Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

čtvrtek 16. listopadu 2017

Třetí den (pokračování "Dvou naprosto rozdílných dnů")

Od pondělka uplynulo pár dnů a nastal dnešek. Už dříve mě kamarádka lákala na plavání a mé pravdivé výmluvy na téma "nemám plavky" ji trošku odrazovaly, až se naštvala a rozhodla: V 8:45 jdeme do obchodu a v 9:00 otevírají bazén.

Bylo mi trošku stydno a pokoušel jsem se plavky sehnat sám. Ale dělo se něco neuvěřitelného. Ve městě máme pět značkových "hadráren" a minimálně tři sportovní obchody, ale při osobních návštěvách či při návštěvách na eshopech jsem vhodné plavky nenašel (nejsem holka, ani dítě). Cítil jsem se blbě, ale kamarádka na to šla od lesa a zeptala se své zkušenější kamarádky. Plavky jsme tak získali hned v prvním krámě. Ve vietnamské hadrárně. Ale i zde měly pro pány jen jeden typ - plavky ve stylu slipů. Vzal jsem si ty největší, co měly nejvíc látky. Držely mě na těle a mám prostor ještě do nich "dorůst".

Kamarádka má vůbec schopnost mě přemlouvat, protože jsem ještě o pár dnů dříve neměl ani chuť jít plavat...

A tak jsme dojeli k bazénu a zjistili, že dneska měl otevříno už od šesti, ale to nám nevadilo. Co naopak překvapilo bylo to, že se zde vstupuje přes turnikety a všude se chodí přes čip na hodinkách. To jsme pochopili rychle, ale nepovšimli jsme si, že je potřeba pro speciální vstupy či pro placení občerstvení mít na hodinkách kredit. Ale ten se dal dobít i v tom občerstvení, čehož jsme využili při "čajovém dýchánku", který jsme si udělali po prvním plavání a následném prvním oschnutí.

Zaplavali jsme si jak v teplém bazénu, tak i v tom studeném a mimo jiné zhodnotili, že ukazatele teploty vod lhaly, protože rozdíl mezi oběma bazény se nám zdál mnohem větší. Já si zaplaval skvěle a krásně se uvolnil, ale chvilkama jsem měl dojem, že kamarádku velmi ostře bolí jedno z ramen, prý před pár dny zvedala příliš těžké břemeno...

Jinak byla kamarádka ráda, že jsem si to užil, ale kvůli výše zmíněnému se tak trošku ptám, jestli si to užila i kamarádka. Jídlo si užila, následné kafe asi ne. Pak jsme se rozešli...

Byl to pro mě hodně uklidňující a relaxační den, ale teď se natáhnu na gauč a chvilku se budu "dívat" na televizi...