A nakonec mi do ruky padl článek, jež psal devět rad pro lidi, jež jsou mladší o deset a více let než pisatel článku, přičemž jsem zjistil, že radami č. 2 a č. 3 se nejenom (pod)vědomě už řídím, ale dokonce rady už i přinášejí své ovoce.
2. Vyhýbejte se kontaktu s lidmi, kteří se k vám špatně chovají
Naučte se říkat „ne“ lidem, činům a okolnostem, které vašemu životu nepřinášejí nic dobrého. Netolerujte lidi, kteří se k vám nechovají pěkně. Netolerujte je ani kvůli finančním výhodám. Netolerujte je z citových důvodů. Netolerujte je pro blaho svých dětí i své.
3. Chovejte se dobře k těm, kteří vám nejsou lhostejní
Tragédie se dějí v životě každého člověka, v rodinném kruhu, mezi přáteli… Buďte člověkem, na kterého se lze v takových chvílích spolehnout.
Zdroj: http://www.pronaladu.cz/9-rad-tricatnikum-od-tech-kterym-je-pres-40/
Momentálně nad těmito radami přemýšlím, konkrétně třeba o tom, jestli nemám být ještě radikálnější u rady druhé....
Ano, například dnes jsem raději hned ráno jel na pobočku P* mezi kolegy, kde zřejmě není nikdo takový, komu bych se měl vyhýbat. A jel jsem hromadnou dopravou, hluboko před začátkem pracovní doby, přestože bych mohl přijet později služebním autem, či dokonce soukromým.
Na tuhle pobočku bych stejnak do deseti dnů na servis musel přijet, tak proč ne dnes :-)
Tím jsem si sice vyčerpal jeden výjezd, takže zítra budu muset být nějaký čas na základně, ale co už. Přeci jen bych řekl, že v pátek už se dost lidí, i těch co se špatně chovají, vidí na víkendu, takže nemají ani moc chuti dělat nějaká ta alotria, ať už přímo mě nebo jiným, jež by mě jakkoliv zraňovala.
