Také se ti občas stává?
... že se celý den trápíš
a nikomu nic neřekneš
... že jsi na dně svých sil
a i přes to pořád bojuješ
... že toho chceš tolik říct,
a nemáš nikoho komu můžeš věřit
... že se ti chce brečet,
ale usmíváš se
.... a já mám chuť zde na blogu založit sekci "k zamyšlení", protože když na nějaký takovýhle textík někde narazím - typicky na facebooku u některého ze svých přátel, tak si říkám, jestli to není volání o pomoc.
No a samozřejmě, ten, kdo to teď bude číst na mém blogu a nepodívá se na odstavec výše, se bude ptát stejně: Není to i u mě výkřik o pomoc?
