Měsíc uplynul jako voda a opět je tu víkend, tentokrát i prodloužený, s akcí spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. A také tentokrát mám sebou Z* (tentokrát jen jeho) a budeme dávat dnes večer dračák.
Jenže o tom psát nebudu, protože to teprve přijde, ale ještě mám v sobě docela dost endorfinu z odpolední akce, kam jsem byl na poslední chvíli přizván jako "křoví" a také jako strážník č. 6, které pro nové rekruty hraje s ostatními scénky ze života. Nakonec se z toho vyklubala čtyřrole (křoví, novinář Láďa Hruška z deníku Ank Morporku, soused s jabloní a přihlížející u krádeže (1x variantně jako chmaták).
Na to, že jsem sám musel improvizovat, protože jedna věta ve scénáři: "Láďa Hruška v lovu za senzací vleze na místo čínu", byla opravdu chudičká, jsem si s tím vší vyhrál Nemusím mluvit o tom, že s kolegou, se kterým jsem se měl "o něco hádat" jsme si museli vymyslet i to jádro sporu - no prostě dva sousedé se hádají o to, co spadne na jejich straně plotu ze stromu.
A to celé zahrát čtyřikrát pro čtyři různé skupiny dětí a pokud možno čtyřikrát stejně, což samozřejmě kvůli různého stupně interakce dětí, jež na nás měli reagovat, prakticky nešlo.
Největší sranda byla u varianty chmaták, jež přišla jako první, takže jsem vyfasoval náhrdelník, což měl být můj lup, ale oloupená začala křičet, že jí zmizel prsten. A teď to zahrajte, když prsten vůbec nebyl na place. Ale dal jsem to, včetně vedoucího hry, který promptně našel v našich pokladech na chatce prsten a stihl mi ho zavčasu podstrčit....
No, musím říci, zpotil jsem se řádně, bolejí mě nožičky jako po chůzi v délce 20km (což je mé denní maximum již po mnoho let) , ale bude se mi spát dobře.
A snad je to tím, že tu máme opět kuchařku J*, nebo to má jiný důvod, ale jakmile jsem si včera večer pod peřinou zahřál, usnul jsem a probudil se právě včas na otevření kuchyně a tím pádem na "naši" kávičku od J* , která si pamatovala, že mi ji musí zalít ona, jinak by mi nechutnala :-)
Se spánkem je to vůbec zajímavé, zvlášť se sny, což by mohla dosvědčit kaarádka I*, která má momentálně vysloveně snovou houpačku, kdy ji přijde jeden úžasný sen, který by se mohl sfilmovat a měl by Oskara jistého, jindy je to sen ze stejného(!) místa a nestyděl by se za něj ani Hickock (doufám že se píše nějak takto). A ten druhý se už objevil v repríze.
Existují na to různé rady (např. "spálení mostů"), ale žádná není přímočará, spolehlivá nebo dokonce bez vedlejších efektů. Jako jednoznačný příklad je hořící les v údolí pod přehradou. Ano, lze to uhasit dynamitem v přehradní hrází, jenže pak ty následky...
Ve volných chviličkách o tom zkouším přemýšlet
PS: Dnes přijel pán v klobouku.
