Shrnutí jednoho pracovního týdne, jednoho pracovníka, jedné firmy
Chce se mi brečet, z bezmoci a zlosti ... :-( I když v pátek ... :-)
Celý tenhle týden je takový nějaký špatný a bojovný. Už jen to, jak jsem se v pondělí ráno cítil po probuzení bylo špatně. prostě ve vzduchu bylo napětí. V práci se ale kupodivu neudálo nic, co by stálo za zmínku, nepočítaje v to, že jsme provozovali naši činnost ve dvou lidech, takže když pobočka F* vyhlásila stav nouze, tak jsme si s kolegou "střihli" a nakonec tam vyrazil já, přestože zákaz pro mě jezdit na pobočky F* Q* P* trvá. Ale furt ho mám jenom ústně.... Dojel jsem, opravil, s hrůzou zjistil, že někde došlo ke komunikačnímu šumu v dalším problému, takže mě čekala jízda zpět na pobočku A* to pořešit s tím, že se na pobočku F* budu muset vrátit zítra... A na pobočce A* si na úterý vše nachystat.
Můj pocit, že pondělí bylo špatné ve středu sdílelo i několik kolegyní, které jsem měl možnost kvůli jiným problémům střetávat...
V úterý ráno email - setkání s projektantem dnes v ***, účast povinná, což nabořilo mé plány. Načež při přerozdělování úkolů tentokrát mezi tři lidi kolegyně Š* prohlásila, že musím jet na pobočky s ní, že sama nepojede, neb si není jistá kudy. To mě trošku překvapilo, ale OK. Vyběhal jsem si služební auto, které jsem dostal (protože dvě poruchy na pobočkách P* a očekávatelně na F* je už dost - na pravidelnou údržbu jsem jezdil MHD respektive HD, údržba není důležitá) Přivítání na pobočce P* bylo bouřlivé... až jsem ho málem štěstím obrečel...
Ono to ale má i druhou stranu mince - co tu dělává můj aktuálně se dovolenkující kolega?
Úterý dopoledne pokračovalo pobočkami Q* (jen dvě přítomné kolegyně) a pobočkou F*, kterou jsme s kolegyní proběhali systémem od sklepa po půdu a kdejaké živé bytosti se ptali, jestli jí vše funguje. Samozřejmě jsem to byl já, kdo v místnosti s kopírkou narazil na vedoucí, jejíž jméno se zde na blogu nevyslovuje. No a protože moje prvotní reakce byla "Aaaa dobrý den" (hlasem plný překvapení), byla její odpověď ala had Nagini. Přepl jsem se do režimu "tvrdé ignorace" a oslovil další kolegyni v místnosti se stejnou otázkou, kterou jsem na pobočce použil cca už 10x. A pak vypadl na onu hlavní poruchu, jež byla o dvoje dveře dál,,, No a jak vysvětlím tu ignoraci? Inu když si s onou kolegyní už dlouhodobě tykám a onu otázku položím ve stylu "tobě vše funguje".....
Na úterní odpoledne bych nejraději zapomenul, anebo bych ho chtěl prožít ještě jednou a být připraven na veškerou špínu, která padne na mojí hlavu. Ve stručnosti: V jednu chvilku na setkání s projektantem rekonstrukce padla ode mě hláška na téma, že předchozí rekonstrukce byla špatná .V tu chvíli vedoucí HS, paní L*K* řekla, že to ode mě slyší poprvé a můj šéf mě začal poučovat, že jsem postupoval špatně. Musel jsem zvýšit hlas a oznámit: "Takže mám teď jít dolů, všechny emaily o reklamacích vytisknout a pak vám je omlátit o hlavu?"- - - A bylo ticho, do kterého se neozvalo "omlouvám se"
Ano ano, můj vlastní šéf se chová přesně tak, jak mě varovali. Smetánku za naší práci slízne ("Já jsem zařídil"), ale jak se objeví drobný problém, tak dojde k razantní změně ("To VON")
Zbytek úterý jsem doma prospal a byl nepoužitelný, čímž jsem tenhle šok dokázal jakžtakž vstřebat..
Středu popisovat nebudu, protože došlo k první upomínce u jedné neproplacené faktury. Tenhle příběh je totiž opět o našem šéfovi a jeho pokusu psychicky vytrestat Z* za chybu jíž udělal právě Z*. A ten je teď na dovolené. Takže jsme s kolegyní oběhali kdeco a pokoušeli se celý tenhle příběh narovnat do nějaké latě, aby se po nás někdo neohnal, že porušujeme interní směrnice nebo dokonce zákony ČR. Narozdíl od minula jsme šéfa oslovili, až když bylo vše hotovo, tudíž šéf dostal od Š* větou oznamovací na vědomí, že dle **** to musí být takto. "Tak dobře" zavrčel na kolegyni a prásknul jí s telefonem...
Opět jsem zbytek dne doma prospal, protože nám do toho narovnávání vlítla jedna aktivistka, seřvala kdekoho na koho narazila a má s fakturami co do činění.
