Shrnutí jednoho (pracovního) týdne jednoho pracovníka jedné firmy
Kamarádi si neplatí!
Tento pracovní týden byl ve znamení rozbíjejících se věcí, dokončovaných inventur majetku (kde má nalepené inventární číslo služební automobil?) a speciálních telefonátů, na což reagovalo čtvrteční moudro dne.
Ale o tom jsem mluvit nechtěl a ani nechci, neboť bych rád vypíchnul čtvrtek a pátek.
Čtvrtek jsem si totiž vzal dovolenou, neboť jsem měl dělat řidiče, ale nikoliv slečně Daisy, nýbrž I* na vyšetření ve specializovaném pracovišti a protože jsem tušil, že může dojít k pokusu o placení za jízdu a ztracený čas a bůhvíco ještě, tak jsem si vynuloval tachometr. Alespoň myslím, že to tak I* vnímala, ale ve skutečnosti jsem o kilometr dříve plně natankoval a chci si sledovat spotřebu za pomoci kalkulačky a selského rozumu, neboť po různých aférách s automobilkami přestávám věřit tomu, co nám předkládají.
Každopádně jsme vyjeli a přes avizované opravy silnic projeli jako nůž máslem, takže příjezd do malého města před ono pracoviště proběhl v 11 hodin ale ona "poradna" se měla otevřít až ve 12:30. Nu což - tak jsme se šli projít do parku, který I* znala, ale byla docela lezavá zima, takže jsme vešli do budovy a na moje přemlouvání I* nakonec souhlasila, že si už v 11:30 sedneme před "poradnu" a tu hodinu počkáme.
Než se na vedlejší televizi stihla protočit zpravodajská lišta CT24, byla I* pozvána dál.... řeknu to stručně: Ve 12 hodin jsme už byli na odchodu do místní kavárny a po přejezdu do našeho města jsme se zdrželi na obědě, A právě tady došlo k pokusu i vyrovnání, za benzín, můj čas a kdesi cosi. Zdařile jsem to odmítl, protože jak kavárnu tak restauraci platila I* a to co od ní "padlo" na mě zhruba odpovídalo tomu, co jsem projel na benzínu. A nechat si od kamaráda zaplatit za něco, co jsem dělal dobrovolně a rád? To dřív zmrzne peklo!
Sledoval jsem pak ve zpětném zrcátku odjezd I* domů a měl z toho tak trošku výčitky svědomí, protože svým autem odjela až o větší chvíli později, než stálo nastartování auta...
Říkal jsem si, že jistě nastane čas, kdy naopak I* poveze mě na nějaké vyšetření, z něhož odejdu po čtyřech neschopen řídit a asi se mi to splní velice brzy, protože jsem si v pátek zavolal o výsledky jednoho svého vyšetření. Hm, tak takové výsledky už nevokecám hranice onoho parametru není překročena o desetinky jako minule...
No a pátek? Už od předchozího odpoledne jsem věděl, že nejde naše docházka a že kolega povolal servis, ale tušil jsem že se sám vnutím to zkontrolovat, jinak bych neměl klid, takže jsem o svojí dovolenou zapadl do práce to zkontrolovat. Bohužel měl kolega pravdu, je to na servis. A tak jsem z práce zase odběhl a jal se řešit přístroje našich bývalých kolegyň
No a tenhle zápisek dopisuji doma a nikoliv na sešlosti spolku číslo dvě - po celotýdenním čtení hlášek na facebooku na mě padlo tak trochu znechucení, které se sečetlo s nějakou počínající nemocí a leností, takže jsem si dal pro dnešek zákaz...
