Shrnutí uplynulého týdne (48/2018)

Dnes tedy naposledy ke hře HEROES OF STORM, neboť se mi podařilo zopakovat úspěch s postavou slečny Moralesové, kdy jsem byl vyhodnocen jako nejpřínosnější hráč ve hře.

Jak moc přínosný ale ukazuje jen jeden procentový ukazatel, ale na druhou stranu - co je u léčitelky nejdůležitější...

Jinak jsme zrovna tady hráli všichni čtyři kamarádi, ale zrovna tahle hra byla taková zvláštní, kdy se ne úplně vždy dařilo a ne všechny akce byly úspěšné...

Ale zpět k dění v týdnu:

Inventury jako takové skončily, ale nyní nastává období dohledávání.  Občas to bývá vtipné, když vám chybí služební automobil, který ale zjevně stojí na dvoře...

Kolega Z* má dovolenou a některá dohledávání směřují k němu do kanclu. Tak jsem například našel zařízení, které už jsem dva roky neviděl (ani při inventuře letos) a ono tam leželo na křesle jako neviňátko...

Jinak docela vážně řeším respektive v tomto týdnu řešil následující problém:

1. Zaměstnavatel vám pošle nabídku na školení, které ale není z vašeho ranku
2. Přihlásíte se, protože jste ajťák dělající support, takže byste měl mít přehled.
3. Přijde vám potvrzení účasti a přesný termín
4. Napíšete si cestovní příkaz, zařídíte služební auto a pošlete listiny zaměstnavateli na podpis
5. Cestovní příkaz vám není podepsán s historkou na téma "máte moc práce"

No a protože se nám v pátek objevil bod 6. - školení bylo zrušeno pro všechny z centrály, které školení dělá, tak to řešit dál nebudu, ale měl jsem chuť využít služeb bezplatného právníka...

Nejzajímavější se tak ukázalo víkendové dění. V pátek odpoledne kolegyně Š* nenastartovala u práce auto. Končil jsem o minutku v práci později, takže po zjištění, že tu jsem autem, radostí poposkočila a poprosila mě, abych jí pomohl. Než jsem ale došel o 50 metrů níž a v jednosměrkách vymyslel nejkratší spojení (a projetí 5 metrů v jedné jednosměrce v protisměru, tak už tam měla několik snědých mužů včetně jejich auta, které dělalo stejný manévr jako jsem plánoval já.

Kolegyně ke mě doběhla, poděkovala za ochotu a poslala mě pryč. Ujel jsem tedy cca pět metrů, kde jsem čekal na pokračování mého dění, které popíšu níže.  Z popisu od kolegyně vím, že chlapci nenašli na svém(??) autě pozici autobaterie. Takže kolegyně musela lovit jinou naši kolegyni, se kterou to zvládly.

Mě se to čekání také protáhlo, protože kolegyně, se kterými jsem jel na výlet a které jely dalším autem měly také problém. Jedna ze spolucestujících si musela naposledy zapálit cigaretu, aby vydržela celou cestu nekouřit. Já neznal cíl cesty, takže když konečně projely kolem mě, tak jsem se za ně napojil.  Asi tak o deset minut později postihlo naše město namrzající mrholení, které zastavilo celou MHD a způsobilo několik nehod (cestu kterou jezdím na pobočku P* 15 minut, tak druhou polovinu této cesty jel náš kamarád 50 minut...)

Dojeli jsme na náměstí nejmenovaného města a zde si dali úžasné kafe v nenápadném podniku, který jsem ale odněkud znal, což mě mátlo,  protože tímhle městem jsem mnohokrát projížděl ale na náměstí se nestavoval, maximálně tak před mnoha a mnoha lety s babičkou, kdy tenhle podnik ještě spolehlivě neexistoval.

Poté jsme dojeli na jistý zámeček, kde jsme se dostali do foajé, A  z foajé zámečku jsme se přímo dostali na zahradu... a já už okamžitě věděl, že budu bydlet v pokoji druhého domu, a z pokoje budu  mát tak "debilní" výhled, že budu koukat z okna na valník pod stříškou, takže budu mít funkční únikový východ.... Pak jsme se dostali do vinného sklípku, což byl cíl naší party, něco málo jsme ochutnali (a já si vyfotil věc, kterou jsem již znal).  No a pak do sklepa, kde jsme večeřeli a dále pili vínko....

Viděl někdo někdy oválný sud? Já už 2x, ale poprvé v reálu.

Ranní historka s nakupováním vína se též shodovala s mým poznatkem (paní prodavačka pro moje víno šla do sklepa, přestože za zády měla celý jeden regál tohoto druhu, což jsme zjistili až po mém zaplacení) a pak odjezd ze zasněženého nádvoří. Ten byl posledním bodem, který mi vyskakoval jako známý.

V podstatě celý můj sen z astrálního cestování byl o tom, že česká část tohoto vinařství byla umenšena (zabráno "němci", proto jsme také neslavili ve velkém salónku, nýbrž dole ve sklepě v utajení za několika dveřmi) a ranní placení bylo značně provizorně připraveno

Odpolední akce byla v jistém útulku, kde jsem se měl setkat jednak z kolegyní Š* ale také se dvěma dalšími kamarádkami, které sem jely po vlastní ose. Nejprve jsem potkal manžela Š* který mi nabídl svařák (dal jsem si ho o 10 minut později s vědomím, že následující dvě hodiny řídit nebudu) a v přesně načasovaný okamžik vešel do budovy. Přímo proti mě se otevřely dveře od kočičí části útulku a vyšly všechny tři kamarádky. 

Pak už jsem se v podstatě vezl na vlně pasivního sledovače událostí a sledoval, co se vše bude lišit od mé paměti z astrálního cestování. Ano, drobné změny se našly - nepohladil jsem si místní kočičky, a další nalezená kolegyně na hradě nebyla ta, kterou znám, ale jinak toho sedělo dost, včetně hlazení rotvíka a pejska z bolavou a ovázanou packou.....

Dva různé sny s astrálním cestováním, oba mě dostihly v podstatě v rámci 24 hodin, bloumám nad tím, ale na nic nemůžu přijít. Hlavně proto, že myšlenka na další, ještě nepřiřazené astrální cestování ke skutečnosti, končí tím, že mě už nic dlouhodobě nenapadá. Takže si říkám: A TO JE VŠECHNO?

Na druhou stranu si tuhle otázku říkám už asi potřetí nebo počtvrté, protože už delší dobu mám dojem, že se nic neobjeví, ale ono jo. Takže otázka je jasná, respektive dvě: KDY a CO ?