Právě uplynulý týden se vezl - minimálně v prvopočátku - v doznívání návštěvy v S*, což mělo své světlé, ale - bohužel - i temné stránky, to když mě "přítulka" kolegy Z* vyslýchala, proč ji po celou sobotu nikdo neodpovídal na volání a zprávy. Inu proto, že jsme betonovali základovou desku, člověk se k tomu shýbá a první, co vypadne z kapsy, je mobil, tudíž jsme je už v pátek večer (vmém případě) odhodili a po dost dlouhou dobu je neměli v ruce, což byl oficiální důvod..
V pondělí si bral Z* dovolenou kvůli svým soukromým věcem a co čert nechtěl, odpoledne přijel mimořádným rozvozem jeho nový služební telefon, jež byl údajně celý měsíc na krajské pobočce, neb se čekalo na zavedení do inventur, což prý nešlo, neboť nebyla k dispozici faktura. Ha ha ha, jaký že datum byl vyražen na záručním listě? ................................
Každopádně jsme pondělní večer a pak i úterní, vždy zhruba po hodince, proběhali po městě a hráli Ingress.
Úterý bylo celé vyjímečné, protože jsem po hrozně dlouhé době přerušil řadu výjezdů na malé pobočky a vyslal kolegy V* a Z* a společně se Š* vyčkávali věci příští. Kolik poruch najdou nahlášené a kolik nenahlášených? No, musím říci, že mě překvapily dvě nenahlášené. První z nich způsobili programátoři našeho "hnědého" programu, takže po upgradu z pobočky neodcházela pošta. No a protože nebyl problém nahlášený oficiální cestou (na závěr dne jsem přeci jen našel hlášku v emailu, kde mi - bohužel - zapadla), díky tomu si kluci nevzali s sebou čipové karty a tak jsme to flikovali v centrále se Š. Druhá porucha byla na téma ztracená práva na vlastní síťové dokumenty. To mě ranilo, protože to jsem opravoval dříve, zjevně mi něco uniklo....
Pokud jste četli můj snový příspěvek "Světelný anděl", pak víte, že proběhla i mimořádná kafárna, kdy se mnou vybrané místo ukázalo jako profláknuté, protože mě vidělo víc kolegyň, jak mi bylo milo. Pro ty, co to nečetli jen dodám, že v kafárně zazněla věta, jež mě trošku překvapila (zarazila / zklamala), což jsem I* dodatečně "vytkl" hned 2x - v emailu i ve snu.
Kolega Z* se ve středu tak rapidně zhoršoval, myslím zdravotně, takže když o polednách prohlásil, že má zimnici, tak jsem ho okamžitě poslal domů. Kupodivu mi to odsouhlasil a fakt šel do postele. Ve čtvrtek jsem ho úplně stejně vyštval k doktorovi a dostal od něj neschopenku.
Jako bych viděl I* a Z* přes sebe a úplně zřetelně viděl paralely, a tentokrát naskočil v mé hlavě červený vykřičník u Z*, přestože daný problém přisuzuji k oboum (důkazy by dodali doktoři po dlouhém pátrání). Problém s psyché ovlivňuje obranyschopnost fyzického těla
Poměrně reálně hrozilo, že mě tahle myšlenka bude trápit déle, ale byla poměrně záhy přerušena pracovními problémy a posléze problémy dračákovskými, neboť opět nastal čas, kdy má dlouhodobě hraná postava bude činit hrdinské činy. Bylo to neuvěřitelné, ale ten drobný hrdinský čin jsme dokázali probírat dvě hodiny. A to ještě nemáme hotové plány!
V pátek jsem v práci nebyl, tedy oficiálně. Tak jak se skládají kolegové do stavu nemocných a hlavně kvůli speciálnímu úkolu na budově A* nebyl k dispozici nikdo, kdo by provedl jedno konkrétní, taktéž mimořádné nastavení. Nezbylo, než na pobočku F* zajet a udělat ho. Což vzhledem k mým plánům rodinným a plánům kolem RVHP, o kafárně nemluvě, znamenalo, že najezdím desítky kilometrů.
