Tento týden se zdál býti poklidným, ale možná že se přece jen něco našlo...
V úterý si akorát pamatuji sen, kdy jsem dojel do jisté oblasti, kam už jsem se svým autem mnohokrát zajel, ale ve snech ji mám spojenou s nepříjemnostmi - prostě zaparkovat a rychle odejít, nebo naopak, přijít a rychle odjet. Tentokrát jsem se tam zdržel, měl otevřené přední dveře a stál u otevřeného kufru, protože jsem čekal na nějakou kolegyni. Nepřišla a moje autíčko Stříbrná Sršáň mi byla ukradena přímo na ulici dvěma lumpy...
Kdoví, čeho to byl příznak, ale přijde mi po těch několika opakováních a variacích tohoto snu, že mohu prohlásit za pravdivý tento symbol: "Problémy na parkovišti za mojí střední školou viděti, problémy v reálném životě brzy můžeš čekati"
Středa to ukázala přímo geniálně: "Nefunguje nám pořadníkový stroj" volaly kolegyně z pobočky P* v pozdním odpoledni a hned pro mě poslali služební vůz, vědouc, že těch 15minut, co pojedou ony pro mě, já rozhodně v tento čas volný služební vůz u nás neseženu, přestože bych i případně nějaké volné na parkovišti viděl (což je velmi slušný paradox, řekl bych)
Ale jako OK, holt byla oprava zahájena o oněch patnáct minut později (stroj byl v té době už 40 minut mimo provoz) a já začal hledat, co se děje. Už minule nám takto stroj selhal a já to nějak slepil, ale tentokrát jsem to nějak nechápal. Problém byl totiž v onom přístroji, kdy má být přes celou obrazovku okno s tlačítky na ovládání. Jenomže vypadla síťová konektivita a namísto toho, aby se přes celou obrazovku rozsvítil nápis "porucha", tak celé ovládání zmizelo a odhalilo klasickou plochu, kterou znají všichni uživatelé Windows, nebo grafických nadstaveb různých linuxů a jen v jedné šestnáctině obrazu byla chybová ikonka zobrazující připojení. Na ploše zobrazený odpadkový koš a tam nějaký šikula (zdánlivě) vyhodil náš obslužný program.
Obnovil jsem jej a nic - zkusil jsem test pomocí PING a fungoval z obou stran, což znamenalo, že dráty fungují, přesto chybová ikona tvrdila opak. Jenomže ta patřila k vyššímu levelu síťových služeb, takže to takto opravdu být mohlo. Zrestartoval jsem kdeco, problém přetrvával. Rozhodoval jsem se, jestli zavolám výrobci stroje nebo správci drátů, a předem jsem věděl, že budu muset lhát v obou případech a říkat "těm druhejm už jsem volal, u nich problém není".
Zavolal jsem "správci drátů" (ve skutečnosti technicky dohledují jen propojovací body, tedy Switche, Routery apod). Nejprve konkrétnímu člověkovi (budu mu teď pro tento článek říkat jednička), který dělal zabezpečení našich drátů. Nedovolal jsem se. Zavolal jsem tedy dalšímu (budu mu říkat dvojka) a ten mi to zvedl, ale prohlásil, že byl v rámci jejich firmy přesazen na jiný projekt a my už mu volat nemáme, ale byl jsem asi přesvědčivý, tak na to koukl a samozřejmě jsem mu řekl přesně adresu pobočky P*. Začal hledat v papírech detaily a pak i přes jejich dohledovací program a pak říká: "Jojo pořadníkový stroj vidím a má IP adresu..." a řekl IPadresu pořadníkového stroje, ale z pobočky B*. Znovu jsem jej upozornil na přesnou adresu pobočky P*, omluvil se mi, a pak říká "Mám to, zapl jsem si sledování, udělejte nějakou akci". Vybudil jsem tedy komunikaci pořadníkového stroje a on ji neviděl. Po nějakých pěti minutách mi řekl IPadresu, ale pro změnu z pobočky F*. Napotřetí se zadařilo a on v routerech našel pravidla, která se mu nepozdávala a tak je rekonfiguroval. O 30 minut později prohlásil, že to vzdává, rouzloučil se a zavěsil. O patnáct vteřin později komunikace mez mého přičinění naskočila....
