Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 6. srpna 2018

Shrnutí uplynulého týdne (31/2018)

Tentokrát začnu hrou, abych  trošku dohnal skutečnost, proti zápisům, teď na táboře nemám na čem hrát. A to úmyslně, protože můj nový notebook je herní a tuhle hru by utáhl. Na druhou stranu nevím, jestli by to utáhlo místní internetové připojení.

Tak tedy tentokrát jsem hrál za postavu Valla, která umí úžasně střílet z kuší, takže v některých mapách je trošku bezzubá (např. piráti, nebo i jen obecné získávání "kempů") ale už jsem mockrát viděl, že protivník s touto postavou prostě vyhrávat dokázal. Tak se to povedlo i mě.

Jinak k procentům: Hraje to 2x pět hráčů, nebo 1x pět hráčů proti pěti počítačem ovládaným figurkám, takže zisk 40% v aktivitě je prostě úžasné. Zvlášť pro mě...



V závěrečném hlasování jsem dostal tři potřebné body, abych získal "pepíka", můj čtvrtý bod musel povinně jinam, pátý hráč nehlasoval....

Ale k uplynulému týdnu, respketive ještě k předchozí sobotě večer.

Sobota večer byla vyhrazena poradě, na které se mělo vyřešit vše kolem celotáborové hry. a rozdělení činností na neděli, kdy najíždí děti. Nedohodlo se nic a večeře - opíkání buřtů, začalo až ve 23 hodin. Ve 23:30 už pršelo, takže první lidi si toho buřta stihli dát. J8 tou dobou byl na chaloupce v pyžamu a psal text předchozího shrnutí.

Neděle, plánováno: 9:30 schůze a výroba indiánských bot, 11:00 oběd s dovezenou pizzou.
Neděle, skutečnost: 10:00 schůze, 12:00 pizza dojela, boty nic

V pondělí se rozběhl rozřazovací turnaj, který jsem si vzal na povel a někdy mezi 15:30-18:00 mě měl někdo na 20 minut vystřídat, abych si botky vyrobil.  Hádejte 3x... Nemám je ani teď při psaní tohoto soupisu...

Co říci k táboru? Kluk, jemuž říkám "pán s kloboukem" se první dva dny předváděl a zkoušel na mě nějaké fígle na naštvání. Je to tím, že pohrdá všemi, co nemají to, co on - otázkou ale je, co to je? Vzdělání? Šachové dovednosti? Dobrou (čti: nemanuální) profesi? No a pak se děje to, že se  ním moc lidí nebaví, takže ve středu mi zkusil zapodlejzat, že prý o našem táboře dával rozhovor nějakým krajským novinám a že tam zmínil i meteorologa (=mě, bez použití jména). Nu nedojal mě, a mé "hm" ho odradilo.

Ve čtvrtek jsme měli hru "život indiána". Zjištění, že se zapomnělo oslovit oba zdravotníky, když vytáhnete dítě z vody mírně přiutopené, je fakt příjemné. A jinak samozřejmě: Dítě tvrdí: JSEM PLAVEC , rodičové tvrdí dokonce písemně: "JE PLAVEC", skutečnost: šel ke dnu na dvacátém metru dvacetipěti metrového bazénu, tzn šlo ke dnu na pátém metru, kde už nestačilo. Naštěstí kolem bazénu bylo dost vedoucích, takže záchrana byla okamžité.

A teď matematická úloha pro náročné: Kolik metrů doopravdy uplavalo, ono dítě když na začátku 25m bazénu je brouzdálko a kolik je to plavekých temp???

Ale pojďme dál. V neděli jsem řídil velký turnaj a už sobotní noční porada před ním byla výživná. Sledujte sami?

Fáze 1 - kdo chce hrát turnaj z vedoucích - hlásí se všichni
Fáze 2 - kdo pomůže Pelinovi? Pelin jedovatě: "E*M* tu není tak ta mi nepomůže" Jeden dobrovolník....
Fáze 3 - Pelin posílá papír: Hrající vedoucí nechť se zapíší - zapsala se 3/4 přítomných.... tzn 1/4 jsou podvodníci
Fáze 4 - Rozdělování dalších úkolů
Fáze 5 - znechucený odchod Pelina k sobě

Byl to zajímavý počin, kdy mi nepomáhali dva známí hráči J*K* a P*S*, ale právě ten dobrovolník - i když jsem si celý turnaj musel "uřvat" sám, tedy typicky si zjednat klid na hracím sále...

A to je vše.

PS: Ještě že mi v neděli J*K* dovezl vínko, měl jsem se s kým dělit a trošku si propláchnout unavené hlasivky - logicky s těmi, co měli po službě a už nepřijdou do styku s dětmi - což jsou všichni ti, co na táboře dřou a nejsou na očích