Blbnoucí mlha

[Autobusový sen č.38 , v blogu celkově 230. sen]


Sen se mi zdál na začátku září a byl to sen z kategorie "přichází invaze nepřátel", jenže ti mají protentokrát vymyšleno spíše, jak nás zblbnout. 

V tom snu se to zjevně ví, protože v přicházející noci, kdy se po silnici blíží "mlžný had", se každý snaží uchránit jak umí, ale je to problém, jakoby byl k nám do čech vypuštěna novější verze.

Řídím autobus a jedu odkudsi z průmyslové zóny a dojedu do města na velkou křižovatku, kde zastavuji, protože cítím a pak i vidím, že je zle nedobře. Nikde nesvítí ani světélko, přichází večer nebo svítání, to nevím. S jednou vyjímkou. Proti mě jede autobus linky 22 velice rychle, svítí si na cestu, ale nevjíždí do zastávky a snaží se ujet do směru, kterým jsem já přijel, v prostoru pro cestující má tmu.  Za ním se řítí čelo oné mlhy. Bylo by to zajímavé pokoukání, kdyby to byl film, ale průšvih je ten, že se to řítí na mě a zasáhne mě to plnou silou.

A to bude problém. Ta mlha vstupní mřížkou proleze do autobusu, protáhne se vzduchotechnikou, já se nadechnu, a ... pak už to nebudu já, ale z pohledu přeživších čechů jen nějaký blekotající mátoha žijící si vlastním životem spolu s ostatními (s nimi se možná domluvím, ale...).

Ne, budu bojovat, nechci, aby se mi toto stalo, ale otočit se s autobusem nemám čas, abych ujížděl za kolegou, uhýbám proto doprava, pak znovu doprava, už jsem stranově dobře na směr, co jel kolega, ale pak, místo abych na další křižovatce jel šikmo doprava a najel tak na výpadovku z města, uhýbám doleva, a pak znovu doleva ...

Mám nehorázné štěstí, ta mlha touto novou ulicí neproběhla, anebo proběhla a už tu není. Okamžitě zastavuji a vypínám motor. Čekám. V dáli na křižovatce vidím, jak tam ta mlha doprojíždí. Čekám. Mlha v mém okolí již není vidět. Ještě chvilku čekám. Svítá....

Vystupuji z tichého autobusu, udělám pár kroků. Je neuvěřitelné ticho... Dívám se po okolí, ale nikde není vidět žádný pohyb a já tiše doufám, že je to spíše příznak víkendového klidu, takhle brzy ráno by to tak mohlo být. Pokud měli lidé utěsněna okna, nebo měli štěstí jako já, přežili to. Doufám, tiše doufám. Jedno z oken v protějším domě někdo otevřel a pustil si tiše rádio, v tom tichu se to ale nese celou ulicí. Melodie začíná nadějně, budou hrát "Jožina z bažin", ale ta slova , TA SLOVA, co zní ! BOŽE NEEEE !!!!

Mé reálně uvažující já mě po těch úděsných slovech písně vzbudilo. Za prvé - v Praze to postihlo nějaké rádio, tudíž poklesne informovanost. Za druhé - stihl by někdo nazpívat takto zmatenou píseň? Za třetí - a nezbláznil jsem se já? Za čtvrté - pokud vím, co ta mlha dělá, pak už možná stihla zblbnout pár lidůch, ostatní lidé pak měli šanci vypozorovat - proč se tak děje a jak se bránit. 


Má to ale i úplně jinou stranu mince - tenhle sen se mi už (mírně modifikovaný od této verze) zdál. Je to zcela jasně varování. Jenže před čím :-(

Zpět v čase: Hoax o konci houbaření v čechách

Celkem povedený vtip s "novinářskou kachnou" se povedl v červenci - na blogu Ondry K'navy se objevil text - Konec bezplatného houbaření v České republice se blíží. Reakce bylo to, že blog, jehož čtenost nebyla vysoká se dost zvedla a lid začal tuto zprávu rozposílat i emaily, takže si toho nemohl nepovšimnout ani server HOAX, který se tématu "kachen" věnuje - Končí bezplatné houbaření

Ošklivé probuzení

Počítačová přirovnání

Ženy jsou jako Wi-Fi:
Vidí všechna dostupná zařízení, ale připojí se na to nejsilnější.

