A je to tu - návrat z dovolené...
V pondělí ráno jsem se hodně bál, co bude a velmi mě překvapilo, že bylo jenom 200 nepřečtených emailů (bývalo to horší, jak ukazují moje starší zápisy na blogu), ale i tak jsem se jimi zabýval docela dlouho. Nemluvě o potřebě přeprogramovat pár (polo)automatických upgradů SW. A pak byl konec pracovní doby a já ani nevím, co jsem obědval...
Úterní ráno začalo vyjížďkou na pobočky, kde se očekávatelně dělo to, že si kolegyně schovávaly problémy pro mě, mé dva kolegy neoslovovaly. Takže jsem ve 13 hodin zjistil, že nemám v sobě žádné jídlo. Kolegyně a kamarádka v jedné osobě mě nakonec odtáhla do kafárny na oběd... Po poměrně ryclém konci jsem na pobočce A* strávil čas až do doby, kdy mi uklizečka oznámila, že to už přeháním a ať mažu domů...
Středa byl relativně klidný den, takže jsem začal připravovat další LIVE, abych ho ve čtvrtek po práci a po nákupech opravdu spustil něco, co do té doby nemělo obdoby, tedy projíždění celé mapy po všech linkách. Skoro se to i povedlo, nebýt toho, že to OMSI v jednu chvíli zdánlivě vzdalo. Takže jsem se rozloučil, nahodil monoskop a čekal, až se to celé prokopíruje na Youtube a odvysílá. O pět vteřin později OMSI poposkočilo, tramvaj znovu zavrčela a po chvilce bylo vše s OMSI v pořádku. Ne tak se mnou, kdy už jsem byl neskutečně ospalý, ale dojel jsem to.
Až v pátek jsem zjistil, že to pro změnu nepřežilo nahrávání, takže byl velký kus zcela bez zvuku, což znamenalo dodatečné lepení zvukové stopy do videa. Youtube umožňuje přidat jen hudbu..........
Celý pátek byl takový ospalý, aby deset minut před koncem pevné složky pracovní doby (= času, kdy musí být v práci všichni) přijel technik na klimatizaci a měl kecy, že dle něj je klimatizace OK. Tak ji na pět minut vypnul a pak zapnul. Chrčela jak blázen. To už trošku zbledl a jal se z vnitřní jednotky dolovat kus ledu. Vitězoslavně mi jej podal a zkusil to znovu. To už klimačka doslova řvala...¨
Po hodině hledání, přetěsňování spojů a huhlání, že chladící směsi je v klimošce méně, ale v normě se šel jak on, tak já najíst - v mém případě takto pozdě proto, že jsem v tom horku konečně dostal hlad.
Pak znovu technik pustil klimačku a ta se málem ani nerozjela, tolik ledu padlo z výměníku na větrák. Nenápadně jsem se zeptal, kdy vzniká led a proč v takovém množství. "No vždycky, když chybí chladivo" řekl a zbledl. Ani jsem nic nemusel říkat, z mého úsměvu pochopil a konečně chladivo doplnil. A pak i vyndal veškerý zbylý led, zaplnil mi umělohmotnou vaničku, v níž se prodává kilo hroznového vína..
Zbytek pátku jsem prospal doma, sobotu dopoledne věnoval zahrádce, odpoledne výrobě videa na neděli, kdy jsem nakonec musel nechat notebook běžet přes noc, aby se mi dostříhala ta zrychlená část. No a neděli věnoval na společenské věci...
