tady zastavil a on sjel na dolní zastávku.

Vystupuji těžce předními dveřmi, průvodčí mi podal tašku a s mamkou jdeme domů. Zde náš dům je značně ošuntělý a okna má hodně zaprášená a jiná než v reálu. Za obývákovým oknem se mihne táta, otevře na chvilku střední díl, vykoukne a pak jej opět zavře.
Já se v tuhle chvíli už automaticky koukám doleva, neboť v některých snech sousední dům prostě neexistuje, tentokrát vypadá, jako by jeho rekonstrukce, jíž znám z reálu, ještě neproběhla.

Zmátlo mě, že mamka odbočila doprava, kde stojí kamenný dům (v reálu neexistující), vešla dovnitř a u vchodu zasadila do výklenku svůj obraz.

Začal jsem o tom přemýšlet moc horlivě, tím si sen přetrhl a už jsem znovu pořádně neusnul. Je 3:40 ráno a budík mám nastaven na 5:15...

Stardance VII. - pár čísel k vítězství Marie Doležalové

Sedmá řada Stardance nám skončila a já tak pokukuji do svých tabulek a přemýšlím, jestli je co říct o vítězství tohoto páru. Jsem rád, že se neplnila má obava o vyřazení tohoto páru, kterou jsem tu na blogu prorokoval.

No a když už mluvím o vyřazení - V pořadí, v jakém Marek Eben a Tereza Kostková oznamovali párům, že zůstávají v soutěží, tak tento pár z parketu odcházel 5.-8.-8.-2.-1.-2.-1.-2.-1. tedy jak vidíte, tak do třetího kola to byla "bída", přičemž ve třetím kole už byli mezi dvěma posledními páry, tedy s hrozbou vyřazení.
Marek Eben mohl donekonečna vykládat o náhodném rozložení odvolávaných párů, ale mě se to nepozdávalo, Měl jsem vždy pocit, že v té poslední dvojici stává vždy stejný pár, ale má tabulka to nepotvrzuje.

Při pohledu na prvních šest kol vidím, že vítězný pár měl horší "latinu" než "standart" - sledujte se mnou- latina je zeleně: 25-29-26-30-27-33.  V sedmém kole dostal pár první čtyřicítku (nejvyšší hodnocení), respektive protože to byl charitativní večer, tak hodnotil i pátý porotce a celkově to tedy bylo za 50 bodů...

Víc toho asi z tabulky "nevycedím", ale ještě neskončím se zápiskem :-) Minule jsem tu hodnotil loňské tance ve stylu freestyle a tak přidám další dva. Osobně mě trošku více za srdce chytil ten první, ale i tak to není prostě ono - můj prožitek z frestylu Anny Polívkové to prostě nepřebije...

Pro někoho ale byl zážitek vidět tanec pasodoble tancovaný na čardášovou melodii


Ale teď už k letošnímu tanečnímu freestyle

Jitka Schneiderová a Marek Dědík - ,,Adele Hello'' - Freestyle


Marie Doležalová a Marek Zelinka - Freestyle

(totéž, včetně hodnocení)


Postarší rozhovor před Stardance ve Show Jana Krause: