Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 15. října 2018

Shrnutí uplynulého týdne (41/2018)

Přemýšlím, jak popsat další týden bez kolegyně Š*. blížící se inventury a další problémy, které jsou o něco akutnější, než ony inventury.

Nevýhoda někoho, kdo pracuje příliš dlouho na daném místě je ta, že by si měl pamatovat hodně reálií. V mém případě to byly reálie něčeho, co jsem ani neviděl, jak bylo budováno. Bylo to totiž o tom, že se jedna z budov bude přestavovat a protože nejsou prachy na průzkum a plány neexistují, tak otázka zní - kudy vede elektrika. Ta se totiž předělávat nebude

Takže "Kudy vede elektrika?" Kdyby byla skrytá ve zdi, tak bych nevěděl, ale takhle jsem se podíval, kde jsou lišty...

Oukej, to bylo jednoduché, ale ještě na mě přišla další otázka: Připojíme tam dostatek počítačů? Dítě v druhé třídě by to zvládlo. Nepřipojíme. Osm počítačů do šesti internetových zásuvek. A nesmí být rozbočovač, takže proto... 

Co je ale v tomto týdnu nejhorší je to, že můj bývalý kolega z J* onemocněl čímsi, co mu dělá vystřelující bolesti v oblasti pánve. Prý skřípnutá mícha, což má potvrdit magnetická rezonance. Ta bude až za měsíc, takže doktor předepsal prášky proti bolesti. Prý ty, které jsou nejsilnější na českém trhu.  Tudíž s nežádoucími účinky, když se něco sejde. Ty účinky jsou halucinace....

Nepřejte si vědět, co se děje v hlavě člověku, když má halucinace a volá svému kamarádovi 150km daleko (čti: mě) a je zmatený. A vy ho musíte uklidňovat. Tak jako ok, všechno fungovalo do okamžiku, kdy u sousedů byl problém s plynem, přijeli plynaři a zvonili i na něj. Tedy abych byl přesnější - byl to skutečný problém, nebo halucinace?

A tohle bylo moje dilema - pravda nebo fikce? Musel jsem zapojit hodně velkou sílu přesvědčování, abych ho v první chvíli uklidnil a pak vydyndat telefonní číslo na jeho manželku, jež byla na noční. Takže jsem ji zavolal, ona usoudila, že jejich dítě tam bude rychleji než ona, takže ho tam vyslala. No a samozřejmě - u sousedů nic. (Dle slov z dalšího dne od kolegy měli sousedi přípravu na nějakou večerní oslavu s grilováním. To už ale byl o 1000% racionálnější) Takže jej pak na střídačku manželka a jejich dítě hlídali...

Těch telefonních hovorů bylo s kolegou v onen kritický den pět, než mě napadlo nechat zasáhnout manželku, protože co bych dělal jinak? "Dobrý den, dovolal jsem se policii? Můj kamarád ,jehož přesnou adresu neznám ale vím kudy k němu jezdím a je z jiného kraje má asi halušky a je schopný si ublížit protože panikaří?"

Ne, nebudu si to představovat...