Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 20. září 2021

Shrnutí uplynulého týdne (37/2021)

 Opětovně jeden týden, na který bych snad raději zapomněl.

Všechno běželo relativně normálně - dva výjezdy na pobočky F* a P* proběhly očekávatelně. Tím, že jsem P* trošinku zanedbal, a jezdil tam jen na kratší okamžiky, tak se na mě kolegyně vrhaly a chtěly vyřešit technické problémy s PC. Pár jich bylo, zvláště na strojích, které měly postarší build Windows 10, jenž jsem ručně popošťuchoval, aby si update konečně načetli z naší platformy pro aktualizace

V soukromém životě to bylo horší - domácí počítač opět nespolupracoval s OMSI, takže jsem v úterý udělal novou instalaci a pak se snažil uchodit základní mapy... Ve čtvrtek po nákupu s kamarádkou jsem chtěl něco natočit, ale nešlo to, pro změnu z důvodu problému psychického, kdy jsem se srovnával po reakci kamarádky, která reagovala na jednu mojí starší reakci (viz. Kristiáne, vstávej) a současně chtěla reakci ode mě. Což byl problém, protože jakákoliv moje odpověď by působila nějak špatně. 

Nakonec jsem reakci dopsal v pátek pozdě v noci do emailu a raději ji poslal až v sobotu a to až poté, co jsem popsal svůj sen "To jsem (trochu) přehnal"

V sobotu jsem si dotočil druhou verzi druhého vánočního videa (na první vánoční svátek) a mám chuť si natočit třetí možnost a až pak si vybírat z těchto dvou. Na první verzi jsem už zanevřel...

Sobota odpoledne byla vyhrazena na pivko s kamarády. To  proběhlo v pohodě v novém minipivovaru.

Neděle dopoledne proběhla v klasickém duchu - odvést mamku do kostela na bohoslužbu, zkontrolovat dění u hrobu na hřbitově. Pak ale nastala výjimka a já zajel do hypermarketu s podzemním parkovištěm a jal se nakupovat věci, které se opomněly nakoupit ve čtvrtek. Po ježdění po několika patrech jsem se zastavil u auta s plným nákupním košíkem a hle - klíček od auta nikde.

O deset šedivých vlasů později stojím v trenýrkách u auta (* to přeháním), všechny kapsičky vysypané a klíče nikde. O dalších pět šedivých vlasů později je zcela vysypaná taštička a klíče nikde. Podíval jsem se přes okénko do auta, klíče nikde.

Nepřeji Vám zažít tuto situaci, kdy nemáte šanci během 45 minut získat náhradní klíče, kdy netušíte jestli nepřijde někdo cizí a s autem vám neodjede...

Pak jsem znovu sáhl na tašku otevřel dokladovou sekci .. a vytáhl klíče od auta................................

Jak se dostaly klíče na toto nesmyslném místo, kam lezu jen v nejnutnějším případě, mi do dneška nikdo nevysvětlil... Zničilo mě to tak, že jsem ani nebyl u premiéry svého nedělního videa...

Zvláštností neděle odpoledne bylo, že jsem ještě dvakrát hledal kliče od auta a to už jsem sebou měl i klíče náhradní, abych se nenervoval a při ukládání normálních klíčů jsem si dával sakra pozor, kam je dávám...