Snový návrat do normálu?

SEN VČEREJŠÍ

Pokud si pročtete předchozích zhruba šest příspěvků, zjistíte, že z nějaké nepohody jsem se propracoval do stavu, kdy u posledního snu konstatuji: „Návrat do normálu (zahájen)“

Cha!

Včerejší sen započal tak, jako vždycky. Nastupuji do soupravy tramvají T3 do zadních dveří prvního vozu a je docela plno, takže se nemohu podívat vpřed, abych zjistil podtyp tramvaje. Jedeme směrem od konečné kolem R* a v okamžiku, kdy sjíždíme na zastávku P* tak se to semele.

Tramvaj sebou cukne, vyjede z kolejí a po dalším cuknutí stojí. Všechny dveře se naráz otevřou, tramvajačka, která stihla „zešílet“ vyskočí a dveře se okamžitě začnou zavíra

Tady udělám technickou vsuvku – od tohoto místa se sen dělí na různé REMAKE, takže pokračujeme novou verzí snu...

Tedy až na ty naše dveře, protože někdo, kdo stojí přede mnou, drží jedno křídlo dveří ve stavu otevřeném. Další člověk (možná já) zařve „ven, ven, ven!“ se zvyšujícím se důrazem, ale nikdo se nehne 

Tramvajačka zpěvavým hláskem hlásá: „Zastrč si tu ručičku“ a svojí pravou rukou vztyčeného do pozdravu známého z druhé světové války (alespoň tak to vypadá) se pokouší ruku onoho cestujícího strhnout.

To se jí nepodaří, sen končí.

Varianty snu jsou v podstatě o tom, jak uprchnout z vozu a nebýt chycen tramvajačkou, protože pokud zůstanou otevřené jen jedny dveře, má docela usnadněnou práci…

SEN DNEŠNÍ

„Nečekaně“ nastupuji na stejném místě do soupravy tramvají a opět na zadní plošinu tramvaje T3, jenže teď si nejsem jist, jestli jsem v prvním či v druhém voze. Ale je to jedno, protože plynule projíždíme všechny zastávky, tu a tam pro někoho zastavíme a sen pokračuje až do míst tramvajové křižovatky.

Technická poznámka: Z tohoto místa mi pokračují jen nižší jednotky snů, které ukazují další jízdu tramvaje, jenž je aspoň trošku normální.

Dění ve snu opětovně poskočí před zastávku *R, kdy v chodidlech nazutých v botách cítím brnění a to je příznak blížící se katastrofy, což znamená, že musím co nejrychleji ven. V podstatě ještě z jedoucí tramvaje vyskakuji a vzdaluji se na blízké parkoviště. Zde se otáčím a kouzlem u zadního vozu prorážím zavřené dveře. Ty se rozlétnou a snad někdo vyskočit stihl, protože se poměrně rychle zase zavírají a tramvaj odjíždí. V zadním voze zůstaly asi tři sedící cestující, kteří se dívají dopředu….