5. července jsem tu psal příspěvek "Já, já, jupi, jupi já :-(", je na čase i zde přijít s pokračováním. Když shrnu předchozí děj a věci z něj vyplývající, tak od mojí neteřinky odešel přítel v nejtěžší možné chvíli i s dítětem (pro neteřinku nevlastním), sbalil si nábytek, hotové peníze a zmizel. Ale prý, když uzná svoji chybu, přileze po kolenou s prosíkem.
Úplně původně neteřince přislíbil, že s ní hned v pondělí zajde za notářem, kde podepíše lejstro na uznání části dluhu, ale hned to pondělí to padlo, že prý kdesi cosi, a nějaké kydy o dobrovolnosti k tomu. Pak některým lidem (matce neteřinky) přestal brát telefony. Prostě se cítil jako machr a vystupoval tak.
Nevím kde byl, ale zřejmě se dostal do potíží, tak to s tím návratem opravdu zkusil, ale pokud měl nějakou malou naděj, že mu to projde, po tom extemore s penězi mu to u neteřinky definitivně neprošlo.
