Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 7. června 2021

Shrnutí uplynulého týdne (22/2021)

 Jak popsat tento týden?

Asi nejsnadněji jako týden tekoucích nervů :-( Na druhou stranu tu byly okamžiky, které se minulý týden nepodařily, ale tentokrát ano.

Vyplatí se tedy skočit do středečního pozdního odpoledne, kdy moji kolegové prováděli změnu na serverech z důvodu rychlosti, ale nějak se to celé zašmodrchalo. Dokonce mám dojem, že mi k tomu něco říkali...

Ve čtvrtek ráno jsem v práci od 6:00, tedy nejčasnější příchod, který si mohu dovolit a samozřejmě - to co dělali kolegové nefungovalo. Lítal jsem jako hadr na holi, a samozřejmě se mi to nepodařilo narovnat do dvou hodin, kdy už moji kolegové přišli vysmátí a hlavně vyspalí do práce. Ani jsem je nestihl pozdravit, když na mě vypadl z telefonu kostlivec - přišla připomínka  neudělané práce. Mojí práce, bohužel...

Vystartoval jsem tak rychle, že za mnou práskly dveře. Otázkou je, co si kdo o tomto myslel, protože když jsem se konečně poprvé pokusil v nekonečné řadě oprav zastavit a nadechnout se (pochopitelně se děly i další typy poruch), tak už se mnou nemluvil ani vlastní počítač... Konečný výsledek bych ohodnotil: "6:00-9:30 denní můra bez odpočinku i jen napití se". Tím pádem šel můj program - pokolikáté už - totálně do háje, takže jsem udělal jen to nejnutnější...

Nevychladl jsem ani večer, kdy s jedním kolegou a dalšími kamarády hraji hru. Než jsem se byl ochoten připojit se zapnutým mikrofonem (naslouchal jsem déle) ozvala se věta mého kolegy: "Je možná dobře že nemluví" ...

V pátek ticho pokračovalo, ale bylo vidět také pracovní nasazení mých kolegů. Bylo o několik procent vyšší, proto jsem si ho všiml...

Nyní, v pondělí večer nového týdne mohu říct, že to mělo dohru. Onen kolega napsal šéfovi omluvu za nesplnění jednoho příkazu tak, že jsem za to mohl já svým čtvrtečním výbuchem zlosti. Šéf mi jí přeposlal...