zkoušky až na krev

V tomto týdnu jsem měl dvě zkoušky a obě takříkajíc šly na krev.

Už jsem tu psal o svém problému, že poměrně častokrát vyhovím přátelům a udělám něco pro ně a pak mi nezbývá čas, abych se učil nebo dělal věci na zápočty. O problémech v práci ubírající volný čas na přesčasovou práci nemluvě.

Fyzika, o kterou jsem se pokoušel ve čtvrtek je právě vyřčenému nejlepším příkladem. Na začátku února, poté co jsem úspěšně splnil 1. část zápočtu jsem polehounku začal dělat na části druhé. Pak přišla nemoc, různé potíže přátel, potíže v práci, takže doma, typicky po 22 hodině se mi už nic nechtělo dělat. V květnu to už začlo hořet, učitel začal vypisovat termíny, ale dostat se na ně byl problém, neboť fyzikáři jsou na naší škole nejvíce vyhazující kantoři od zkoušek, takže vyčíhnout termín byl problém a ještě větší problém byl dodělat práci. Kdybych jí stihl včas, a dostal se na předchozí termíny, tak tento mohl být již třetí.

Jenže ono ne, šel jsem na svůj první pokus, pod antibiotikama, s bolavým močovým měchýřem a s návaly horka a ve stresu, protože nade mnou visí damoklův meč nazývající se "nedostatek splněných kreditů". To spolu s tím, že jsem chytil (pro mě) nejblbější zadání způsobilo, že jsem zkoušku skrečoval a odešel. Dle spolužáků jsem byl kompletně rudý od nějakého toho návalu či co a možná jen pár chvil od omdlení. Doma jsem se pak ještě hodinu klepal pod houní, než jsem se trošku srovnal.

tohle se mi na zkoušce povedlo jen napůl.
Naštěstí to byla jen 1/4 zkoušky "písemné"

Dneska byla zkouška pro změnu z Geometrie. Někdo by to nazval geometrií deskriptivní, ale počítačáky to naše škola učí jako Geometrii počítačovou - tedy kreslit geometrické obrazce v PC. Pokoušel jsem se na ní připravovat, ale rozhodně to nebylo ideální. Navíc pod dojmem dění včera na fyzice jsem byl doma dost nervózní a šel jsem před zkouškou do práce. Tím jsem přišel na jiné myšlenky, ale současně jsem zapomněl jak na osy.

Samozřejmě, druhý úkol na zkoušce - vytvořte elipsu, znáte-li osu O1 ........ Třetí úkol, vytvořte hyperbolu, znáte směr osy O1 ....

Nikdy, tedy doposud nikdy, jsem na zkoušce neseděl 3 hodiny, abych se pokoušel dát nějakou část zkoušky dohromady, než jsem byl spojen já a jakžtakž i učitel. Každopádně když učitel hledal v mém obrázku s hyperbolou chybu, tak si s ním hrál asi minutu a půl, než tečna na hyperbole opravdu začla být tečnou. Tak špatně jsem si nastavil původní podmínky, neboť zadání bylo poněkud vágní, bez čísel a bez souřadnic. Prostě "někde na obrázku máte přímku t, jenž má být tečnou vaší hyperboly, dále máte ..............". Problém je ten, že jen tak všude být nemůže a mě to ujelo... Každopádně výsledek "za dvě" je pro mě uspokojivý.