Tradičně mi v pátek po pozdním příjezdu moc detailů do oka neudeřilo, to až sobotní vstávání a celá sobotní hra mi připomněla jisté věci, které jsem znal, respektive mi je seřadila do správné linie. Měl jsem o tom prostor přemýšlet ve volných chvilkách celý týden a toto z toho vzniklo:
Když začnu od začátku - tak už první páteční špatné odbočení nějakých dvěstě metrů před cílem mě zavedlo do vesničky, do níž asfaltka ještě vedla, ale byla uvozena značkou "slepá ulice". Ať jsem tam v průběhu víkendu šel ráno nebo večer, živáčka jsem neviděl. Kdyby se v noci v některých oknech nesvítilo, připadal bych si jako ve svém skoro astrálním snu, který jsem měl. Brrr... Nesnáším sny, kde potřebuji alespoň přítomnost nějaké živé bytosti a ono nic, cítím se tak osamělý, jako bych byl poslední člověk na světě, vyděděný. Ale o tom až za chvilku....
V prostorách vybudovaných skauty jsem ještě nikdy nebyl, zde měli skauti postavený pevný sklad a pak z přírodních materiálů mostky a přivedenou vodu od pramene do míst, kde by stačilo dát korýtko a vznikla by přírodní umývárna. Onen sklad (zamčený) jsem měl ve svém snu a opět se v něm cítím sám. I to korýtko, s prohnutým trubkovým přívodem jsem ve snu měl a zase _TAK_ sám ...
Tahle záhada se vyřešila při hře odpoledne - V herním území jsme měli jedno údolíčko, kam nešlo vejít, "cosi" nás odklánělo mimo, typicky jsme tam viděli dvě přikrčená CP ( i ty jsem ve snu měl). Ostatní přátelé to na mě nahráli tak, že zatímco já v určený čas hlídal problémové osoby, oni se v jednu chvíli modlili u bohyně Iris a prý slyšeli zprávu od Iris, která říkala, že já kouzelník a jistá druidka jakožto nejmocnější zástupci svého povolání v okolí (hahaha) ty problémy vyvoláváme. A z družinky nás vyhnali a měli jsme jít úplně pryč z lesa, přes tu bariéru.
A tady se objevuje můj sen zcela nejjasněji - přes bariéru jsem s kolegyňkou prošel a proti mě stálo několik rozpodivně očepičkovaných CPček, dali jsme se do hovoru. V reálu to sedlo perfektně, v první okamžik jsem se málem z toho posadil na zadek.... Všechna CP hrála vyděděnce společnosti....
V tento okamžik se sen rozešel se skutečností - ve snu jsem totiž vyběhl z chráněného údolíčka a šel se pomodlit do svatyně Iris, abych zjistil pravdu (v reálu jsem to navrhl, ale bylo to zamítnuto), pak se vrátil (a sešel se opět s realitou) a provedl v jistém místě jistý rituál, pak byla na jistou dřevorubeckou osadu seslána pohroma od obyvatelů lesa. Já stál ve skupině obyvatelů lesa....
Pak došlo k definitivnímu rozchodu snu s realitou - protože v realitě hra po dalších pár minutách hra prakticky skončila. Sen pokračoval tím, že jsem vešel do té zničené vesnice, prošel kolem korýtka, zjistil že je poničené, šel zpět do údolíčka kde nebyl nikdo, pak do vesnice. Všude jsem byl za vyvrhele, nikdo mě nepřijal. Anebo jak to obyvatelé lesa proběhli důkladně, tak jsem byl "poslední žijící člověk"......
Když to shrnu, velmi pravděpodobně jsem astrálně cestoval, akorát jsem (opět) "netrefil" realitu, která se odehrála v reálu, ale jen nějakou její hodně podobnou alternativu, která pak přešla do klasického "děsivého" snu. Ono astrální cestování je poměrně dost staré, takže má rekonstrukce snu může mít v sobě chyby, je možné že snů z této oblasti může být víc... Obdobný problém mám ostatně už z minula, tam se mohl projevit a určitě i projevil také - Opět jedno astrálko?
