Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 22. března 2021

Shrnutí uplynulého týdne (11/2021)

:Je neděle v 11.týdnu roku 2021 a já se dívám na můj rozpis, který ukazuje, kdy jsem v tomto týdnu měl jít do práce a kdy jsem do ní šel. Opět se totiž z tohoto plánu stal hadr na podlahu.

Ano, v pondělí byl kolega na plánovaném ošetření, takže jsem za něj odsloužil dopoledne a než jsem se rozkoukal, byl večer a uklizečka mě vyhazovala z kanceláře.

Úterý a středu jsem měl sloužit plánovaně a s kolegyní, což se tentokrát podařilo. Kolegyně mě donutila vyrobit si cedulku na téma "NIKAM NECHOĎ ! COVID-19 ! MÁŠ DÁLKOVOU SPRÁVU", kterou jsem si vylepil na tři místa mého pracovního boxu.

Už mě totiž štve ono nenasazování roušek respektive nyní už respirátorů, o velkých výpadcích lidí z toho vyplývajících s pozitivitou na kovid nebo na karantény. V životě jsem neviděl tak rychle zavedené střídání týmů, které ale bylo velmi rychle ukončeno, protože v jednom z oddělení zbylo tak málo lidí, že i teď se na té velké hale doslova hledají...

Textík jsem si na ceduli vymyslel sám a i místa vylepení. Ještě ale jednu ceduli buďto posunu jinak, nebo přidám čtvrtou, abych ji měl přímo na očích - první den se mi ji stoprocentně dodržovat nedařilo...

Čtvrtek a můj výlet z homeoffice na všechny tři pobočky. Plán byl takový že je objedu v rozumném pořadí, abych zbytečně nenajížděl kilometry, osud tomu chtěl jinak - zaparkoval jsem auto u pobočky P* a běhal pěšky přes sídliště na pobočku Q* a pak pro oběd...

V pátek jsem byl pozván na další kolo zaměstnaneckého testování na covid. Původně v 10:10 a měl jsem začínat poslední desítku testovaných (tentokrát nás seřadili tak, že lidi z jiných poboček šli před námi). Povšimněte si toho času - napíšu ho tu úmyslně znovu: 10:10 - a to proto, že nás kolegyně ve čtvrtek v půltřetí odpoledne začala obvolávat, že je to o hodinu jinak, tedy v 9:10. Doma jsem se díval do jízdních řádů a rozhodl se, že se nebudu honit a do práce dojedu už v 7:45, namísto v 9:10. Mám totiž vyhlídnutý autobus, který od nás vyjíždí úplně prázdný a když v něm o zastávku později jedeme maximálně tři, tak je to rekord.

Každopádně v 7:45 si sundavám bundu v kanclu a telefon - "honem utíkej na testy, je další změna" říká ona kolegyně. No, pokud si někdo myslel, že testování v 8:00 uzavře, tak měl smůlu, protože dost pozvaných na čas č.2 tak skutečně dorazili, takže slečny provádějící testování měli hezkých pár minut volno. Šéf je asi nepochválil, ale co už...

Bohužel opět byl v práci minimálně jeden pozitivní záchyt. 

Sobotu jsem se pokoušel ve volných chvilkách u domácích prací pozodpovídat věci, na co se mě ptali fanoušci mého videokanálu.

Neděli jsem prakticky celou prospal - kdoví, co se se mnou všechno dělo, ale protože mám podobné problémy jako moje kočička Mourinka a oba jsme jedli kuřecí maso z jednoho zdroje, tak se obávám, že muselo být něco s ním. Oba máme průjem a fakt se nám do ničeho nechtělo a to ani když jsme byli vzhůru...