Osud mi v posledních dnech ukazuje mnoho různých věcí, až přemýšlím, jestli mi nechce sdělit něco víc, co prozatím přehlížím.
Naposledy jsem tu psal o mém předčasném pátku třináctého a to ve čtvrtek. Hned v pátek jsem hovořil nad kafem o mnoha různých věcech s kamarádkou, jež má problémy se sny, přičemž se mi zdálo být vhodné říct, že podle mého názoru zrovinka prochází klidnějším obdobím.
Hned v pondělí jsem obdržel vytištěný popisek nového snu i s kratičkým rozborem, proč se jí "to" zdálo a bylo tam zmíněno i ono sousloví - klidnější období. Jenže dle mě ten sen vznikl z důvodu jiného sousloví, které jsem v pátek také řekl: "pocit že stojíš na místě?".
Protože se tento sen, byť v mírně jiném provedení, zdál i mě, přičemž zde na blogu není popsán, dovolím si jej tu obecně popsat, s vynechanými konkrétními detaily.
První záběr snu je o tom, že se přibližujete k domu (pěšky, autem, ...) , který stojí na rovné planině. Je-li něco vidět z rostlinstva, tak jen stromy bez listí a něco málo zašedlé trávy. Je to takové lehce tísnivé, ale vaše reálné já by si mohlo říkat: "Je to podzim vole... klídeček....". Jsme ale tam, kde bývá podzim? Není to spíš...? Brr, raději nemyslet.
Vstupujete dovnitř domu (podle stupně své drzosti po zaklepání či bez) a při pohybu v přízemí začínáme mít dojem, že je něco špatně, možná dokonce hodně špatně, protože dům se zdá býti (minimálně) bez obyvatelů. "je zde někdo?" volají ti slušněšní a případně dodávají: "Chcete pomoci?" či "Potřebuji pomoci". Já v tomhle místě volal něco jako "Zbloudil jsem, potřebuji ukázat cestu, prosím"
Avšak nikdo v přízemí se neozývá. Otázkou je, jestli zkusit vyjít po schodech do patra, kde jsou zavřené dveře. Jen silní jedinci tam vyjdou, slušnější zaklepou a pak všichni otevřou dveře a tam....
A právě tady se sen větví na několikero variant a všechny jsou o tom, že vás to donutí přemýšlet, co jste udělali v reálném světě špatně, nečestně, s úmyslem si zjednodušit situaci... Alespoň tak mohu soudit z těch několika málo vyprávění podobných snů (jež se dá spočítat na prstech rukou zasloužilého dřevorubce) a svého prožitku .
Přijde mi, že tohle varování bychom měli brát dost vážně a je už jedno, jestli věříte na sílu svého svědomí či na anděla strážného či jste za dveřmi viděli právě svého anděla strážného, kamaráda, ....
Ve většině případů z horního patra odejdete a při východu z domu ven se dveře za vámi uzavřou...
Věřte si na co chcete, ale mě tento sen ukázal možnost, nechtít se honit za uznáním pro sebe
ve stylu "podívejte na Pelina, to je king, musíme ho pochválit", ale zkusit něco jako "to jsem ale kingoš, díky Pelinovi, který mě na tu cestu/k cíli navedl"
Jen mi to trvalo nějakých osm let, než se mi podařilo tu svojí cestu najít a pořádně po ní vykročit. Teď po dalších letech mě zastavují ti, které jsem nasadil či podpořil na cestu k programování a teď jsou mnohem dál (i peněžně :-) ), mám už první dva jednotlivce z dětí, jež prošli akcemi spolku jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje a které jsem svým chováním a činy oslovil...
