Bus Simulátor 18: Havárky, havárky, havárky....

U dnešního videa si připadám, jako v jistém již skoro kultovním snímku, kde vyšetřujícímu detektivovi je ukazována kachní farma a jeho průvodce postupně ukazuje výběhy a říká: "kachny, kachny, kachny, ...)

Já bych takto mohl říkat slovo "havárie", protože na konci videa jsem si vědom dvou srážek, ale hra mi napočítala čtyři. Tu jednu si dovedu vysvětlit, protože tam jsem ťuknul 2x za sebou v jedné uličcce na asi 10 metrech... No, já sám si video budu muset prohlédnout znovu, kde mi unikla ta poslední...

Ono těch havárií bylo víc, protože první notebook se při pokusu střihat málem roztekl, jak hodně žhavil (nakonec to přežil ve zdraví), druhý notebook střihal video v plné kvalitě tři dny a i tak v určitém úseku chyběl buď obraz, nebo v dalším zvuk. Takže jsem tvrdě snižoval kvalitu videa a zkoušel oba notebooky (svůj prastarý a svůj nový), až se chytil ten starší. Je vidět, že jsem ho měl vyladěný dobře. Škoda, že odchází mechanicky (zapínám ho externím vypínačem, nefunguje touchpad, atd.) ...

Ale jako jo, projel jsem si linku č.2, jež vede okrajovými částmi mapy, které vypadají jako okraj Českého Ráje, takže jsem se kochal.



Jen se bojím jedné věci - jestli jsem neviděl blbě a ... :-)

Ve vesmíru nikdo neslyší, jak pláčeš

Včera mě v jednom sestřihu, který jsem "z nudy" poslouchal, zaujala jedna skladbička nazpívaná anglicky, že jsem si ji našel v originálu, který je volně dostupný. A zjevně mi zůstala v hlavě trošku víc, protože vyvolala snovou asociaci.



Pohybuji se před naším domem a směřuji směrem k základní škole (do obchodů, do práce, prostě jedním obvyklým směrem) a proti mě jede relativně hodně autobusů se starými označníky, kdy je vpředu v "kaslíku" zasunutá čtvercová tabulka s čísly. Tím, že čísla jsou bílá na černém pozadí, mohl bych je v reálu přiřadit do relativně malé časové oblasti, ale to neřeším. Naopak pokukuji po číslech autobusů. Tím, že ukazují správná čísla místních linek, tak jsem v pohodě. Když naleznu i čísla linek takzvaných "pracovních linek", jezdících 2x denně (a v reálu aktuálně už vlastně nejezdící)  tak jsem už lehce ve střehu, ale oukej, holt se zrovna jede na šichtu do průmyslových zón. Jenomže uprostřed jede i linka s číslem "1". A to je hodně špatné, protože to není autobusová linka, tudíž je autobus jako náhradní doprava, jenomže proč by proboha probíhala náhradní doprava příčně od míst, kudyma má ta linka jezdit?

Ta jednička mě opravdu probrala, takže jsem si uvědomil, že mezi autobusy bylo už předtím nějaké podivné číslo linky, ale ta jednička mi utkvěla právě proto, že to bylo jediné jednomístné číslo linky (jinak to všechno byly Karosy B732 s jednotným nátěrem, to jen tak mimochodem)

Pozorně jsem si prohlédl lidi uvnitř a překvapilo mě, že v létě nevidím na oděvech více barev, ale jen kombinace bílé a černé.

Než jsem se rozkoukal, byl jsem zatčen a navlečen do zeleného trička (barvy, jakou měli animátoři v jistém roce na táboře spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje) s krátkým rukávem a zavřen v místnosti beze dveří spolu s dalšími stejně postiženými. Ukázalo se, že máme k dispozici několik propojených místností s postelemi a nějakým tím vybavením, kdy mě zaujaly zásuvky přiražené ke stěně, s nimiž nešlo hýbat. Prý nám tudyma strkají věci dovnitř. Obhlédl jsem si to z neotvíratelného okna a začal kout plán, jak přes šuplíky utéct (poznámka do reálna: kolegyně mi včera objednávala nábytek do kanclu a dohadovali jsme se nad šuplíkama, které jsem odmítl)

Než jsem ale prokoumal detaily úniku (hlavně jak to zakamuflovat, aby se na to nepřišlo moc rychle), otevřely se ve stěně dveře a vešlo poněkud obtloustlé kápo, taktéž v zeleném tričku a vysvětlovalo nám, že půjdeme na nucené práce. Pak odešlo a dveře se začaly zavírat. Dost pomalu a dokázal jsem je nohou zablokovat a vzepřít se v rámu dveří, aby se nezavřely. Zavírání bylo silné tak, že jsem dveře nedokázal otevřít doplna, ale tentokrát v této verzi snu bych v mezidveří mohl stát docela dlouho.

