Hele pane, já kdybych byl ve vašich botách, já bych se teď obrátil a uháněl bych z lesíka a z háječka, pěšinkami běžel bych i úvozem a přes potůčky skákal bublavé a po kolena ploužil bych se rozkvetlými lukami blatouch-neblatouch směrem odtud, až vběhl bych pod Šumavou do vesničky malé, kde v dálce kostelík září, jak dírkou v mraku sluníčko naň pálí, a tam hned pod sadem dole u studánky zurčivé malá chaloupka jest, a tam bych běžel, vrátka bych přeskočil, aby nevrzla, neb maminka moje - vaše tedy, v případě onom - by tam kolem plotny skákala a já bych jí zezadu ručičkama svýma vočička připlác a pravil bych: "Maminko moje stověžatá, hádej kdo to je" a ona by řekla: "To jsi ty, synáčku" a já bych řek: "Běžím k tobě z lesíka, kde jsem viděl dva krvelačné lupiče, jak spali, a já je, matinko, nebudil!", ona by měla radost a dala by vám buchtu, vy vole!Jan Werich - Těžká Barbora
Takovéhle hraní s češtinou zřejmě od dob Wericha nikdo neovládl ...