Muži jsou jako Bluetooth:
Bez dotazů se spáří s každým, kdo je aktivní. Jakmile je ona mimo dosah, automaticky vyhledají nové zařízení.

Krátké shrnutí sedmi dnů (39.)

Právě uplynulý týden mohu zařadit mezi ty klidnější, ale začínám pochybovat o svém kolegovi, takže dnešní krátké shrnutí bude delší...

Feleena z El Pasa

Našel jsem jednu písničku, kterou bych mohl zařadit do svého již ukončeného miniseriálku "Co jsem to jenom (proboha) poslouchal"

Patřila by tam, podle toho jak je Michal Tučný na záznamu mladý, jenže takhle dlouhé písničky se v rádiech nehrály, navíc jak by znalec díla podotkl - v tomhle televizním záznamu jedna sloka chybí  www.youtube.com/watch?v=5_vMziAy9hA (celé např zde: www.youtube.com/watch?v=5VpCRhSXRXM ) - ale i tak ...

Poslouchal jsem ji na začátku 90 let, kdy jsem měl období, že jsem poslouchal Country rádio v množstvím  větším jak malé :-)

PS: Často se tato písnička plete s "El Paso", taktéž od Michala Tučného: www.youtube.com/watch?v=qQDuivWyEn8

Pietní místo - Ležáky

Díky všemožným okolnostem, kterým jsem poměrně hodně napomohl tím, že jsem si v pátek jednoho zářijového dne vzal dovolenou a vyjel směr Chrudim, odkud mě kamarád J*K*, na mé přání po vedlejších cestách, dovedl jako navigátor až do obce Ležáky.

Zvětšit mapu

Silnice protíná pietní místo vejpůl, tak jak protínala vísku Ležáky zřejmě už kolik desítek či set let. A zřejmě tak, jak byl začátek Ležáků osazen tabulkou začátek obce, byl osazen i teď. Až mě z toho ošklivě píchlo u srdce, když jsem tu ceduli uviděl....

 Málem jsem Ležáky projel, tak jsou při jízdě po silnici malé, neboť nějaké moc zřetelné značení parkoviště a muzea z naší strany nebylo, ale podařilo se mi uhnout na poslední chvilku doprava a nalezl parkovišťátko pro osm aut a v křižovatce nakreslené jedno jediné parkovací místo pro autobus...

Bylo to pro mě docela překvapivé a zároveň nebylo, (už jsem to lehce zmiňoval v příspěvku ze srpna -  Vypálené obce) a tak jsem se s kamarádem polehounku vydal ke středu vypálené obce a pořídil fotografii do svahu (za zády jsem měl rybníček, bývalý mlýn , muzeum a restauraci)

Výš jsem už nevystoupal a uhýbal spíše doleva dozadu, abych pak znovu vyfotil prostor prvních křížů, jenž jsou postaveny v místech, kde stály domy. Na křížích jsou napsána jména mužů, kteří v tom domě žili a kteří byli v den vypálení Ležáků (24. června 1942, 14 dní po vyhlazení Lidic) zastřeleni

Po chvilce chození jsem už (psychicky) nemohl a musel poodejít do míst, kde opouštěla říčka Ležák Ležáky a chvilenku tam zůstal stát, abych si "narovnal" myšlenky...

Lom, jenž byl označen cedulí, že to je "ten" lom, odkud chvilku vysílala "Libuše" - vysílačka výsadku "Silver A"

Na závěr jsem si vyfotil směrovou tabuli ukazující směr, kde se dají hledat dvě místa spojená s druhou světovou válku obdobně jako Ležáky

Chtěl jsem vidět Ležáky, viděl jsem, a jsem rád, že jsem to viděl, ale velmi pravděpodobně se přímo a jen do Ležáků nevrátím, trochu to tam na mě padalo. Nový okruh pro pěší a kola bych si ale někdy v budoucnosti obejdu...