 |
| Proseč n. Nisou, zastávka tramvaje č.11, Proseč-pošta |
Současně se mou černou ovcí stávají obce mající v názvu Proseč. Kdykoliv jí projedu, něco se semele :-) O té neprvnější - Pusté Proseči jsem psal tady (Nejpovedenější víkend, resp. co mu předcházelo), tu druhou jsem na blogu nejmenoval, a nyní Proseč nad Nisou.
Samozřejmě toto říkám ze srandy, protože na toto nevěřím a taky zrovna dneska byla Proseč byla na konci děsivého úseku na silnici, jež se nesolí, neprohrnuje a hlavně sníh ze silnice díky okolním stromům neodtává.
Začalo to tradičně nevinně - vědouc, že první odbočku na Jablonec, kam jsem jel-musím minout, abych při cestě za kamarádem zbytečně neprojížděl středem Jablonce a naopak musím odbočit včas, abych jako minule odbočku nepřejel a jízdu si neprodlužoval o desítky kilometrů - jsem odbočil až na odbočce druhé, kterou mi GPSka měla nabídnout.
Jenže jsem si špatně prohlédl mapu a tak má druhá pobočka se neshodovala s druhou odbočkou GPSky, protože já si nevšiml drobných odbočiček jež byly mezi mými velkým odbočkami. Chybu jsem poznal snadno - po sérii křižovatek jsem nenajel na víceproudou silnici.
Díky tomu jsem poznal tři typy okresních silnic a silniček, na než se postupně silnice zužovala - silnici pouze s pluhováním (byla suchá), silnici bez zimní údržby (silnice byla suchá) a silnice bez zimní údržby v lese (vrstva rozjezděného a rozbředlého sněhu) jež byla současně z kopce a dost zatáčkovitá, z níž jsem vyjel na místě na fotografii - zleva - ale to už se silnice zase postupně měnila na suchoučkou a miloučkou silničku :-)
Nu což, alespoň jsem si procvičil jízdu ve špatných podmínkách.... A taky mě to poučilo, že posledních 20 km si musím vždy velmi důkladně promyslet nad mapou....