Nu, něco málo odpadlo, něco přibylo, tak se to tak nějak vyrovnalo, důležité bylo, že všechny akce a zastávky do sebe relativně dobře zapadly, takže na kafárnu odjedu včas....
Tento příspěvek předepisuji v pátek před polednem a možná jej ještě v sobotu dopoledne dopíšu a přidám nějaký údaj ke kafárně a setkání B+S (páteční RVHP odpadlo) jež mě ještě v pátek čeká. Ostatně proto jsem jej naplánoval na sobotu večer.
Bohužel ale od pátku beru antibiotika. pekelně silná (Borek opět vystrkuje růžky), což znamená, že první dny budu oslaben a nevím, jestli se mi bude chtít najít nějaký přebytečný ždibec síly. Takže když tu bude tento text psaný kurzivou, pak vězte, že kafárna a B+S proběhly...
sobota 30. dubna 2016
pátek 29. dubna 2016
čtvrtek 28. dubna 2016
Světelný anděl
Počátek tohoto (ranně středečního) snu mám trochu v mlhách, ale za jasného dne vystupuji z autobusu na povědomém místě (hra OMSI - linka 101 Warsawa, 2. zastávka od konečné na sídlišti, hrál jsem v úterý večer ) a se mnou jde kolegyně N* (ta samá, co hrála v roce 2012 druidku Nien -
Velikonoční LARP - příběh Pelinův) .
Velikonoční LARP - příběh Pelinův) .
středa 27. dubna 2016
Opravdu jste na netu anonymně, či dokonce za bezpečnou VPN?
Tuhle otázku si pokládám velice časo a tentokrát jsem narazil na server https://ipleak.net/ který umí odhalit, zdali software, který se tváří jako VPN, TOR, PROXY a další anonymizační softwary jsou skutečmě plně funkční a není tedy cesta, jak odhalit, že to, co dělám není z mého počítače z dané země.
No, takže např. můj anonymizér nefunguje na 100%, což při pokusu nakoupit něco v jiné zemi, co se nedodává do jiné (a to nenakupuju nic, co je nějak zákony omezeno) není dobré...
Jste-li tedy počítačově zdatní a některou službu používáte, zkuste si udělal ověření na výše zmíněné adrese...
Napsáno na základě článku na serveru LUPA - Opera představila VPN, která vlastně není VPN. Takhle funguje
No, takže např. můj anonymizér nefunguje na 100%, což při pokusu nakoupit něco v jiné zemi, co se nedodává do jiné (a to nenakupuju nic, co je nějak zákony omezeno) není dobré...
Jste-li tedy počítačově zdatní a některou službu používáte, zkuste si udělal ověření na výše zmíněné adrese...
Napsáno na základě článku na serveru LUPA - Opera představila VPN, která vlastně není VPN. Takhle funguje
úterý 26. dubna 2016
Víkend v .... S*
Tak se "to" povedlo a podařilo se mi dovést mého kolegu Z* za našimi společnými kamarády na S*, s nimiž se neviděl dobře deset let. Z tohoto pohledu mohu (na druhý pokus) prohlásit splnění úkolu. Z pohledu dalšího musím konstatovat, že vše neprobíhalo hladce a bez stresu.
Páteční přestupy díky opravám silnic byly ve stresu a tak hned při prvním přestupu padla "za vlast" dokonce i 30minutová rezerva, ale šlo to zvládnout, takže jsme s kolegou stihli pojíst i jeden trojúhelníček pizzy. Sice stolování nic moc (papírový tácek stojíc ve frontě na nástup do autobusu), ale co už.
Psí voříšek (podobně jako v březnu - Víkend v S* s Ingress) nás pochopitelně oskákal oba, jen kolegovu nohu "musel znásilnit", neb mu z nějakého důvodu voněla po samičce. To jsme si alespoň myslili v onen moment, ale jak tak nad tím přemýšlím, tak možná problém byl maličko jinde ("tebe neznám, nejsi náhodou samička?"), protože druhý a třetí den návštěvy už k tomu nedošlo. Ale hlavně na mě takto v prvopočátku mého ježdění na S* reagoval taky....
