Už od středečního večera jsem věděl, že hned ráno přijede kolega služebním autem před pobočku "A" a doveze nás na všechny pobočky, kde uděláme potřebné a pojedeme zpět. Ušetřím tak vlastní auto a benzín.
Avšak naše zcela nová kolegyně potřebovala být zpět o dost dříve, takže jsem na poslední pobočce zůstal po chvilce sám a tím pádem o něco déle. To mi nevadilo, ba právě naopak....
Jako druhé překvapení mi osud přichystal odvoz.až domů. Na jednu stranu trošinku předčasně, na druhou stranu jsem tu nedodělanou práci mohl teoreticky dělat z tepla domova. (Radost mi jen kalil důvod, proč kolegyně náhle musela jet směrem k mému bydlišti, ale s tím nic nenadělám...)
Doma jsem byl předčasně před 14:00, a protože po 15:00 měla sestra dovést technika na obhlídku mého WC a naplánování přestavby, tak jsem vyrazil na velký nákup, jež byl původně plánován na později.Měl jsem ho pohodově stihnout do doby, než přijedou i s teoretickou rezervou. Přijeli předčasně...
I to mě tedy minulo, zbývala tedy práce na dálku v práci. Hm, nešel mi však internet a ani přes mobil jsem neměl potřebnou kvalitu, takže jsem si chtěl zahrát simulátor autobusu. Udělal jsem ale jen půl kola a vypadl proud. Na druhém konci města tou dobou hořela trafostanice, proto mi nešel internet a pak i proud....
Když proud po 90 minutách naskočil, běžela už v práci sekvence se zálohami, takže jsem už nedělal nic.
Osud tedy zjevně nechtěl, abych onu práci udělal, protože vzhledem k dalším okolnostem hrozí, že se k ní dostanu až v pondělí...
