Počátek tohoto (ranně středečního) snu mám trochu v mlhách, ale za jasného dne vystupuji z autobusu na povědomém místě (hra OMSI - linka 101 Warsawa, 2. zastávka od konečné na sídlišti, hrál jsem v úterý večer ) a se mnou jde kolegyně N* (ta samá, co hrála v roce 2012 druidku Nien -
Velikonoční LARP - příběh Pelinův) .
Přijeli jsme zjevně v hodně pozdním odpoledni, za chvilku se setmělo. což se stalo v okamžiku, kdy jsme vešli do staré části města. Jakoby poskočil čas do třicátých let dvacátého století (oblečení kolemjdoucích, reklamy nad krámky budov) a my v onom městě někoho hledáme (odhaduji, že muže), no a při té příležitosti zkoušíme vstoupit do místní hospody.
Porušuji zásadu Gurtha-Jarkovského, či snad N* byla horlivější, prostě a krásně vešla do lokálu první. Když jsem tam vletěl já, byla už rvačka N* s nějakým hulvátem v plném proudu. Přebral jsem si hulváta od N*, jednu mu vrazil, pak jej drapsl za flígr a vyhodil z hospody. "Ještě někdo se chce rvát?!?" řekl jsem hlasem plným adrenalinu směrem do lokálu.
Všichni ale seděli jako zařezaní, protože jsem úděsně snadno zlikvidoval největšího přítomného bijce a tak jsem se vrátil do hlavního sálu k jednomu hubenému muži, jež se odlišoval od ostatních tím, že měl klobouk na hlavě. Trošičku mu (krom jiného) vyhrožuji na téma nevhodnosti jistého nápadu na to, aby za námi posílal své lidi, ale nic dalšího nedělám, byť by v rámci ponížení šlo třeba vyndat mu cigaretu z huby a zmačkat ji.
Vycházím z lokálu jako poslední z naší dvojice, ale mezi dveřmi do mě vrazila pomenší dlouhovlasá dívka, barvu vlasů měla tzv. špinavý blond. "hledám ..... , jsem jeho sestra" bafla na mě. "Tady ho opravdu nehledejte, zde není, také ho hledáme" říkám jí a mírně se u toho usmívám. Přesvědčilo jí to rychle a tak obě děvčata odchází od lokálu pryč.
Už nyní přes výlohu si všímám, že se s nimi něco stalo, ale nechávám to být. Musím přeci ještě zkontrolovat lokál, jestli za námi někdo nevyráží a to samé zopakuji i pár kroků od lokálu. Ne, nikdo nás nepronásleduje, všichni sedí.
To už ale opět sleduji dívky, které při pohledu zezadu vypadají, jakoby byly obtaženy různobarevnými neony, jsou oblečeny stejně, což předtím nebylo a hlavně - dva žluté neony každé z nich obtáhlo dvě křídla. Zjevně to není reklama protože dívka s tmavějšími vlasy (tedy N*) zrovna jedním křídlem pohnula. Oproti ostatním lidem, kteří jsou oblečeni do jednolitě šedé barvy "svítí" i svým jinobarevným oblečením.
Vydal jsem se za nimi, ale už po prvním kroku cítím, že i na mě je něco jiného, protože mě zastudily nohy od kolen dolů. Ano, i na mě se změnilo oblečení - místo klasických černých kalhot mám kraťasy z tenínké modrozelené látky, jako mají holky na svých šatech. Kratince si zkontroluji levou ruku, jež je ze dvou stran obtažena ne úplně jasnou svítivou fialovou linkou s neostrými okraji. To je opět podobné jako u dívek a tak si radostně poposkočím, a pak popoběhnu, abych dohnal dívky, sen končí.
No a tady by mohl můj popisek skončit, ale já se ještě vrátím k celému snu a k reálnímu dění, jež mu nejenom předcházelo a dokonce bylo i po něm.
V úterý večer proběhla mimořádná kafárna s kamarádkou I*, kde byl přítomen i kolega Z*, byť jen prvních pár minut. Při ní I* pronesla něco, co mě zarazilo (dle I* ani ne tak zarazilo jako zklamalo) a současně poslalo do takové zvláštní nálady.
