Dal jsem onomu placenému Citelisu druhou šanci.
Snad poprvé bych žádal o vrácení peněz, protože onen Citelis odmítá hlásit. Ale podívejte se sami na placenou mapu a přidružený autobus...
Down by the River // Podél řeky
(napsáno 17/2/2021 21:36, aktualizováno 18/2/2021 10:00)
Opět jedna skladba, která mě doslova rafla za srdce
| lace your heart with mine, let your sleeping soul take flight. Take me through then night, Down, down, down by the river. Hanging moon in fog, Mists will lead where your belong, Sweep me off my feet, Down, down, down by the river. Inky embers swirl and dance, Just leap the flames and take a chance, to be with me tonight. Take my hand and hold it tight. Cause you and I are everywhere, The night is young. We´re going down, down, down by the river. Dont wake me up, just leave me there dreaming. (přepsáno z titulků skladby) | svázat své srdce s mým, nechte svou spící duši odletět. Vezmi mě skrz tu noc Dolů, dolů, dolů podél řeky. Visící měsíc v mlze, Hmly povedou tam, kam patříš, Smet mě ze nohou Dolů, dolů, dolů podél řeky. Inkoustové uhlíky víří a tančí, Jen vyskočte z plamenů a využijte šanci být dnes večer se mnou. Vezměte mě za ruku a pevně ji držte. Protože ty a já jsme všude, Noc je ještě mladá. Jdeme dolů, dolů podél řeky. Nebuď mě, nech mě tam jen snít (strojově přeloženo) |
Narazil jsem na jeden přímý přenos, přesně tři minuty poté, co skončil, ale to naštěstí je na Youtube jedno, (tedy pokud to jako autor nezakážete) ...
Před dvěma lety /a jedním dnem/ začala vlna vydávání map autora @14Tr6207 ...
Aneb ano, pozdě připomenuté výročí znamenalo mimořádné video bez čísla, ale také natočení muselo proběhnout po dni, kdy mám tzv. dlouhou šichtu, což tentokrát včetně přesčasu znamenalo dvanáct hodin práce. Tentokrát dost náročné na psychiku, protože když několika stěžovatelům sdělujete kontakt na nějakého hodně vysoko postaveného nadřízeného (divže nepředáváte telefon na prezidenta republiky), tak vám to na psychice nepřidá, i když za daný problém prakticky nemůžete...
Takže umluvený a na poslední chvilku jsem začal točit video. A samozřejmě - hned několik kiksů: Několikrát se zasekly AI tramvaje NF6D, moje tramvaj se nechtěla pohnout, mluvil jsem do jiného mikrofonu (proto je začátek slabší a jakoby s ozvěnou, o hluku z větráčků mého počítače nemluvě.
No a protože jsem byl umluvený k smrti (= nevýhoda práce na helpline) tak jsem si vymyslel hudbu, která se v prvopočátku taky automaticky neposouvala... Prostě samý průšvih...
Ale pak jsem se rozmluvil, dokonce do správného mikrofonu, všechno začalo fungovat a najednou byl konec jízdy.
Nakonec z toho vyšlo video,. které by se dalo nazvat: "Jízda ve špičce" a tím pádem tam bylo i velice slušné zpožděníčko. Najde se tam několikrát i ukázka, co se může stát, pokud tramvaj nebo autobus čeká na dobíhající cestující a pak jí díky tomu nevyjdou semafory a chytí tak zpoždění nadvakrát...
Hodně přemýšlím nad tím, zda vůbec psát toto, bohužel, dvoutýdenní shrnutí.
Pracovní shrnutí - ať mám plánovaný homeoffice, nebo práci v práci, jsem v práci alespoň čtyři hodiny, v tom druhém týdnu jsem v práci takříkajíc fulltime, tedy po celou dobu kdy bych v práci měl být, nebyl-li by kovid.
Což značí, že nestíhám nic - To, že bych doeditoval mapu Bratanovo, Osiky tak, aby šly jezdit a šla k nim vygenerovat navigace a nikde nechyběl žádný objekt (hurá, povedlo se mi vrátit povrch na Brtanovo, takže už není vidět skrz díry v asfaltu tráva a u nemocnice je vidět točna.
Za celých čtrnáct dnů jsem nečetl soukromé zprávy na facebooku, instagramu, na youtube jsem nereagoval ani nepamatuji...
Je to běs, je to běs, je to běs.
Teď už jsem se - kromě youtube - komunikačně srovnal, ale ... Ano, obě soboty jsem na počítač prakticky nesáhl, abych měl šanci se trošku srovnat spánkově a i duševně.
V podstatě jedinou spolehlivě fungující věcí na dobrou náladu je čtvrteční nákup s kamarádkou, který skončí s kafem na stojáka, kdy trošičku s kamarádkou špičkujeme na různá témata. Třeba i na sny. Kamarádce se povedlo se ve snu vrátit ke stavu, kdy se cítí ve snu šťastně. Prý na tom mám zásluhu...
Došlo kolem toho na diskuzi, kdo z nás dvou "věřil" a kdo "věděl", že se to kamarádce povede. Prý jsem ten, kdo "věděl". Trošku jsem se u toho červenal a možná i na vteřinku zatvářil samolibě, ale vnitřně cítím, že to není až tak černobílé, a říct "já sám věděl" je blbost. V tomto ohledu jsem přístupný sousloví "věděl, ale" ... Je to zajímavější tehdy, pokud dodám, že jsem se s nikým fyzicky existujícím o tom neradil...
Sám mám teď sérii snů, kde se opakuje to, že se účastním dětského tábora jakožto dospělák, přičemž kolem nás se dějí věci. V jednom snu byla taková zvláštní obloha s potrhanými tmavými mraky. A ta mě asi zdeptala nejvíce z celé té série a to jsem ji v tom snu měl na dvě vteřiny max, co jsem se na ni díval...
Ptám se sám sebe, jestli mi pomáhá, nebo deptá, hraní s kamarády, které provozujeme od 20:15 každý den. Scházíme se ve čtyřech, ale věčně někdo chybí, protože si nevšimne, že už je čas, nebo jde na přesčas nebo "jen" usne... Zbytečně čekáme a nervujeme se u toho....
Takže tak...