Plány jsou od toho, aby se nedodržovaly, tak nějak bych charakterizoval situaci v práci, ale i v soukromém životě.
Naštěstí jsem si vzal na pátek volno, ale naneštěstí se na pobočce B* klekla klimatizace a protože moji kolegové jsou takoví, jací jsou, jal jsem se to jít o své volno zkontrolovat. Pochopitelně jsem měl pravdu, naše krajské vedení stále nepodepsalo objednávku na opravu, takže serverovna opět byla před teplotním zhroucením....
Poté, co jsem si zaplaval s kamarádkou v bazénu, a požil oběd a kafe, jsem to šel zkontrolovat znovu.
Klimatizace byla opravena, ale namísto toho, abych se v serverovně rozklepal zimou (16°C) tak jsem se mohl cítit jako za chladného letního dne (odhaduji 28°C). Tak uvidíme v pondělí, třeba se jen ještě nestihla zchladit....
Ale už konečně k odjezdu, měl jsem předplacenou jízdenku u Žlutého a odjezd stanoven v první možný čas, kdy smím opustit práci. (To pro případ, kdybych dovolenou nedostal). Na zastávku jsem došel s patnáctiminutovým předstihem, abych - sedíc u okénka - nepřekážel dalším nastupujícím cestujícím, protože bych nastupoval mezi prvními. Samozřejmě jsem si neuvědomil, že tento spoj nezačíná u nás, ale v jiném městě, takže najede na zastávku v lepším případě na čas.
O patnáct minut později, kdy projela první konkurenční společnost a o další tři minuty později, kdy projela druhá konkurenční společnost jsem se už rozhooval, že nechám svoji jízdenku u Žlutého propadnout a pojedu s nimi, protože jsem chtěl být na S* ještě za světla, byť jsem měl vymyšlenu náhradní cestu vlakem a čas k této jízdě zatím nenastal.
O další dvě minuty se konečně objevil můj spoj, který stevardka omlouvala "povinnou bezpečnostní přestávkou řidiče". Měla-li pravdu, pak někdo neumí plánovat jízdy autobusů :-(
V Praze na první zastávce u metra jsem vyhodnotil situaci tak, že ani s velkým štěstím na přestupu v metru nejsem schopen dojet k zastávce přímého autobusu na S* včas. Takže jsem zůstal dřepět v autobuse až na FLorenc, což byla chyba, protože se zpoždění vyšplhalo za 20 na 30 minut, tím pádem jsem to měl opět trošku našlapané, což jsem si zhoršil tím, že jsem si o SMS jízdenku požádal až u vchodu do metra. Přišla pozdě...
Ze čtyř různých autobusů, které projíždějí různě v okolí bydliště mých kamarádů (ani jeden nejede skrz jejich ves) mě zbyly dva, anebo dobře hodina čekání na další "iteraci" čtyř autobusů čtyř linek, takže jsem zvedl telefon a nahlásil ony dvě zbylá čísla linek, přičemž se mi v odpověď ozvalo "vyber si". Tím pádem mi bylo jasné, že tentokrát nebude výlet autem pro mě spojen s nákupem mléka u farmáře (ze zásobníku do pet lahví, zchlazené po předchozí tepelné úpravě).
Vybral jsem si ten druhý, neboť jsem ve stočlenné frontě na jízdu stál jako poslední, a byť se ta fronta rozdělila vedví (na ty co chtěli jet prvním a na ty co druhým busem) a nějaké místo k sezení by mi tam zbylo, ale platil bych o osm korun víc :-D
Bylo to ale prašť jako uhoď, protože zpočátku obě linky jednou stejnými místy, jen s pětiminutovým rozestupem, takže oba autobusy spolehlivě chytily stejné zpoždění, které bylo na naší lince zpestřeno o dalších pět minut, kdy se objížděl uzavřený úsek místní komunikace. Celkově jsme nasbírali 45 minut zpoždění u tohoto autobusu, což se u mého kamaráda, který pro mě přijel, nevyvolalo zrovna nadšení.
A pak jsme řešili GDPR na našem hobby projektu, takže vůbec nezbyl čas ani na Whisku, ani na koňak. Naštěstí to šlo rychle a celé to půjde zadministrovat ručně, našich 60 aktivních uživatelů oslovíme emailem a zbylé uživatele/čtenáře jenom upozorníme, že známe IP adresu, odkud k nám chodí. Což je logické, "sběru" tomuto osobnímu údaji se -logicky- nejde vyhnout.