Zbývalo mi tedy zabezpečit, aby se tento problém už nikdy nestal, takže jsem si dalších 45 minut hrál s naším pořadníkovým strojem a snažit se přesvědčit místní linuxy, aby mi dávali správnou ipadresu a masku na síťovku a správně autostartem spouštěli hlavní program, co tu má běžet. S tím druhým jsem se musel nakonec obrátit na kamaráda J*K* který má stejný typ linuxu. Ukázalo se že jen stejný typ a nikoliv verzi, přičemž ta moje na tom stroji byla nějaká slušně vořezaná a modifikovaná. Ale alespoň mě navedl na správnou stopu.
Výsledkem totiž je to, že v rámci úspory máme ve stroji jednoduchou počítačovou desku "Pi", na ní běží linux s grafickou nadstavbou, na něm běží Mono a na něm běží náš hlavní program.
Čtvrtek přinesl překvapení. Muž jednička se neozval, ale ze včerejška jsem věděl, že muž dvojka to po něm opravoval a rozeběhlo se to. Dnes zavolal muž číslo tři, ten, který se o nás má nově starat zahlásil, že to musel totálně předělat, protože ........................
Čtvrtek byl ale "zajímavější" něčím jiným, než jízdou přes pobočky, obědem a kafárnou. Když jsem totiž přišel domů, zjistil jsem, že je zamčíno. Bylo mi to lehce divné, ale tušil jsem, že mamka byla jednou ze sester kamsi vyvezena, a nabízelo se setkání mojí mamky s jednou její kamarádkou, které bylo odloženo na dnes, ale přišlo mi, že to mělo být dopoledne.
Každopádně jsem očekával, že stejně jako vždy najdu lísteček s nápisem, kam mamka šla. Nenašel jsem, snad poprvé v životě.(Max podruhé). Zavolal jsem proto sestře, která se měla dnes účastnit výletu jako řidič. Nebrala mi to. "Tak už asi jedou domů", řekl jsem si a jal se dívat na televizi, uklízet nákup a tak. O patnáct minut později, kdy už by měli už doma, jsem zavolal znovu. Opět stejný výsledek - volaný účastník neodpovídá. To už jsem začal panikařit a tím se mi vrátil můj strach z minulého čtvrtka (pití alkoholu a souhrn 2/2020). Naštěstí jsem dal mojí sestře a mamce dalších 15 minut, kdy mamka byla sestrou doprovozena domů, ale stihla "zdrhnout" dříve, než jsem jí stihl vynadat za nezvedání telefonu. A čekal jsem, až zavolá zpět, což se skutečně za necelou půlhodinu stalo...
Je vám jasné, že jsem po zbytek čtvrtka byl pracovně nepoužitelný....
Pátek byl klidný, ale opět jsem pracovně nemohl jet na pobočku P* udělal předělávku pořadníkového stroje, respektive jeho rekonfiguraci, aby to bylo co nejlogičtější. Odpoledne jsem totiž dohledoval v serverovně B* vrtání skrz strop, neboť se nám pobočka bude rozšiřovat. Stejně jsem ale odpoledne směrem na pobočku P* jel, protože se ozvala bývalá kolegyně, že jí děti za její rozpadající se notebook dali náhradu. Pochopitelně oběhanou, kterou oni už nepotřebovali, neb měli novou.
Mohol ma šlak trafiť, protože dát své mamince/babičce notebook bez klávesy "E" odmítající najet do (sice) Windows10, neschopné najet přes Wifi do internetu.... A babi poraď si. Babi si poradila, zavolala mě a musel jsem se starat já. O tři hodiny později notebook běhal po internetu, ale bohužel stále bez Wifi - ten notebook byl TAK ŠÍLENĚ starý, že výrobce na svém webu nebyl ochoten uznat, že ho kdy vyráběl.
Sobotu jsem věnoval doplňování blogu, takže přiskakovaly a ještě budou přiskakovat zápisky kolem videí a her, tedy ty méně důležité...
Neděle RVHP...
