Jako na začátku 21. století jsem si připadal o právě proběhnuvším víkendu.
Po pár letech jsem opět vyjel na LARP jako hráč a letos to vyšlo jak na akci pod stany, tak na akci poblíž města Jičín.
K této dvojité kombinaci došlo za deset let teprve potřetí, ale jak se říká - do třetice všeho dobrého. A opravdu - na všech těchto třech Larpech muselo dojít ke sněhové přeháňce, přičemž ta se na zemi udržela alespoň na pár minut. Nu, tak ta, která přišla letos, začala v noci ze soboty na neděli a s přestávkami drobně sněžilo ještě v osm hodin ráno, z níž pochází tato fotografie.
Teploměr na nejbližší meteorologické stanici ukazoval (dle iphone a jeho aplikaci počasí) minus čtyři stupně, ale protože tato planinka se stany byla vystavena západnímu větru, muselo tu být chladněji, k čemuž mohl přispívat i blízký (necelých 100m) rybníček.
Se vstřebáním příběhu a toho co se tam dělo budu mít ještě chvilku problém, protože ve hře došlo k čemusi, co se mě dotklo a kolegyně druidky taky, kdy se další členové družinky zachovali - podle všech dalších indicií - pragmaticky a provedli něco, nad čímž by srdce vyznávající Bílou stranu dostalo infarkt. Zalhali nám a odvrhli z družiny. Dělá se toto přátelům? Nu ... Budiž. Ale aby mě popoháněli a řezali meči... ?
Jinak začínám chápat úsloví - "Jsou dva typy vojáků: Stateční vojáci a staří vojáci" - v tomhle LARPu jsem se velice obezřetně vyhýbal zbytečným bojům. Mít tak ještě tu moudrost a měl bych geniální postavu :-)
(pokračování někdy příště)