Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

sobota 22. srpna 2015

Zpět v čase - tábor, den čtvrtý

Tento příspěvek jsem si předepsal na táboře a kromě opravy pravopisných chyb jsem s ním nic nedělal... Čas vzniku je úmyslně jiný než čas zveřejnění

No, poslední dny mi opět daly mnoho námětů na přemýšlení, ale také i práce

Ve třetím dnu jsem si už celý zoufalý jel do blízkého městečka pro modem k počítači, takže jsem měl večer možnost prozkoušel připojení všech tří operátorů v tom našem "zapadákově", kde se denně v chatové osadě a přilehlých kempech pohybuje 300+ lidí, ale datové služby byly a jsou mizerné.

Fakt jsem si připadal jako děd Mrazík, protože jsem si připojil modem, nainstaloval software a pak rychlým tempem oběhl naší chaloupku, kde seděla kolegyňka Eva. Na moji otázku "je ti teplo děvče" na mě volala cosi svahilsky, protože jí bylo jasné že jsem signál nenalovil.

Milé O2, tvůj signál je tu nejmizernější, abych stál s notebookem na žumpě s notebookem nad hlavou, to fakt ne. Loni to bylo uchoditelné i z jídelny. Letos nic

A vy dva tam vzadu, T-Mobile a Vodafone, vy se nesmějte. Sice u chaloupky signál je, ale kolísá tak, že ze tří čárek (ze čtyř možných) klesá na čárek nula.

A přitom hovorový signál tu je dost dobrý u všech tří operátorů. A já se ptám - proč něco jde a něco ne?

Prostě a krásně - modem jsem si kupoval z pohledu táborového dění úplně zbytečně. Chjo. A co hůř, poprvé v životě jsem platil faktury z notebooku zapřeným o volant, stojíc přímo pod vysílací věží GSM signálu. Auuuu (vyje na měsíc pln zoufalství)

A podobně může výt kolega, kterému odešel disk se speciální připravou na táborová dopoledne, naštěstí to dokáže dosimulovat i bez notebooku, neb má něco na flash disku a něco dá z knížek.

Ze mě dnes měli psotník některé děti, které hlučely na nástupu a já jim postrhával body právě za tento čin. Hned bylo ticho, do čehož se ozval jeden z vedoucích. "A pak že já jsem pes"

Další psotník způsobili naši dva mládenci vytvářející celotáborovku, kteří delegovali určité úkoly na další lidičky a právě jednomu z nich zadali úkol: "Připrav soutěže pro Pohár tří kouzelníků, akorát samozřejmě kolejí bude šest, takže šest šampionů" Takže poté, co tomu dal kolega při přípravě X hodin, a do této soutěže vymyslel i soutěž dvojic, tak si pánové usmysleli, že zvolí sedmého šampiona. Čili minimálně část přípravy šla do kopru.

No budiž, to by šlo změnit, jenomže onen kolega se zašprcl a že prý bude soutěžit jen šest lidí nebo nikdo že nic z principu předělávat nebude. Ti dva se zašprcli že soutěžit bude sedm, nebo nikdo, že to mají provázané dál. A teď babo raď, zvlášť když jako nástupce Harryho Pottera vybrali kluka, který není oblíben v dětí kolektivu teď natožpak po této události. Už po 5 vteřinách obdržel posměch … od vedoucích.

"Rozbité bábovičky" tvůrce soutěže s Pohárem tří kouzelníků (které můžete nazvat sebestřednost, ego, …) se řešily 30 minut, jeden z kluků se choval tak, že ho druhý nazval debile a chtěl odejít ze sálu (taky jsem chtěl zmizet) , ale pak se ukázali ti dva mládenci jako chlapi a sami stáhli variantu sedmi účastníků.

Každopádně jsem se večer shodl

Nu, jak se zdá, musel jsem usnout u počítače, protože příspěvek není dopsán a teď zpětně při Copy+Paste na blog se mohu jen dohadovat, co jsem chtěl říci. Asi to, že blbeček blbečkem zůstane navždy, když není tvrdě někým školen/učen....