O chvíli později jsem doma hrál už zmíněnou linku 101, kterou už jsem nehrál ani nepamatuji, a tak nějak přemýšlel nad tím, co jsme s I* probírali v kafárně, ale ne v aktuální, ale v minulé a předminulé a já se vrátil v myšlenkách do hodně hluboké minulosti (rok 2003) a v podstatě jsem si zopakoval to, co jsem už řešil dle blogu v roce 2012 - Skuteční kamarádi - vymírající druh? a do čehož teď v černu hodlám říznout a udělat tak tlustou čáru za jednou kapitolou svého života. V rámci toho mě přišel na mysl i LARP, jež z mého pohledu považuji za nejkrásnější, byť současně za nejrozporuplnější - již zmíněný Velikonoční LARP - příběh Pelinův. Ale to jsem si jen vědomě řekl "ano, tenhle LARp to byl". Každopádně kvalita jízdy v lince 101 šla tak hluboce dolů, že před konečnou u přestupu na mentro jsem neměl žádného cestujícího - všichni zhnuseně vystoupili na předchozích zastávkách.
Dalším spouštěcím mechanismem snu mohl být příchod Z* do naší společné hry, který byl o tři hodiny opožděn.
Sen tedy proběhl a mohl mít tři důvody, proč přišel, přičemž ten třetí jsem si musel přidat až po příhodě v práci.
1) Sen nic neznamená, pouze v něm vystupuje N* a protože jsme byli "ti správní" jak v onom LARPu, tak ve snu, dostali jsme křídla (což mi připomíná, že nevím, KDO nebo CO nám ona křídla dal / dala / dalo)
2) Sen se mohl týkat I* a v tom případě bychom hledali jejího bratra. Což je docela drsné, ale dokážu si vysvětlit celý logický řetězec a zdůvodnit si, proč ta dívka, s níž jsem se srazil ve dveřích lokálu vypadala tak jak vypadala a proč došlo i ke křídlům. Dál to rozvádět zde na blogu nebudu, kromě nejdůležitější poznámky: Měl jsem v úterý večer před spánkem v ruce jisté dva červené oříšky...
3) tento dodatečný důvod tedy přidávám až na základě drobné příhody ze středečního rána, kdy kolega Z* doslova přikulhal na naší krátkou poradu a tvářil se velice zničeně, přičemž si není vědom, co mu bolest způsobilo (nastydnutí, nebo něco jiného? Viz to zpoždění v úterý), V tu chvíli jsem si uvědomil, že dívka mohla být sestra Z* z mladší doby, než jak jsem ji v reálu poznal. A protože Z* také hrál LARPy s naší skupinou a čirou shodou okolností jsem se s kýmsi o této pčasti v posledních 14 dnech bavil....
A právě bod 3) mě "donutil" tento příspěvek napsat, protože rozvažuji mezi body 2) a 3) - pocitově cítím, že bych do obojího měl minimálně dloubnout. U bodu 2) jsem to už zkusil pár náznaky dříve, u bodu 3) teprve přemýšlím jak. Situace "sestra x bratr" je tu totiž postavena jinak.
Důvod napsání příspěvku je jasný - ukáže se pravdivým bod 1), 2) nebo 3) ?A taky se budu moci k němu vrátit, podobně jako k mému rozhodování kolem spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. Zjištění, že problém s mým duševnem kolem spolku už řeším čtyři roky mě jen utvrdilo v tom, že už "konečně musím".....
Pro úplnost ještě dodám, že po probuzení jsem měl stržené prostěradlo z postele a peřinu od kolen dolů přehnutou zpět a to dokonale rovně. Pocit proběhlé rvačky a zimy od kolen tedy nabyl na reálnosti. Také dodám, že mi přišlo, že se v onom lokále zřejmě stávaly dívky nedobrovolně dívkami lehkých mravů a málem se to stalo i N*. Konečně na úplný závěr dodám, že scéna v této hospodě mi už někdy ukrutánsky dávno přes sny proběhla. I onen odchod mi připadal povědomý, ale neony a křídla byly premiérové - řekl bych.
Pro jistotu jsem se podíval na barvy aury a použil svojí jednoznačnou barvu, kterou jsem ve snu měl. V tradičním pojetí barev aury by to bylo bývalo znamenalo, že jsem "zaměřen" na duchovnost a intuici.
