I když - je vůbec co shrnovat? Myšleno důležitého?
Hodně o tom pochybuji, ale to je tím, že začaly dovolené a také do pracovního týdne vstoupily dva svátky. Jenže ty dovolené vstoupily i na naše oddělení, takže na mě padaly i problémy, které bych nazval bagatelními. Často za ně mohla nezkušenost (o novou kolegyni se okolí stará maximálně měsíc a pak plav a případně se ptej), méně často nebyl přítomen nikdo, kdo danou operaci zná, takže jsem ji dělal já (za tu hromadu let mám umět všechno - hahaha :-( ) no a samozřejmě musel přijít i jeden případ, kdy byla dotyčná líná...
Ve středu jsme měli mimořádné RVHP, a to se pro změnu nedařilo mě, kdy jsem svoji postavu díky svému nedomýšlení důsledků a laxnosti kolegů poslal za čáru smrti... Pak se to řešilo v sobotu na klasickém RVHP, takže na závěr má postava přežila, a ač bych měl být rád, mám takový divný pocit, jako by to bylo ......... neumím to popsat, něco mi prostě nesedlo. Já si snad budu muset dát i od tohoto spolku pauzu či co :-) Ona tak jako tak přijde díky mé dovolené, ale co si ji udělat větší?
Když tak koukám na poslední větu předchozího odstavce, tak je to neuvěřitelné, že jsem si tohle dokázal připustit.
K popisu tak zbývá už jenom kafárna. Ta vyzněla do pohody, neboť jsme se vzájemně nezatěžovali problémy. Z poznatků I* směrem ke mě vyplývá:
- Nejezdit v horku rozpálenou MHD + kus pěšky. Natož když je výluka.
- Pořídit si auto s klimatizací nebo alespoň přijíždět v takovém autě
- Přijíždět po osprchování studenou vodou
Pak totiž budu vypadat čerstvě, a můžeme řešit vzájemně problémy, které v sobě dusíme, což je špatně. A nebudeme muset brát ohledy na osoby přešlé horkem s náznaky úžehu či úpalu. :-)
