Dnešní pátek byl pro mě dlouhý a to ještě i o trošku více, než kolik ukazuje datum u tohoto příspěvku, neboť ho píšu až hluboko po půlnoci.
Ti, co mě dneska zažili asi právě teď vyskakují dva metry vysoko a řvou: "Když jsem byl(-a) s tebou, tak si mi usínal (nebo dokonce) usnul na mé akci!" Ano, přiznávám....
Je to vůbec zajímavé a já začínám poslední dobou nabírat podezření, že "moji" lékaři léčí nemoci, o kterých si myslí, že je mám, a naopak neléčí to, co mám. A samozřejmě za to můžu já, protože buďto oznámím jen polovinu svých příznaků, tím pádem to odpovídá vícero nemocem a doktor pak léčí tu nemoc, která se mu léčí lépe. Anebo se striktně drží své specializace a neuhne - příkladem je můj (již bývalý) ušař, který mě léčil na pískot v pravém uchu. A neúspěšně. Obyčejná masérka mě pak prohmátla, zjistila nějaké věci, které odstranila a ejhle...
A toto podezření momentálně nabírám k mé neustálé únavě. Ono se tam totiž nasčítává duševní únava v práci, pak kvůli práci ve spolcích, občas i únava fyzická, pak nějaké náznaky, že časem budu potřebovat inzulin... A právě tento poslední bod mě polekal a tak jsem najel na babské recepty.
A ještě jeden bod mi přidává zdánlivou únavu a to je to, že se s některými lidmi nebojím usnout i na předním sedadle, zvláště pak, když se pohybuji na známé trase. Toho si dnes užila I*, jež mě vyvezla k její nové chatě, kdy se přes mě přelily dvě různá usínání a jedno bylo právě to cestovní. Stálo mě to pak výlet na jednu zříceninu hradu, prý bych tam usnul :-)
Každopádně i při cestě zpět jsem tloukl špačky a v započatém trendu jsem pokračoval doma provozováním gaučingu. Na dvě hodiny...
A tady na chvíli odbočím, protože s I* vedeme odbornou debatu na téma 90-ti minutové spánkové cykly, přičemž ony cykly probíhají po celý den, jen to prostě vždy nedojde do stavu, že doopravdy usnete. Ale mě to zrovinka vyšlo na obě cesty autem...
Jenomže když provozuji gaučing, tak se mi cyklus zkracuje na 60 minut a typicky mi ta hodinka stačí, už se mi povedlo i 45 minut. Ale tentokrát to bylo minut 120.
Pak jsem zalil zahrádku, zasedl k počítači a, světe div se, začal jsem usínat taky, což mi začalo být mimořádně podezřelé, takže jsem udělal přesný opak toho, co mi přikázal doktor (= žádný cukr večer a přes den minimálně) a lokl si energetického nápoje. Nedal jsem ho ani decku, ale nakoplo mě to přímo strašlivě, takže ještě teď svítím jako pouliční osvětlení a nevím co bych dělal. A hádejte - bylo to sladký "jak cecek".
Stihl jsem si opravit OMSI, v OMSI si opravit mapu Great Grundorf a odjezdit kombinaci s přejezdy z 77 na 79 a následně na 78, kterou budu v blízké době točit - vzniknou z toho tři po sobě jdoucí díly, protože dvojhodinový díl fakt dávat nechci. A taky přemýšlím, jestli ty přejezdy nedám z druhé strany, tedy 78,79,77
/dodatek ze sobotního večera - vystřihl jsem si do videa linku 69 z téže mapy/
Prostě a krásně - mám si hlídat přebytek cukru v těle, nebo jeho nedostatek?