No a když už jsem zmínil březnový zápisek, tak dodám, že narozdíl od tesařiny v březnu jsme tentokrát hlavně betonovali a s kolegou se pak i prošli po místech, kde by bývaly mohly být Ingressovské portály (byl jen jeden, stejný, který jsem navštívil minule). Trochu jsem doufal, že kolega bude hovornější, ale prakticky celou dobu vycházky mlčel. To až v sobotu večer nadhodil nějakou tu větu. Jenže má rada bude stejná, jakou si i on sám dal.... Prostě od jeho současné "přítulky" (bohužel nemohu říct přítelkyně) hands off...
A když už mluvíme o oné dámě, tak mě tato dáma zkoušeladnes v pondělí vyslýchat, jak je možné, že... To samé si užíval i člen mé rodiny, jen v genderově opačném gardu. Dost těžko se to popisuje, slušně bych to popsal slovy "chci být s partnerem celou dobu, chci vědět všechno co dělal a vyčíst mu, proč to nedělal se mnou, vyslýchat ho, proč přišel o 30 sekund později než měl..."
Víkend tedy jako takový proběhl v pohodě, s kolegou jsme hráli večer po setmění nějaké věci na počítačích v kooperativním režimu a udělali jsme toho v jisté hře více, než o pracovní dny (ve dnech, kdy hrajeme), jen ty drobné šmouhy kdyby nebyly...
Páteční přestupy díky opravám silnic byly ve stresu a tak hned při prvním přestupu padla "za vlast" dokonce i 30minutová rezerva, ale šlo to zvládnout, takže jsme s kolegou stihli pojíst i jeden trojúhelníček pizzy. Sice stolování nic moc (papírový tácek stojíc ve frontě na nástup do autobusu), ale co už.
Psí voříšek (podobně jako v březnu - Víkend v S* s Ingress) nás pochopitelně oskákal oba, jen kolegovu nohu "musel znásilnit", neb mu z nějakého důvodu voněla po samičce. To jsme si alespoň myslili v onen moment, ale jak tak nad tím přemýšlím, tak možná problém byl maličko jinde ("tebe neznám, nejsi náhodou samička?"), protože druhý a třetí den návštěvy už k tomu nedošlo. Ale hlavně na mě takto v prvopočátku mého ježdění na S* reagoval taky....
No a když už jsem zmínil březnový zápisek, tak dodám, že narozdíl od tesařiny v březnu jsme tentokrát hlavně betonovali a s kolegou se pak i prošli po místech, kde by bývaly mohly být Ingressovské portály (byl jen jeden, stejný, který jsem navštívil minule). Trochu jsem doufal, že kolega bude hovornější, ale prakticky celou dobu vycházky mlčel. To až v sobotu večer nadhodil nějakou tu větu. Jenže má rada bude stejná, jakou si i on sám dal.... Prostě od jeho současné "přítulky" (bohužel nemohu říct přítelkyně) hands off...
A když už mluvíme o oné dámě, tak mě tato dáma zkoušela
Víkend tedy jako takový proběhl v pohodě, s kolegou jsme hráli večer po setmění nějaké věci na počítačích v kooperativním režimu a udělali jsme toho v jisté hře více, než o pracovní dny (ve dnech, kdy hrajeme), jen ty drobné šmouhy kdyby nebyly...
pondělí 25. dubna 2016
Omsi linky 181-190
Linka 185
Univerzita → Bray Rail Station
Linka 188 a Linka 189
mapa: Gladbeck
Vysvětlení tohoto příspěvku v "OMSI VIDEA"
Univerzita → Bray Rail Station
Linka 188 a Linka 189
mapa: Gladbeck
Vysvětlení tohoto příspěvku v "OMSI VIDEA"
pátek 22. dubna 2016
Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (16.)
Již sedmou minutu jedu směr S* spolu s kolegou Z*, majíc za sebou poslední přestup a jsem - tradičně - rád, že už se to děje. Hned v pondělí jsem obdržel několik psychických facek, které mě poněkud rozhodily. Doporučení od šéfa, abych zanechal jízdy na pobočky P* Q* a F* mě asi rozhodilo nejvíce a to to šéf myslel dobře. Stačilo by sice nejezdit na pobočku, kde sedí vedoucí, jejíž jméno se zde na blogu nevyslovuje a která nejenom mě, ale i mé kolegy točí do nepříčetnosti....
