Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 15. listopadu 2015

Žák předčil učitele

Věc zmíněná v nadpise mě už několikrát potkala, ať už jsem byl v té větě žákem, nebo učitelem a při úterní kavárně s kamarádkou I* v tomto týdnu to přišlo znovu.

Z těchto situací nevycházím duševně v poklidu  - když jako žák předčím vysokoškolského učitele, tak je to hluboce na zamyšlení, co je špatně -  tentokrát jsem v kavárně dělal ostudu (vztyčená pěst a jásání "jo,jo,jo!"), protože opět žák předčil učitele - ehm, žákyně předčila učitele. A jak!

Kamarádce se totiž zahryzla v podvědomí jedna má myšlenka: "Představ si ten sen opačně".  Ten "problémový" sen si představte jako když přicházíte před soudkyni a ta vám něco vytkne... Druhý můj "požadavek" byl, aby se nenutila do toho, aby se jí tento obrácený sen zdál.

Tak teď to "samovolně" přišlo, nebylo to sice stoprocentně obráceně, že by se dvě ženy prohodily role, na druhou stranu tahle varianta byla MNOHEM lepší. No a protože se kolegyně řídila pracovním postupem (z tohoto příspěvku - Několik rad, co se sny - je to na konci příspěvku) a svůj sen si sepsala, mohl jsem si i já užít tu přemíru detailů, které kolegyně popsala. Ale hlavně - podle určité teorie to byly detaily přímo skvělé, proto můj jásot.

Jo a mimochodem - ten nový sen bych mohl značně zjednodušeně nazvat "Samosoudkyně" (i když mě to tahá za uši, jak to není přesný název)...

A to je zároveň i takový určitý problém, protože na závěr snu se stalo cosi, co nebylo úplně růžové a co si vyžádá ještě poměrně hodně práce. Tedy teoreticky.

Tady to ale naráží na problém u mě, protože si možná připadám jako učitel, ale tak stěží jako učitel prvního stupně základní školy, který o druhém stupni ví stěží víc, než že druhý stupeň existuje. Kamarádka navíc dokázala tímhle snem to, co já v obdobném problému ještě ne, takže tohle vítězství má pro mě dvojí příchuť - radost i smutek zároveň... Ale taky úlevu, že nebudu muset použít jisté učební "texty" ...

Ne, nejsem tak dobrý a nikdy bych se jako dobrý či vynikající v oboru snů nepovažoval, je mi ale čím dál tím jasnější, že jednoho dne, podobně jako před 16-ti lety jednomu klukovi na programovacím kroužku budu muset říct - "promiň, ale už tě nemám co naučit". Teď jsem ale ve stavu jako před 19-lety s daným klukem - "Tý jo, tohle si zvládl, co tě (a ostatní) budu učit dál?". Jenže ten čas mezi těmi dvěma lety jsem si užíval ze všeho nejvíce, protože to nahoru táhlo i mě, nutilo mě to se jednak učit a jednak pořádně připravovat nové a nové hodiny. A jednoznačně cítím, že teď se to začíná dít také! Budou to i teď "jen" další dva roky?

Když už mluvíme o letech - příspěvek Několik rad, co se sny je stár rok a kousek, což značí, že minimálně po tuto dobu se s kamarádkou sny společně zabýváme

Každopádně k oněm několika radám v onom příspěvku přidávám:

  • Sen nehodnoťte, maximálně si poznamenejte něco ve stylu" Po probuzení jsem se cítila vyrovnaně", tedy konstatování faktu
  • Na sen se dívejte z více úhlů ,