OMSI2: Karlovy Vary

Asi jsem se zbláznil, ale mapu Karovy Vary, přestože jsem věděl, co to dokáže udělat s hrou, jsem nahrál bez toho, abych si udělal zálohu. Tedy já zálohu čistého OMSI mám, protože vedle "velkého" počítače mám pracovně/herní notebook, kde mám pouze "oficiální" mapy ze Steamu.

Ale co ukázat z Karových Varů, když už vše bylo alespoň 1x natočeno? Nedalo se nic dělat, musel jsem jít do nových linek, což jsou na šesté verzi Karolvých Var linky meziměstské. No a tak jsem si vybral jednu, kterou jsem trošičku znal z reálu, minimálně jednu její část.



Linku jsem si užil, ale než se mi ji podařilo zcela projet bez bloudění, tak to trvalo tři jízdy, a stejnak se mi povedlo z nervozity a nepozornosti pokazit dvě zastávky, které jsem projel ač jsem měl zastavit.

No a sami uvidíte v novějších videích, kam se mi panáčkové v oblečcích všude propsali a na jakých mapách je až do Nového roku budeme nacházet. Pak natočím speciální video, kterak je odmazat a vrátit tak vše zpět

Zajíždění do jiných realit

Pokud máte dobrodružnou povahu, tak můžete přejíždět z jedné snové reality do druhé, která slibuje nějaké speciální dobrodružství. A to dokonce svým autem, jenom si musíte být jisti, kudy dovnitř a kudy ven.

A tak v prvním ze svých snů projíždím po klasické silnici s kamarády v autě a blížíme se k jednomu domu,  podél jehož druhé strany vede úzká asfaltka (z reálného pohledu mám podezření, že to je spíše chodník), která je v jednom místě porostlá trávníkem, přesto ale pokračuje nahoru do louky a tam mizí definitivně. "Jé oni mám tu zrušili cestu" říká zklamaně jeden z mých spulucestujících, ale my jedeme dál...

Poznámka na okraj: Podobný dům mám i v jiných snech a je směřován do města HSK* kde něco podobného stojí i v reálu.

Můj druhý sen, či spíše pokračování snu je v pro změnu v městysi Sl*, kde bydlí mi vzdálenější příbuzní, ale zde ve snu je docela blízko jejich domu louka a na louku vede branka obestavěná lehce pobořenou cihlovou zdí. Ve správný čas a správnou chvíli se právě zde dá projít do jiné reality, ale nečekejte, že onen průchod je přímo v bráně, je kousek za a lehce stranou.

Tím, že tudyma jdu poněkolikáté, tak mám jistotu, že budu do jin reality přenesen a skutečně se tak stalo,  náhle jsem jinde. Sice je to louka i nadále, ale je již ohraničena, aby ovčí stádo neběhalo jinam. A samozřejmě je tu i polorozpadlá stodola, kam se jdu pro začátek schovat a pokecat s lidmi, kteří tam jsou. Jsou dva a jeden z nich je bača...

O chvíli později se objevuje průchod dál a já jím procházím, abych se ocitl v ošuntělé venkovské hospodě v podstatě za pultem. Je obsazena polovina stolů a mě lehce hned následně překvapí to, že hlavními dveřmi do hospody vejde část mé rodiny...

To mě probudilo, protože při jejich vcházení dul ve snu vítr, který byl i v reálu. Silný vítr který honil déšť do oken. No a protože jsem spal v rohovém pokoji s okny na dvě strany, tak ani nevím, které okno to bylo. Byla ještě tma a já byl líný si to ověřit...

Páteční všehochuť

Dnešní zápisek by měl být o lecčems, protože se mi nechce dělat několikero zápisků s různými nadpisy. Ono by to bylo takové trošku podivné, protože poslední dobou nějak nemám čas nebo možná chuť na blog něco psát, což se projevuje i tím, že zápisky o OMSI doplňuji dodatečně, což ale zjistí jen ten, kdo kouká na tento blog pravidelně...

Ale o nepsaní tohoto blogu jsem za ty roky už mockrát a tak se nebudu opakovat....

Mám-li se vrátit k dnešnímu dni, pak musím říci, že jsem si vybral Sight day, což by bylo bývalo znamenalo, že se v práci neukážu a práce se nedotknu. Samozřejmě jsem v práci byl - kolegyni půjčit stativ, nabídla mi kafe a pro jednu z vedoucích jsem udělal jednu drobnost. Taková oddechová třicetiminutovka...

Poté jsem se vydal do Prahy za kamarádkou E*M*, kterou jsem měl tři hodiny poté odvážet spolu s dalšími cestujícími na akci spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. Měl jsem přislíben i oběd, takže načasování bylo jasné. Musím být na místě o pravé poledne. Povedlo se mi to s třicetiminutovým náskokem, přestože mě Googlovská navigace před cílem vypekla - ano, zapomněl jsem si vzít Miloshe, moji klasickou navigaci - protože jedno její "zabočte doprava" přišlo brzy. Respektive všechny pokyny přicházely dost brzy, narozdíl od Miloshe,  takže když byly dvě křižovatky hodně blízko za sebou a ta první byla pro google nedůležitá... Akorát že ta, kde jsem to zkazil, měla semafory. A hlavně nechápu, proč mě hnala doprava, když to mělo být o křižovatku dál doleva...

Ale hlavně - jak je možné, že si tohle konkrétní zbloudění pamatuji z dřívějška? Kdy jsem tu byl?

