Letsplay #101 v OMSI: Co se děje před natáčením

Tak si tak říkám, jestli jsem právě toto video neměl dát na pozici videa č. 100, protože tohle video má svůj půvab a krásu.

V podstatě jsem si původně chtěl natočit nějaké záběry zvenčí pro poslední video z mapy Eberlinsee+Schönau, kdy jsem chtěl ke dvěma záběrům s netradičními tramvajemi přidat nájezd s tramvají třetí

Proto také toto video začíná s tramvají T3SUCS (Tramvaj T3 naoko připravovaná pro SSSR, ale "reexportovaná" do českých zemí, kde už tyto energeticky náročné tramvaje neměly jezdit, respektive T3 ano ale s jinou elektrickou výzborjí), kam jsem prostřihl i konec jízdy, kterou jsem s T3SUCS měl. Bohužel mi v ní nikdo nechtěl jezdit, takže z toho samostatné video nevzniklo. To jen tak mimochodem...

Ale k videu - prostě jsem jen jel na konečnou u nádraží a děly se mi věci, ale hlavně naschvály, přičemž druhý a pátý jsem si způsobil sám, protože jsem se blbě podívat na postavenou cestu, respektive špatně jsem se podíval na "vexle", kam jsou hozené...



Ale co už - než jsem napsal tento článek, tak už má tohle video několik palců nahoru, takže se líbí :-)

Sen o vílákovi!

Můj dnešní sen mě velmi příjemně překvapil, byť mám takový neodbytný dojem, že už se mi něco podobného zdálo dříve, ale nedopadlo to takto, což by tedy byla známka toho, že se jedná o REMAKE

Jdu ještě s pár lidmi kamsi do hotelu, žel to vypadá, že je to hotel hodinový. Anebo se ti, kteří šli do této zkoušky, ano, je to totiž zkouška, nedokázali prodrat na její konec. Posuďte sami, jak byste se zachovali vy, kdybyste na chodbách hotelu potkávali na zemi ležící dvojice, ale navíc nahé a v pokusu o nějakou, bohužel ne atletickou, figuru. Jdu dál, občas je musím překročit, ale nekomentuji a dokonce se ani nepřidávám, když mi na rohu jakási dívka v luxusní róbě zkouší nabídnout... co vlastně? Netuším.

Ani jsem se jí totiž nepodíval do obličeje a dokonce jsem jí pohybem levé ruky, takovým tím vystrčeným loktem, nepustil k sobě blíž. A co víc, šel jsem beze změny rychlosti dál, a mohu se vsadit, že ty místnosti vlevo ode mě, jež vydávaly z otevřených dveří jakousi stříbrnou zář obsahovaly možnosti na ukojení choutek jiného rázu.

Poslední místnost naaranžovaná do kombinace tmavě modré, černé a něco málo svítivé zelené, obsahovala stolek a na něm pět vysokých sklenic s vodou. Věděl jsem co to je, sklenice skutečně obsahovaly vodu, ale navíc s jednou příměsí. Vílí prášek. Prošel jsem jenom kolem tří sklenic z pěti, a na první pohled bylo jasno. První sklenice obsahovala zlatý vílí prášek v hojném množství, druhá taktéž, ale ve velkých hrudkách, ale já si vybral tu třetí, tu, která měla onen prášek nejjemnější, až to skoro vypadalo, že tam žádný není, protože sklenice zářila nejméně.

"Vílá prach dělá proměny náhodně" upozornil mě dívčí hlas, jež jsem dnes už slyšel. Zvedl jsem sklenici k ústům a náhle jsem měl v hlavě úplně jasno. "Chci mít moc kouzly pomáhat, chci být vílák" opakuji si dvakrát dokola a když už mám sklenku u úst, proběhla mi hlavou myšlenka jiná....

Napil jsem se...