Ze známých tváří mých spoluvězňů se nikdo nepohnul, aby začal prchat se mnou, kápo bylo už bůhví kde (mám podezření, že to nedovření dveří udělalo schválně), toho se bát nemohli, tak jsem prchl sám.

Bylo mi jasné, že v zeleném tričku "to" nedám, přesným opakem by bylo tričko či košile v barvě červené a tak ve stínu budovy "vězení" provádím kouzlo změny barvy trička. Vznikla taková ta krásná modrá, které se říká "nebeská modř". Konce rukávků se sice nedobarvily do modra a zůstala tam ta zelená, ale bylo mi to šumák.

A do zvuků instrumentálky, jež si můžete pustit výše, vyrážím přes ulici. Pokud je něco špatně, tak nepřejdu přes půlku oné docela široké ulice (čtyřpruhovka).kde je jednak přesně uprostřed asfaltky zabudovaná a dobře viditelná nějaká elektronická hranice, a tak nějak tuším, že strážní oné věznice budou mít také své pokyny...

Nikdo neotřel mé slzy, kdy se jako jediný v modrém tričku otáčím k domovu, abych se pokusil v tomhle světě žít. Ale jako kdo? Rebel, vyvrženec, ochránce? Minimálně není modrá barva špatná pro strážce a asi i v té podivné barvičkovité hierarchii něco znamená...

Vzbudil jsem se včas do práce, asi tak 10 minut před zvoněním budíku, což se mi nepovedlo už sakra dlouho, vyspalý do růžova a kupodivu i v pohodě.

Samozřejmě o tom všem přemýšlím, poslouchám u toho verzi včetně zpěvu: https://soundcloud.com/colortheory/in-space-no-one-can-hear-you-cry a snažím se rozřešit tuhle záhadu - jindy bych byl mrzut, že jsem neosvobodil ostatní, ale dneska nic. Nabídku, sice bezeslovnou, měli, leč nereagovali. 

Proč? To těžko říci, ale v poslední době se setkávám se dvěma extrémy a zrovna včera jsme to probírali s kolegyní, kdy na jedné straně je rezignovanost, a na druhé straně je drzost, kdy si někteří jedinci dovolí to, co nám vadí. Nejhorší je sledovat děcka, která třeba rozhazují věci v obchodě, vy to dítě okřiknete (nevědouc, ke komu patří) a pak dostanete pomalu pěstí od jeho rodičů, co že si to jako dovolujete vůči jejich dítěti...

Naštěstí nemám náladu, abych si tuhle skladbu pouštěl pořád dokola, protože kdybych jí měl, znamenalo by to, že jsem zase "v tom", kdy mívám pocit, že bych nejraději odletěl na jinou planetu, kdy mám naději, že tam budou lepší lidi

Shrnutí uplynulého týdne (4/2019)

Popsat právě uplynulý týden z mého pohledu bude velice jednoduché, protože na politické scéně se připravují volby do evropského parlamentu a u nás v práci to běží relativně normálně...

OMSI2: Pět minut po dvanácté

Ač si po tom všem dění kolem OMSI a mých videí připadám už v pořádku, stále to není ono, protože ač chci videa točit a už se na to opět těším (po středečním livestreamu) tak se k tomu nemohu dokopat. A tak jsem zvolil něco kratšího, ale zato krásného :-)



Hezké domky a okolí, že? :-)

(natáčel jsem cca ve 13:30, tedy 90 minut po tradičním zveřejňovacím čase.)

Nevtipný vtip

Ve škole:
- Tak děti, dnes si předvedeme násobení nulou.
- To je přece jednoduché!
- No uvidíme. Spočítej 376 krát 53, Radku.