Každopádně u E*M* to proběhlo velice hladce, tedy až na to, že mi popisovala peripetie s českým zdravotnictvím - dva měsíce neviděla na jedno oko, teď už prý jakžtakž, takže nemůže řídit auto. Dozvěděl jsem se i pár tipů na vaření, a jeden z nich i ochutnal  - čevabčiči i brambor dělaný na jednom pekáčku v troubě...

Dojezd na akci byl tradiční, byli jsme tu před pořadateli, letos jen o deset minut. Ale teď mě napadlo, že to bylo s jednou vyjímkou - přijížděl jsem totiž od opačného směru a jak je ta závěrečná odbočka "neviditelná", tak i přes upozorňování E*M* i přes své zpomalení, i přesto že vím, že ta odbočka je v tomto směru těsňoulince před cedulí měnící kraje... no prostě jsem na ní nedobrzdil a přejel jí. Takže najít nějaké místo kde se otočit a zkusit to ze směru opačného. Co vám budu povídat, málem jsem ji přejel taky, tak je malá a úzká...

Jinak letos pořadatelé lehce zmatkovali při ubytovávání, protože se nemohli dopočítat dvoj a trojlůžkových pokojů a v mém byla nečekaně připravena přistýlka, takže se musel hledat dvojlůžák, kde byla připravena jen jedna postel. Našla se :-)

Mohu také potvrdit pivní poznatek ze včerejška, protože po dvou pivech, tentokrát rozprostřených do čtyř hodin, mi opět bylo podivno, takže jsem je musel dorovnávat kafem, aby se mi netočila hlava. Je tedy jasné, kdy jsem šel spát. Brzy...

Vánoční večírek v práci

Jak popsat něco, co v prvopočátku jako večírek nevypadalo? Ale asi musím začít od začátku....

Vánoční večírek loni nebyl nic moc, protože se nová paní ředitelka pobočky A* teprve rozkoukávala a teprve zjišťovala, co jí přímí podřízení sežerou a co ne. Projev tedy měla špatný, improvizace ji nešla. Tedy loni nešla. A tak jsem trošku čekal, co bude, protože letos vánoční večírek byl několika lidmi, dokonce jedním celým oddělením odignorován, naopak jsem měl dojem, že jiné oddělení naopak šlo kompletní. A projev letos nebyl vůbec.

Letos tedy menší prostory, opět s rautem zdarma, ale bez pití, to si platil každý sám. Číšnice s tímhle stylem měla zkušenosti, protože si udělala jmenný seznam a každému pak přidělila lístek s číslem, takže se nemohlo (teoreticky) stát, že někdo něco nezaplatí. Samozřejmě v tom asi naleznete určité skulinky - stačí zaplatit lístek s nejmenší útratou, na svůj nebrat nic a všechnu útratu psát na lístek kolegy, který tam ztvrdne a nebude si jist, co za tu noc vypil ;-)

Osobně jsem dal za dvě hodiny na akci dvě piva a jeden čaj, takže lístek s nejmenší útratou byl na světě :-) ale nedal jsem ho z ruky. Překvapil kolega Z* který s 200Kč vydržel prý až do půlnoci a napravoval si reputaci, nemluvě o tom, že si prý s kdekým potykal.

Tím, že ředitelka nemluvila, tak ani netušíme, jak a jestli budou nějaké odměny atd.

Já sám jsem zůstal u stolu, kde seděly dvě dámy, stejné, jako jsem měl u stolu loni, takže jsme dali řeč na různá témata a docela působili jako rebelové, protože nějaké to družení s ostatními prostě nebylo.

Prostě a krásně - pro mě to bylo celé jen o tom se "zadarmo" najíst (samozřejmě nám to bylo strženo "z fondu") a ukázat se před ředitelkou. No a taky zjistit, že mě dostanou už jen dvě piva. Prostě a krásně - poslední dobou málo piju, protože nejsem zvyklý... Na stranu druhou - hurá.

OMSI: Trolejbus!!!

Přiznání jest polehčující okolnost - video jsem měl natočeno dost dlouho, ale tak nějak jsem doufal, že se mi to podaří natočit ještě o něco lépe onen trolejbus, zvláště bez té chyby, která už je vidět v náhledu videa.



Ano ano, celý průšvih je v tom, že trolejbus vizuálně nedrží v trolejích...

Jinak ano, opět hezké poježděníčko, protože trolejbus hezky reagoval na pokyny a všechny chyby jdou za řidičem, který neuměl vybírat zatáčky...

Co je ale důležité: Už se mi ozval kluk, který mi doporučil mapu a také jiný trolejbus, takže už nyní mohu říci: POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ :-)

Shrnutí uplynulého týdne (48/2018)

Dnes tedy naposledy ke hře HEROES OF STORM, neboť se mi podařilo zopakovat úspěch s postavou slečny Moralesové, kdy jsem byl vyhodnocen jako nejpřínosnější hráč ve hře.

Jak moc přínosný ale ukazuje jen jeden procentový ukazatel, ale na druhou stranu - co je u léčitelky nejdůležitější...

Jinak jsme zrovna tady hráli všichni čtyři kamarádi, ale zrovna tahle hra byla taková zvláštní, kdy se ne úplně vždy dařilo a ne všechny akce byly úspěšné...

Ale zpět k dění v týdnu:

OMSI: Spitterberg

OPět jedna linka na přání, respektive doporučení



Mám ji tedy odjetou, no a mapu opět někdy vyzkouším :-)