Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

čtvrtek 21. července 2011

Co jsem to jenom (proboha) poslouchal (18.)

Vyjímečně se ještě jednou vrátím k Marii Rottrové. Když jsem uzavřel předchozí díl a vyvěsil ho na blog, nemohl jsem se při zpětném pohledu nevšimnout, že se mi nepodařilo zveřejnit ani jednu písničku Marie Rottrové, která by byla veselejší nebo aspoň ráznější.

Tímto to napravuji a začínám duetem s Pavlem Bobkem. Když jsem tu minule hovořil o "neohranosti" písniček Marie Rottrové, tak zrovna tahle byla hrána nějak častěji, až jí až tak moc nemusím

(+ Pavel Bobek) S tím bláznem si nic nezačínej


Mohu-li si vybrat, využiji starší verzi skladby i když je zvuk méně kvalitní, než jsme zvyklí. Zvlášť je-li to originální klip
Řeka lásky


Skladbu "Řekni kde ty kytky jsou" jsem nedávno slyšel v podání Marty Kubišové, ale z dob svého mládí ji mám zažitou právě od Marie Rottrové, jenže tahle písnička (v originále: Where Have All The Flowers Gone?) byla přezpívána snad ve všech jazycích a navíc není skladba nejmladší, takže určit, kdo ji zpíval první je docela těžké. Pokus o rozřešení pomocí Youtube na mě vychrlil spoustu verzí...

Střapatá nohatá holka


Na závěr se mohu ptát stejně jako název poslední skladby, kterou chci odprezentovat "Štěstí?"