Raději jsem šel zprovozňovat čipové karty novým nástupům, jež jsou v novém formátu a nechodí tedy na počítačích, jež na to nebyly připraveny (čti: všechny počítače), takže jsem 10x instaloval nové ovladače, trošku to poladil a bylo to... Problém se ukázal vzápětí, protože jeden z kolegů ke mě přiběhl s vytřeštěnýma očima, že se další dva kolegové potí nad nechodivými stroji. Jako již tradičně, ani na jednom ze tří počítačů nešel náš "hnědý" program. Průšvih byl, že všechny tři počítače měli obsadit lidé s dočasnými účty, takže mě čekalo netradiční nastavení. Zpětně mě ale děsí, že (ani) jeden z těchto kolegů nepřišel na ono nastavení
Úterý jsem si užil neskutečně, protože jsem obešel všechny (přítomné) kolegyně, z poboček P*, Q*, F* optal se na nefunkčnosti a oznamoval, že příští týden přijedou jiní než já s kolegyní. Na pobočce F* jsem tuhle trasu šel od spodních pater a ředitelské patro si nechal nakonec. První šla kolegyně ... a ředitelka jí neodpověděla a ani se na kolegyni neotočila. A tak jsem silně zaťukal a dost nahlas se ihned po pozdravu zeptal, jestli vše funguje. Můj "řev" na chodbě, který byl jistojistě slyšet o dvě patra níže ji přiměl se na mě otočit a odpovědět. Slušně...
No a nakonec tedy zbyla vedoucí, jejíž jméno se zde na blogu nevyslovuje. Vešel jsem se zaklepáním a pozdravem, že jí jdeme opravit problém (ten, který jsme opravovali minulý týden, ale prý se objevil problém opakovaně). V odpověď se mi doneslo něco vztekle odseknutého a díky své představivosti mohu říci, že to znělo nějak jako "Je mi to velice líto, ale momentálně jsem zcela zaneprázdněna prací". Ne, to lžu... "To je v pohodě, my máme čas" oznámil jsem, jako by se nechumelilo a má kolegyně pozdravila "Dobrý den" s tónem, jako by před momentem to odseknutí neslyšela, ale v očích jí už hrály veselé plamínky.
K nelibosti dotyčné vedoucí, která zjevně chtěla, aby problém vyřešila kolegyně, jsem si za počítač sedl já a do pěti vteřin ohlásil "hotovo" a pak to ukázal kolegyni, načež jsme se beze slov shodli, že kolegyně ještě má dostatek trpělivosti a tak to dotyčné vedoucí vysvětlila s úsměvem na tváři a já prstíčky na monitoru ukazoval, kam kliknout (to zase bude umaštěných monitorů vašnosto)
(Pro počítačově zdatné - vedoucí si zavřela v Outlooku rozbalovací seznam složek, tím pádem v archovu neviděla složku Doručená pošta a hnusný mail na kolegyni oznamující problém byl na světě)
V dobré náladě se jak kolegyně, tak i posléze já rozloučil "Hezký zbytek dne přeji". V odpověď se ozvalo takovým tónem vyslovené "Nasssssschledanou", že by i had Nagini zbledl závistí.
Vyprávěli jsme to o pár minut později I* a tu to naštvalo tak, že jsem nabyl dojmu, co budeme v příštích dnech na kafárnách probírat cosi co se dá hodně zjednodušit do slova "povznesení"
Dál už to zkrátím, protože ve středu jsem řešil jak nainstalovat nejnovější server od Microsoftu (snadné) a do něj starý databázový produkt (nesnadné). Čtvrtek byl takový nějaký "rozfrcaný" a z pohledu pracovního zkrácený o rodinnou oslavu.
Pátek už byl určen na doladění serveru s databází, jež bude k 31.12.2017 zrušena. Škoda že mi to nevydrželo na tom původním serveru, byl by klid a tohle martýrium, jež opět prokázalo pravdivost úsloví "Zálohuješ? Skvělé. Ale funguje ti ta záloha?" by nemuselo proběhnout. Drahý pane Murphy, měl jste pravdu...