Improvizace v OMSI....

Naprosto mi nefunguje střih videí a tak musím improvizovat a vyrábět videa ve stylu přímý přenos, anebo natočit celé video bez přerušení A i to se nedaří.

Ono taky musíte mít námět a když nemáte ani to, nebo se "to" nedaří zprovoznit, tak improvizujete při improvizaci :-)

Takže jsem zplodil přímý přenos,  který se ale odvysílal v úterý v noci "do zdi", takže ho všichni diváci uvidí až ze záznamu. Taky skvělá chyba....

A tak jsem si odimprovizoval celkem tři mapy do tohoto "live" videa, přičemž prostředním jsem si sebral jeden námět na klasické video a i třetí mapa by šla použít do extra letsplay videa



Ale co už. Pozornější divám si určitě povšiml, že na první mapě nejsem v pohodě a dělám dost chyb, ba až přespříliš, v půlce druhé mapy jsem vyrušen a ve videu to je slyšet, a tak až při poslední mapě jsem v pohodě. Jenže to jsem pro změnu začal usínat.

Ach jo...

PS A ještě jsem dal blbě datum na zveřejnění tohoto videa, málem se dnes nezveřejnilo

Shrnutí uplynulého týdne (3/2019)

Jak se postavit k tomuto týdnu? Těžko říci, protože tento týden má dva atributy:
1) Zpřeházené návštěvy restauračních zařízení, kdy jsme mátli obsluhu, neboť jak každý den chodíme jinam ale každý den stejně...
2) Postupně nabíraný vztek, který pak skutečně ve středu vytryskl

V práci v pondělí a úterý nebylo nic zajímavého k popsání, kromě rutiny a toho, že jsme se s kolegyní opět hrabali v papírech, protože jsme v rámci porovnávání různých databází uživatelů několika programů nacházely různé neshody. A přesně to ukázalo i na profesní slepotu, kterou jsem tentokrát měl já, kdy v "mé" databázi byla "živá" paní, která je už v důchodu a nepracuje...

V úterý v podvečer jsem měl problém, co natočím na středeční video a jak to vybrané pojmu. Zvolil jsem nově připravovanou mapu a projel jí. Pro mě to bylo v pohodě a ve videu jsem se vyjádřil, že se mi mapa docela líbí, byť je hodně nedodělaná.

Kamarádka mi pak ve čtvrtek řekla, že na ní mapa působila depresivně, což měla pravdu, na mě tak také ve čtvrtek působila. Ale až poté, co jsem se v kafárně dostal za kamarádčiné pomoci dostal z nejhoršího.

Ta mapa mi totiž nepřipadala divná už i jen proto, že podivně stísněné baráky namačkané na sebe mívám v mých depresivních tramvajových snech (samozřejmě je použit jiný tvar domu v mém snu), takže prostě klídeček a pohoda. 

Pátek pro mě byl určen na rochnění v noteboocích, kdy jsem se pokusil svůj převést na novou verzi windows 10 (1809) na svém pracovním notebooku a zbuchlo mi to, a pak ještě jsem zkoušel uchodit jeden starší notebook. Po odmazání nesmyslů a počkání, až se windows samy srovnají - za dvě a půl hodiny bez internetu(!!!) se konečně ohlásilo, že je 30 updatů v řadě. Dal jsem restart a pak se modlil, protože ty updaty se instalovaly celkem 3x, už jsem si myslel že mi to tam cykluje, ale pak se opět ukázala Wokýnka. Notebook šel ihned na internet a stáhl si ještě tři updaty, jeden z nich byl velký.

Každopádně přes páteční a sobotní odpoledne jsem se nebyl schopen dokopat k natočení videa na neděli. Pak jsem ho nakonec natočil, jenže při natáčení mi ta hra zazlobila tak nešikovně, že nebylo možno hru vrátit do původního stavu, což znamenalo, že budu nucen stříhat.  Stříhací program běžel od nedělní 10-té hodiny ranní a ještě ve 23:59 nebyl doběhlý - mezitím jsem ho párkrát restartoval a zkoušel přenastavit, ale nic.

Takže poprvé po dlouhé době opět není v neděli video