Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 8. srpna 2021

Shrnutí uplynulého týdne (31/2021)

Druhý týden na mé dovolené, kdy dělám "technického" vedoucího na dětském táboře nebudu popisovat příliš podrobně, protože se dění na táboře v podstatě usadilo do normálních kolejí.

Když to shrnu - ráno vstanu, pomůžu v kuchyni, pozhasínám venkovní osvětlení a písknu budíček s rozcvičkou. V té době snídám já, protože pískám i nástup na snídani a při snídani dětí už chystáme další program.... Pak nějaké ty výpomoci animačnímu týmu, střih videí, oběd, čištění bazénu (na plavčíka jsem si v tomto týdnu u venkovního bazénu nehrál, buďto pršelo nebo byla zima), a večer je pak v podstatě ráno v opačném pořadí - pískám přípravu na večerku, večerku, rozsvěcím tábor....

A tak jediný den, který je vyjímečný je den celodenního výletu, kdy mám celý den na nedodělky, čištění bazénu a odpočinek. Vyjímečná je i sobota, kdy se hodně uklízí a balí, o neděli nemluvě....

Tolik teorie. Praxe byla taková, že jsem v ono úterý nestihl ani chvilkový spánek, natožpak výlet ke Stromu, ten jsem nestihl ale ani v sobotu, přestože jiné roky ano. Přitom program byl stejný - dával mi šanci si na hodinu odběhnout a tentokrát dokonce hned dvakrát...

Nemůžu najít důvod, proč je to tak jiné, než jindy, kde se ten čas ztratil. Skoro si myslím, že pracuji pomaleji, nebo že jsem více roztěkaný než dříve? Je to divné, ale neumím to posoudit, dokonce mi přijde, že obojí :-( Víc práce určitě nebylo...

Každopádně jsem v neděli ráno stihl uklidit včas svoji chaloupku, kancelář i bazén a jeho blizoučké okolí. Měl jsem připravené i placky, že se ošplouchnu, ale počasí na to nebylo a ani příliš času - při vylezení z bazénu bych se musel začít klepat a v autě zatopit, abych byl svhopen odjet. Alespoň tak jsem si to vyhodnotil...

A tak dopisuji blog a vyjedu za kamarádem na kafe a pokec. A po tom všem pojedu domů...