Raději jsem šel zprovozňovat čipové karty novým nástupům, jež jsou v novém formátu a nechodí tedy na počítačích, jež na to nebyly připraveny (čti: všechny počítače), takže jsem 10x instaloval nové ovladače, trošku to poladil a bylo to... Problém se ukázal vzápětí, protože jeden z kolegů ke mě přiběhl s vytřeštěnýma očima, že se další dva kolegové potí nad nechodivými stroji. Jako již tradičně, ani na jednom ze tří počítačů nešel náš "hnědý" program. Průšvih byl, že všechny tři počítače měli obsadit lidé s dočasnými účty, takže mě čekalo netradiční nastavení. Zpětně mě ale děsí, že (ani) jeden z těchto kolegů nepřišel na ono nastavení
Úterý jsem si užil neskutečně, protože jsem obešel všechny (přítomné) kolegyně, z poboček P*, Q*, F* optal se na nefunkčnosti a oznamoval, že příští týden přijedou jiní než já s kolegyní. Na pobočce F* jsem tuhle trasu šel od spodních pater a ředitelské patro si nechal nakonec. První šla kolegyně ... a ředitelka jí neodpověděla a ani se na kolegyni neotočila. A tak jsem silně zaťukal a dost nahlas se ihned po pozdravu zeptal, jestli vše funguje. Můj "řev" na chodbě, který byl jistojistě slyšet o dvě patra níže ji přiměl se na mě otočit a odpovědět. Slušně...
No a nakonec tedy zbyla vedoucí, jejíž jméno se zde na blogu nevyslovuje. Vešel jsem se zaklepáním a pozdravem, že jí jdeme opravit problém (ten, který jsme opravovali minulý týden, ale prý se objevil problém opakovaně). V odpověď se mi doneslo něco vztekle odseknutého a díky své představivosti mohu říci, že to znělo nějak jako "Je mi to velice líto, ale momentálně jsem zcela zaneprázdněna prací". Ne, to lžu... "To je v pohodě, my máme čas" oznámil jsem, jako by se nechumelilo a má kolegyně pozdravila "Dobrý den" s tónem, jako by před momentem to odseknutí neslyšela, ale v očích jí už hrály veselé plamínky.
K nelibosti dotyčné vedoucí, která zjevně chtěla, aby problém vyřešila kolegyně, jsem si za počítač sedl já a do pěti vteřin ohlásil "hotovo" a pak to ukázal kolegyni, načež jsme se beze slov shodli, že kolegyně ještě má dostatek trpělivosti a tak to dotyčné vedoucí vysvětlila s úsměvem na tváři a já prstíčky na monitoru ukazoval, kam kliknout (to zase bude umaštěných monitorů vašnosto)
(Pro počítačově zdatné - vedoucí si zavřela v Outlooku rozbalovací seznam složek, tím pádem v archovu neviděla složku Doručená pošta a hnusný mail na kolegyni oznamující problém byl na světě)
V dobré náladě se jak kolegyně, tak i posléze já rozloučil "Hezký zbytek dne přeji". V odpověď se ozvalo takovým tónem vyslovené "Nasssssschledanou", že by i had Nagini zbledl závistí.
Vyprávěli jsme to o pár minut později I* a tu to naštvalo tak, že jsem nabyl dojmu, co budeme v příštích dnech na kafárnách probírat cosi co se dá hodně zjednodušit do slova "povznesení"
Dál už to zkrátím, protože ve středu jsem řešil jak nainstalovat nejnovější server od Microsoftu (snadné) a do něj starý databázový produkt (nesnadné). Čtvrtek byl takový nějaký "rozfrcaný" a z pohledu pracovního zkrácený o rodinnou oslavu.
Pátek už byl určen na doladění serveru s databází, jež bude k 31.12.2017 zrušena. Škoda že mi to nevydrželo na tom původním serveru, byl by klid a tohle martýrium, jež opět prokázalo pravdivost úsloví "Zálohuješ? Skvělé. Ale funguje ti ta záloha?" by nemuselo proběhnout. Drahý pane Murphy, měl jste pravdu...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)