Po chvilce tmy jsem se probral ve stejné místnosti a už bez skleničky v ruce a pocitově jsem měl dojem, že už je ráno. Dívka tam stála stále, ale to už jsem "došel" až na koberec. Tam jsem se zastavil, nevěda, co té dívce řeknu, ale to už cítím velmi zvláštní věc. Ten koberec s velmi hustým a dlouhým vlasem se pode mnou s fakt velkým zpožděním propadl, předtím jsem musel stát na chloupcích. Stál jsem vůbec na nohou? Chodil jsem??? Byl to velmi zvláštní pocit, musel jsem si ho vyzkoušet ještě jednou, byť už jsem věděl. S úsměvem a jiskrou v oku jsem udělal přesně jeden krok vpřed. Situace se zopakovala, zase krásně, měkce a se zpožděním zapadán bosýma chodidlama do chloupků kobetce. V tu  chvíli to pro mě byl nejkrásnější pocit na světě. Stal jsem se vílákem (vílou mužem)...

"Máš červenočerná křídla" řekla mi dívka stále tím stejným oznamovacím tónem. Ale já to věděl, protože právě ta myšlenka na červenočerná nenápadná křídla, takový ten odstín červené, který nekřičí do světa, navíc s černými ornamenty, bylo to totiž mé "nerozumné" chvilkové přání před napitím...

Vzbudil jsem se a byl úplně nadšením bez sebe, což znamenalo, že v 01:38, kdy bylo jasné, že bych měl pokračovat ve spaní, se to nepovede, věděl jsem, že to po tomhle nadšení a doslova adrenalinu v krvi půjde těžce.

Dal jsem to...

A tak jsem se dvěma dalšími přerušeními měl celkem tři další sny, kdy jsem jako víla-muž připlachtil k problému nějaké osoby a pomocí kouzla ale i pomocí dobrého slova pomáhal a všichni za to byli vděční. Jen velice málo lidí dokázalo vidět má křídla, jako by byla pro většinu neviditelná.I já sám je občas neviděl, malá ale silná křídla v barvě červené s černými ornamenty...

Ráno jsem s hrůzou zjistil, že je 07:45, tudíž hodinu a čtvrt po čase, kdy si kuchařky dělají kafe, opět tu máme kuchařku J* se dvěma pomocnicemi. Hrnek byl pro mne připraven, takže rychlá zálivka horkou vodou... ale tentokrát jsem nezůstal, zhltl něco ke snídani a s 3/4 kafe klusal v kroksech kopcem dolů, k "mému" stromu. 

Věděl jsem úplně přesně co budu dělat - zazpívám píseň díků na melodii, která mě poprvé napadla před 3/4 rokem právě pod tímto stromem. Teď, TEĎ, konečně byla v mysli ta správná slova



ZA TEN SEN MÉ DÍKY VÁM
CO OPLÁTKOU VÁM DÁM?
MOU LÁSKU MOHU DAT
TU TROŠKU DAT...

Zdánlivě se to nerýmuje ale do té melodie to sedlo docela dost dobře, no a protože pracuji i s energiemi a stromy, můžete hádat, co jsem chtěl zkusit.

Bez šance - byl jsem předběhnut, strom mi dal dostatek energie dávno předtím, než jsem se nadechl, až jsem v úžasu nad tím zazpíval onu melodii beze slov (kafe v té době odloženo na zemi) a text odpřednášel i s dalšími nesouvislými díky dodatečně. A samozřejmě jsem poslal i trošku další energie, ale věřím tomu, že jsem už při příchodu dokázal předat dost energie a radosti ze mě doslova stříkající.

Můžete hádat třikrát, jak úžasně mi to kafe chutnalo, přestože to bylo nějaké rozpustné a hlavně druhořadé cosi, co je vydáváno za lahodné, o vonném aromatu nemluvě. A jak časově dlouhé to pro mě bylo, přestože to bylo stěží deset minut, protože jsem měl další úkoly na akci, kterou tu globálně zmíním asi pozítří

Spoiler: Netušil jsem, kolik kafí mě dnes čeká, ale to čtvrté za dopoledne bych asi už fakt nedal a co hůř, přestože jsem takto kafoval, svůj úkol jsem nesplnil...

OMSI2: Nejdelší linka na Bad Kinzau (1.)

Dnešní díl asi nemá cenu příliš mnoho popisovat, protože to nejhorší, respektive nejužší místo vyšlo až do dílu druhého, ale i zde se nechá najít mnoho krásného nebo i problémového, takže takové ty nájezdy na zastávky na středním pásu, podivné výjezdy z tunelů a tak...



