Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

čtvrtek 8. března 2018

OMSI2: Gladbecká linka NE2 (3.) - jsme na konci

"Jak se jmenuješ? Jižíček? On ještě nemá zuby? On už nemá zuby.... Kdy bude konec? ......."

Touto snad správnou citací z pohádky Járy Cimrmana se vrháme na poslední díl noční linky NE2 na Gladbecku



Co říci závěrem? Pokud se chci za jízdy vystresovatm napružit se, nebo naopak vybít si adrenalin, tak mapa Gladbeck je vždy připravena mi vyhovět, zvláště na konkrétních linkách.

středa 7. března 2018

Livestream pro OMSI2CZSK se blíží, Pelin stresuje a má trému

Docela až dva dny jsem se rozmýšlel, zdali využiji nabídky jednoho Youtubera, že se na jeho kanálu OMSI2CZSK zviditelním, protože jeho tisíce odběratelů by mohlo začít odebírat i mě :-) Samozřejmě bych byl rád, kdyby mi přibylo i jen deset odběratelů.

A protože je techniku potřeba připravit, zvláště když můj poslední LIVESTREAM je už pěkně vousatý a hlavně dělaný na jiném počítači, tak jsem si včera vystřihl malý zkušební stream.

V rámci něj jsem zjistil, že rozjet OMSI a stream docela trvá, mě to trvalo 10 a půl minuty, což budu muset hodně zlepšit. Také jsem zjistil, že se musím na začátku rozmluvit, doplnit nějaké ty titulky pro jistotu (Porucha,  Hra se načítá...)

Následující video startuje v čase 9:15, abyste si chviličku užili i ten čekací titulek a nechám ho tu celé



A co jsme to vlastně projeli? V plánu jsem měl první tři níže a maximálně nějaký ten přídavek, aby mi onen livestream trval aspoň 90 minut a já měl nějaké výsledky a věděl, jestli mi obraz nemaže, netrhá se, jestli jsem slyšet, zvuk nepraská. A taky to, že musím vypnout komunikátory, aby mi do videa nepípaly :-)

čas videa, mapa, linka, autobus
10:30, Lemmental, SEV 3, Mercedes Benz O405GN2
31:40, Lemmental, SEV 4, Mercedes Benz O405GN2
51:52, Ettbruck, 4123, MAN NL202-EN92  (sněžná jízda)
89:30. AfG Prague, 235, Karosa B961E

Výsledek byl takový, že se mi v obraze rozmazávala silnice, což bylo nejvíc vidět na sněžné jízdě, takže jsem si pro vysílání na onom kanále OMSI2CZSK ještě mírně poopravil nastavení...

úterý 6. března 2018

Toto někdo považuje za vtip?

Podle manželky mám dvě zásadní povahové vady. Předně neumím naslouchat, a pak ještě cosi.

pondělí 5. března 2018

Tramvajové OMSI ze Schönau (Schoenau)

Dnešní video mě docela dalo zabrat, protože pokud bych měl jmenovat mapu, která se mi "samovolně" rozbíjí je to právě Schönau.

Je to i tím, že původní web zanikl a různě po internetu leží soubory, které se tváří že na mapu patří, že ji patchují a tak. Jenomže tím, že není známo pořadí, jak se soubory mají postupně aplikovat, tak to je problém.

Navíc zřejmě autor mapy použil nějakou starší verzi nějaké komponenty, takže si mapu rozbíjím i tím, že nahrávám do systému jiné mapy, zdánlivě ze Schönau nesouvisejícími.

Dopadlo to tak, že jsem se na nějaké patche vyprdl celou mapu smazal a pak nahrál verzi "Schöenau corr 2" která se mi rozeběhla spolehlivě a video šlo natočit




Dodatek z 10. března 2018

Ukázaly se dvě věci.

