Některé příspěvky zůstávají a s velkou pravděpodobností zůstanou nedopsané a aktuálně nejposlednějším je příspěvek z pondělí 24. dubna, jež měl popisovat dění posledních 14 dnů, Respektive toho posledního týdne, kdy jsem byl psychicky dost mimo.
A přitom příčina je jednoduchá - další z nadřízených neunesl mnou sdělenou pravdu, a zkusil se mstít, jinak to nazvat nemohu. Ale abych dostával vynadáno za to, že si o přestávku kapu kapičky do očí, když na to mám lékařem jednoznačné pokyny.
Každopádně jsem si na tento týden vzal dovolenou a zkusil s tím bojovat, dokonce jsem byl až u ředitele, jenomže nevidím před sebou nějaké šťastné zítřky...
Ba co hůř, celý týden jsem dělal takové kopance, že to chvilkama vypadalo až tak, že jsem byl zralý na psychiatrii - zářným příkladem může být můj nákup ředkviček.
1) nakoupil jsem je
2) v rámci kafárny jsem si připomněl, že MUSÍM koupit ředkvičky
3) v rámci kafárny jsem si šel pro kapesníčky do tašky a ředkvičky tam našel
4) sehrál jsem pro I* u prodejce ředkviček etudu na téma zapomnětlivost
5) ředkvičky zůstaly v tašce dalších 30 hodin, opět jsem na ně zapomněl
Ano ano, až takovéhle divy mi způsobují nařčení směřující na kvalitu mojí práce a mého chování.
Můj anděl strážný si to "užíval" taky, takže jsem přijmul pozvání na S*, zařídil pozvání i pro Z* a skutečně jsme včera dojeli a nebýt deště, který nás vytrápil od Prahy až právě do S*, tak by to bylo super. Zřejmě si právě při této příležitosti Z* uhnal rýmu, případně si její nástup "jen" zrychlil,protože si na sebe v autobuse otevřel okénku, aby se mu lépe dýchalo.
Včera setkání s kamarády ze S* skončilo vínkem, dnes už to musel být grog...
