Jdu za organizátorem odjezdů , což je starší bělovlasý chlápek (nebezpečně připomínající jednoho personalistu) a tan po mě vyjel: "Vy už tady nemáte co dělat!". Omlouvám se mu, že jsem přišel na čas, ale že už první vlak odjel, ale on mě neposlouchá a odvrátil se.
Nechci rušit a tak jdu ven kde právě začíná prachová bouře, jak konstatuji své sousedce a znovu se vracím na nádraží. K odjezdu zbývá poslední skupina, dívám se na organizátora, ale ten mě ke skupině nepřiřadí a tak neodjíždím.
Vracím se podél tramvajových kolejí, bouře už přešla, takže mohu sledovat škody po bouři. Ty nejsou velké (když nepočítám potřebu všude zamést), v podstatě jen tramvaj typu ASTRA měla potíže, hořel jí celý podvozek, jinak vypadá funkčně. Nyní ji zrovna parta dělníků zkouší odsstranit z kolejí a naložit jí do odpadkového velkokontejneru, ale nedaří se jim. Být to ve filmu, tak se tomu směji, protože jejich nešikovnost je komická, ale z nějakého důvodu se znechuceně vzbouzím...
Otázkou je, jestli ona hláška "vy už tu nemáte co dělat" směřovala na problém, že už jsem moc starý - proto jsem byl teoreticky oním organizátorem ignorován, anebo jsem "zaspal" svojí skupinu - ať už jako mládežník, nebo jako vedoucí.