Středa byl zřejmě řvací den, protože onu věc prováděla i vedoucí na pobočce F*. Zde ale nevím důvod a vědět ho nechci, ale z toho co jsem slyšel mi bylo na blití. Mít rak na baráku odposlouchávací zařízení, tak už by bylo jedno prokázané obvinění ze šikany.
Čtvrtek a situace s "výletem" na pobočky se opakoval, ale tentokrát jsme si pošmákli - dostal jsem služební vůz a protože jsem dostal stazku č. 4 a je to nové auto, tak nemusím ani dál nic naznačovat na téma, že jsem jel poprvé zcela novým služebním autem a to jako čtvrtý řidič. A to asi proto, že starší vozy byly nedostupné :-) Každopádně má to slabší motor, takže jsem si musel zvykat na mírně jiný styl jízdy....
Po dojezdu na pobočku F*, mi místní kolegyně řekla, že tohle auto má tu funkci, že když stojíte na červenou u semaforu, že sám zhasne motor a pak opět naskočí, když je zelená. To mě dojalo - já si toho vůbec nevšiml. Při cestě zpět od pobočky A* ke garážím jsem to schválně vzal přes několik semaforů a fakt. Stojíc na místě se zašlápnutou brzdou a teplým motorem byl okamžitě motor bez otáček. Ale jakmile auto pocítilo, že se něco děje, tak se okamžitě samo motor natočilo.
Samozřejmě se mi to málem vymstilo, protože v autě není čidlo na červenou barvu semaforu, ale pouze reaguje na určité kombinace akcí při stání na místě (sešlápnutá spojka, ruční brzda, nožní brzda). Při přejíždění tramvajových kolejí přede mnou človíček se svým autem zastavil a já zůstal viset na kolejích. Při pokusu odtamtud následně okamžitě "vystřelit" se mi to nepovedlo.
Garážmistr se mi pak vysmál a že prý si mám tuto funkci vypnout a vysvětlil jak, takže tento poznatek pak předám na pobočku F*, kde to zřejmě řaďáci jako já taky nevědí.
Za pátek se stydím, neboť jsem jedné kolegyni v 8:00 řekl, že se konečně dostane na její problém a to do pěti minut, jen co dojdu do kanceláře kolegy Z*, kde na to máme funkční dílničku a udělátory. Přesně v devět hodin jsem započal přípravu a tu měl v 9:15 hotovu. Za kolegyní jsem však nebyl schopen odejít, neboť následovala série problémů kolegyň, z nichž některé byly na téma japonce Samoseto-a Ale bohužel některé byly na téma, že krajský člověk je líný a rozdává pokyny poněkud odporující rozhodnutí centrály. A řeš to, Peline, když si nejseš jist jestli centrála mezitím nerozhodla jinak. Čili se hledaly emaily, řešení na heldesku a tak, takže jsem následně pochopil, že už tohle servisní firma pro někoho řešila, takže jsem to na heldesk napsal v prakticky stejném znění. Do mého odchodu domů to bylo bez reakce.
Tedy domů - čekaly mě v pátek ještě dvě akce. První byla kafárna a zde asi dnes není co dodat, tedy kromě toho, že jsme se s I* trošku špičkovali a hodně se smáli. Jediné vážné téma, které se řešilo bylo o tom, že si I* všimla, že při některém jejím vyprávění si sundavám brýle. To je u mě služná podvědomá reakce na vážnější sdělení, kde se ode mě očekává rozumná reakce....
To druhé co mě v pátek čekalo byla údržba počítače u nevidomé kamarádky další z mých kolegyň. Věděl jsem, do čeho jdu (od roku 2000 je to minimálně třetí návštěva) a hláška "mám to zavirované" se zdála být relativně jednoznačně určující. První program, který mi na Windows XP pod rukama spadl mi byl krajně podezřelý názvem, takže jsem se rozhodl jej smazat. V dialogu smazat programy mě zaujalo, že program vyvíjí mě neznámá česká firma, takže jsem hupl na jejich stránky a ..... málem si zahnědil sedinku. Sestřelil bych totiž předčítací program pro nevidomé za pouhých 50kKč. Nastalo proto zuřivé opravování Windows, ale tak, abych nezpřeházel naučené pořadí ikonek na ploše, nebo se mi nepodařil podobný úlet se smazáním mě neznámého programu, jež je ale životně důležitý pro nevidomého....
"Základní údržba provedena, vir odvirován, updaty na Office se stahují!" mohl jsem ohlásit o 150 minut později a po nějakém dalším hovoru jsem získal "zakázku" na znovuoživení počítačových znalostí oné nevidomé kamarádky kolegyně. Teď v pátek večer mi stále svítí očička nadšením z výzvy, která mě tedy čeká a úplně cítím, jak tento budoucí(?) prožitek totálně smazal to negativní, co jsem si prožil v průběhu týdne.
Nebýt toho, že tento příspěvek píšu průběžně celý týden, tak by snad ani v tomto příspěvku nebylo tolik detailů z předchozích dní...