První ta, že jsem měl navíc rozbitou i tramvaj NF6D

Druhá byla ta, že se hned 8. března odpoledne vyšla mapa "Eberlinsee+Schönau" tedy slouřená mapa s přidáním prostřední části...

neděle 4. března 2018

Létáním k pohodě

Dnešní sen začal blízko zastávky ČSM* kde jezdí jak tramvaje, tak autobusy. všechny v barvě oranžové, hodně je jich kloubových.Já tradičně jsem na levé straně ulice.

Vše by bylo v pořádku, ale pokud chci dojet domů, tak musím přejít na druhou stranu, ale provoz je poměrně hustý, takže mi můj spoj začíná ujíždět, aniž bych stihl vstoupit do míst, kde je v reálném světě přechod.

V podstatě mé reálné já prožívající sen netuší, jestli mi ujížděla tramvaj nebo ve stejnou chvíli jedoucí kloubový autobus, ale z chůze  nasazuji levitační kouzlo, se kterým se nechám vyzdvihnout asi tak do čtyř metrů a pak to napálím stejným směrem. Dokážu vyvinout prakticky stejnou rychlost jako tramvaj i autobus, ale nedoženu je. Beru to s úsměvem....

Když se ocitnu ve Starém Městě v Praze, tak už neletím rychle v poloze ležmo, nýbrž jen pár centimetrů nad zemí v poloze svislé, až se propletu do úzké uličky s malým obchůdkem se žlutými staženými roletami a vletím do úzkého vchodu, za ním okamžitě začíná můj byt. Nic neřeším a proletím nad schody do prvního patra, kde mám zařízený obývák. Své létací kouzlo nevypínám a na gauč tedy nedosednu, ale alespoň to naznačím.

Přichází totiž má žena a nese tablet a dva chytré mobily. Všechny tři věci jsou též schopny levitovat, takže mi je pomalu pošle vzduchem. Zachytím všechny tři. "Je čas vyzkoušet novou halu" řekla mi. Usměji se na ni a rovnou zamířím levitačním letem o kus vedle, kde je nádražní hala našeho reálného nádraží. Stále se vznáším, tentokrát nějaké tři metry nad zemí a dostanu se do takového místa, že mírně z boku vidím na tabuli s odjezdy vlaků, ale také do dvou bočních chodeb. Tam pošlu levitačním letem ony dva mobily, na nichž běží stejný program jako na tabletu. Ten program ukazuje stav na odjezdové tabuli, kde jsou první tři čtyři řádky již prázdné (vlak odjel a byl z tabule smazán) Takže na tabuli přidávám dva nové řádky s autobusovými(!!!) odjezdy které by se měly zařadit někam mezi stávající řádky. Pak dám pokyn na přetřízení a ten je během chvilky splněn.

Tím sen končí

PS: Před spaním jsem na počítači hrál hru na vlakového dispečera na hlavním nádraží v Praze

sobota 3. března 2018

Vojna na VŠ(*)

Dnešní ranní sen byl nějakým remakem snu staršího, jen s novým obsazením a jiným koncem.

Tak tedy sen začal tím, že jdu za svým kamarádem J*K* z Ch. do školní budovy tam kdesi u nich, přičemž už před vstupem mám dojem, jakoby cizí státní příslušník vstupoval někam, kde bych zrovna ne úplně měl za současné napjaté situace být.

Ale nikdo to nekomentuje ani mě nekontroluje, prostě jdu za J*K*, ale přes aulu už mám ztrátu tak deseti kroků. Zjevně zrovna probíhá nějaká přestávka, protože přes aulu je docela provoz, ale zaujme mě, že na schodech do vyššího patra postává neuspořádaná skupina dívek s taškami a zlehka spolu diskutují.

Nějak jsem se tu zadrhl. takže kamaráda sotva vidím na koncích chodby, kam za ním rázuji dost ostře, až se ocitnu v proskleném sálu, za jehož dalšími dveřmi je stejný sál a v něm dvě černobílé televize pomrkávajjící jako monitor nějakého starého počítače.

Dívám se na to zpoza té skleněné stěny pokryté záclonami asi tak deset vteřin, a protože asi tušíte jakou mám ve svých snech nechuť k "německy" vypadajícím černobílým televizím, takže zamířím pryč.

