Proč být workoholik? Třeba proto,že nemá čas přemýšlet nad tím, co se kolem něj děje - myšleno ne úplně pracovního.
"Tak už zase mohu na pobočky F* Q* a P*" paní Millerová", mohl bych totiž hned dnes ráno říci své sousedce, tedy kdyby se jmenovala Millerová a já nebyl zrovna v práci. Asi tak 90 sekund mi vydržela radostná nálada, ale pak mě, poprvé prásklo do hlavy to "ALE"
Protože jsem s výjezdem na dvě ze tří poboček počítal předem - že tam pojedu na vyjímku od šéfa, tak jsem vyrazil na pobočky A* tak rychle, že jsem málem zapomněl krabici tonerů pro jednu z poboček.
Na prvním kilometru mě dostihly další "ALE", takže jsem měl trošku problémy s řízením auta, až jsem musel zastavit a říct si, že se musím soustředit na jízdu.
Na pobočce Q* proběhlo vše relativně v pohodě, jen jsem si musel ždímat mozek na téma, jak rozříznout nestandartní stav v programu, kdy jedna z dam nemohla pracovat kvůli druhé a ta nemohla pracovat kvůli té první. Prostě zblbnutá kontrola čtyř očí v programu...
Na pobočce P* oznamování, že už smím jezdit pravidelněji vyvolalo až podezřele kladný ohlas. To že takto reagují zasloužilé kolegyně pracující v našem zařízení několik let jsem bral, ale že jásaly i nováčkové, co jsou v pracovním poměru 13 nebo 43 dnů... A pak to na mě postupně vybalovaly (všechno to jsou dívky a ženy) a já nestačil zírat. Až mi bylo chvilkama do pláče.
V jednu chvilku jsem jednu z těch zasloužilejších požádal o kafe. Dříve by mi řekla: "Promiň Peline, nemám" a konec. Dneska si ho pro mě vypůjčila od jedné kolegyně, ještě se mi omlouvala, že je to nějaký práškový instant, od druhé si vypůjčila cukr, od třetí mléko....
Ale jak to na mě hrnuly a já neměl čas přemýšlet o ranním ALE, tak se mi žilo dobře. Ale pak nastala kafárna s I*, já se v podstatě poprvé zastavil ....... a padlo to na mě úplně všechno.
To, jaký měl šéf důvod mi povolit jezdit na všechny pobočky a riskovat setkání s vedoucí, jejíž jméno nevyslovuji a která na mě psala stížnosti a která se ke mě chová jak k onuci, se asi nikdy nedozvím, protože to je jednoznačně součin(!!) několika věcí.
Bohužel to na mě dolehlo tak, že se mi rozklepaly nohy a bylo jasné, že domů z kafárny nedojedu. Takže jsme to museli s I* jít rozchodit do parku...
A to mi I* naznačovala, že mnou vynechaná pobočka F* bude obsahovat ještě něco horšího. Alespoň tak z jejích náznaků chápu...
