Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 4. března 2018

Létáním k pohodě

Dnešní sen začal blízko zastávky ČSM* kde jezdí jak tramvaje, tak autobusy. všechny v barvě oranžové, hodně je jich kloubových.Já tradičně jsem na levé straně ulice.

Vše by bylo v pořádku, ale pokud chci dojet domů, tak musím přejít na druhou stranu, ale provoz je poměrně hustý, takže mi můj spoj začíná ujíždět, aniž bych stihl vstoupit do míst, kde je v reálném světě přechod.

V podstatě mé reálné já prožívající sen netuší, jestli mi ujížděla tramvaj nebo ve stejnou chvíli jedoucí kloubový autobus, ale z chůze  nasazuji levitační kouzlo, se kterým se nechám vyzdvihnout asi tak do čtyř metrů a pak to napálím stejným směrem. Dokážu vyvinout prakticky stejnou rychlost jako tramvaj i autobus, ale nedoženu je. Beru to s úsměvem....

Když se ocitnu ve Starém Městě v Praze, tak už neletím rychle v poloze ležmo, nýbrž jen pár centimetrů nad zemí v poloze svislé, až se propletu do úzké uličky s malým obchůdkem se žlutými staženými roletami a vletím do úzkého vchodu, za ním okamžitě začíná můj byt. Nic neřeším a proletím nad schody do prvního patra, kde mám zařízený obývák. Své létací kouzlo nevypínám a na gauč tedy nedosednu, ale alespoň to naznačím.

Přichází totiž má žena a nese tablet a dva chytré mobily. Všechny tři věci jsou též schopny levitovat, takže mi je pomalu pošle vzduchem. Zachytím všechny tři. "Je čas vyzkoušet novou halu" řekla mi. Usměji se na ni a rovnou zamířím levitačním letem o kus vedle, kde je nádražní hala našeho reálného nádraží. Stále se vznáším, tentokrát nějaké tři metry nad zemí a dostanu se do takového místa, že mírně z boku vidím na tabuli s odjezdy vlaků, ale také do dvou bočních chodeb. Tam pošlu levitačním letem ony dva mobily, na nichž běží stejný program jako na tabletu. Ten program ukazuje stav na odjezdové tabuli, kde jsou první tři čtyři řádky již prázdné (vlak odjel a byl z tabule smazán) Takže na tabuli přidávám dva nové řádky s autobusovými(!!!) odjezdy které by se měly zařadit někam mezi stávající řádky. Pak dám pokyn na přetřízení a ten je během chvilky splněn.

Tím sen končí

PS: Před spaním jsem na počítači hrál hru na vlakového dispečera na hlavním nádraží v Praze