Někde na cestě mezi onou prosklenou místností a aulou se "to" stalo, takže jsem trochu v chůzi zrychloval, ale samozřejmě už pozdě. Dívky v aule zpívaly na melodii sovětské(!!!) hymny česká slova na téma, že si budeme rovni a kdesi cosi....

Už tenhle moment by mě v dřívějších letech vzbudil, ale tentokrát ne, protože všichni muži byli nahnáni do výstrojního skladu, kde se fasovala vojenská uniforma. Otázkou je, jestli armády, která měla bránit svojí vlast nebo naopak armády v té chvíli již vítězné. To jsem ve snu nezjistil, ale když přišla řada na mě, tak výstrojnímu důstojníkovi naznačuji, jestli si troufne dát výstroj mě, když "sem" nepatřím....

Kupodivu jsem se ve snu usmíval a tento úsměv mi vydržel i po probuzení....

(*) Je otázkou, jestli to byla vysoká škola, klidně to mohlo být Gymnázium, odpovídalo by to více reáliím města Ch*

pátek 2. března 2018

České zdravotnictví?!?

Tenhle zápisek jsem docela odkládal, protože se mi nechtělo věřit, že je "to" všude, jenže....

Ale popořádku:

V pátek 16. února jsem zahájil nemoc, která se projevovala spíše jako angína, než jako nachlazení nebo chřipka, takže po práci jsem se jal zalehnouti a nasadil si Paralen a bylinky, abych se nějak doléčil. Ono to totiž v pátek ještě nevypadalo, ale v neděli mě už sestra posílala na pohotovost, že prý je to strašný. Kousl jsem se, že vydržím do pondělka....

Léčba byla úspěšná, takže když jsem vyhledal ordinaci mého doktora, měl jsem to nejhorší kašlání za sebou. Můj doktor ale měl dovolenou (jak jsem se dozvěděl dodatečně, tak se taky kurýroval z nějakého "moribundusu"), a tím pádem jsem musel vyhledat náhradního doktora, který byl napevno určen, takže mě čekala jízda přes celé město...

S touhle doktorkou jsem měl už co do činění při nějaké jiné dovolené mého doktora, ale nečekal jsem, že doktorka přešla do spořícího režimu, kdy mi nejenom neudělala ani výtěr, ale dokonce prakticky nepředepsala ani žádná léčiva. kromě kodeinu na tlumení kašle. Nedoporučila mi nic dalšího, takže jsem si musel dopomoci babskými radami (anýz, zázvor, med). Co mě ale překvapilo bylo to, že mi do ruky vstrčila nejenom listiny na neschopenku (doklad do práce a doklad nemocného) ale také doklady, které měly být u doktora, prostě už se šetří i na administrativě.

A aby to nebylo tak vokatý, tak mi dala kontrolu hned v pátek, nad čímž se podivoval v pátek i můj doktor, že se to tak brzy u téhle nemoci nedává. Takže po týdnu jsem měl udělaný výtěr a čekalo se, jestli to ukáže nějaký výsledek. A já odevzdal papíry, které šly okamžitě do obálky....

V pondělí byl výsledek negativní, což mě nepřekvapilo, protože kromě jiného jsem si sehnal lék Stopangin, který jsem si stříkal do krku. Klasické kloktadlo je totiž letos totálně nesehnatelné, dle jedné lékárnice to nemají ani v centrálním skladu jejich firmy a dokonce na té položce nebyl už dlouho žádný pohyb...

No a při dnešní kontrole se na mě doktor podíval (zdálky), prohlásil že potřebuju další týden, což jsem ulicitoval na kontrolu v úterý, neb mám hlas stále špatný, zahleněnost průdušek prostě ještě je. A víte co mi doporučil za léčivo? Bombóny Extra Strong Halls...

A To je na tom to nejhorší - doktoři neznají bylinky, ani nemají co doporučit za léčiva