Tuhle jízdu jsem si užil, protože já si to dal v celku :-)

Pokus o pojistný podvod

Už od dob vzniku tohoto videa na kanále "Plzeňská Jehlárenská" si říkám, jestli tohle je skutečně možné, ale protože jsem byl dnes vezen na další školení GDPR (od posledního "Pláče" přibylo minulé úterý další a dnes dokonce dvě další školení, mohu s klidným svědomím říci:

Ať už je toto video pravé, nebo ne, pravé by být mohlo :-( Bohužel...



Občas se divím, jak je možné, že některým "srandistům" byl vůbec vydaný řidičák. Je to prostě můj pohled sice ze sedadla spolujezdce, jenomže o to víc jsem měl čas sledovat provoz okolo nás a protože sám řídím, tak to o to bylo horší - protože vím :-(

Letsplay #100: Výroční video, které ... ?

Nu tedy, po dnešním videu začínám pochybovat, jestli jsem udělal dobře. Do výročního videa mě totiž nenapadlo, co natočit hezkého a odkud, takže jsem zvolil novou hru, jež na videu ještě nebyla.

Problém je.,že právě tahle jediná hra potřebuje snímat v HD kvalitě, což se mi sice povedlo, ale - zase - mi zazlobil zvuk. Na jedné straně se tomu nedivím, protože jsem to točil na nové počítačové základní desce, ta předchozí už nebyla při hrách použitelná, jenomže jsem si to měl zkusit nanečisto. Což mě nenapadlo, protže jsem očekával, že nastavení v nahrávacím programu zůstane stejné. Nezůstalo...

Takže jsem točil nový zvuk o den později,což ale znamenalo, že budu muset použít stříhací SW. A jako naschvál to prostě nefungovalo, program padal a vůbec celkově video odmítal přežvýkat. Až s nějakým obskurním nastavením mi to prošlo....



Mezitím jsem si to nastavení znovu několikrát změnil a stříhací SW se už opět chytá správně, leč na přestříhání tohoto videa nezbyl čas....

Holt bude #101 lepším reprezentantem...

Středeční video na poslední chvilku

Ončas se stane to, že opomenu udělat zavčasu závěreční střih videa a pak to honím na poslední chvilku, takže se dost možná stane, že tento článek stihne vyjít dříve než na Youtube toto video doběhne a bude předchroupáno, což bude mít za následek, že video nebude dostupné.

A to přitom toto video mám natočeno už dlouho, dobře celý rok, a měl jsem ho připravené do míst, kde budu potřebovat nějakou výplň. Ten stav nastal v tomto týdnu, kdy chci kvůli stému videu označovaných jako letsplay, a prostě úmyslně nechci dávat v tomto týdnu OMSI.

Ale pojďme přímo k videu. Asi nejhezčí trať a nejvíc zábavy v OpenBVE mi přinesla tahle fiktivní trať situovaná do Anglie, no a jak tak fungují naschvály, tak musel přijít zrovna v den natáčení - hra se mi zaseknula v půli trasy.

No jo, ale co s tím? Věděl jsem, že kompletní nové namlouvání nedopadne dobžr - budu mít naštvan hlas a hlavně si nebudu jist, co už jsem říkal a co ne, takže v druhém komentáři toho řeknu méně.

Ostatně kdo bude pozorně oslouchat, tak zjistí, že přesně to se mi stalo, byť v opačném gardu, tedy že znovu říkám některé věci, co zazněli v části prvé, protože jsem tu druhou půlku natáčel s větším zpožděním, byť ve stejném dni...



Ale co už, rád si to s touhle lokomotivoou, které se říká Peršing, dím na téhle trati znovu a přes všechny zastávky, a věřím že minimálně zopakuji 90% úaspěšnost...

OMSI2: Video s pár chybami

Před malinkou chvílí jsem dal ven nové video a to konkrétně toto:



Je to video z mapy Autobahn, což znaméná dálnice a to předznamenává vše. Já sám se v něm dopouštím chyby, kdy u kasáren říkám, že mám 7 minut nadjetí ale počítač ukazuje, že je to čas do další zastávky, ale i jinde trošku žbleptám. Nu což, schválnmě jestli mi někdo něco vytkne :-)