Opět jsem byl jako léčitel (tentokrát mě hra nutila do "vesmírné" sady hrdinů, z níž hraju nejraději tuto léčitelku.
Jenomže tahle hra, čtvrtá a poslední v dnešním dni byla jiná. Mimo jiné proto, že jsem v ní sice hrál s kamarády, ale ti byli na jiné "dějové" lince a já šel léčit kluka(?) s holčičí postavou a lukem, a říkal jsem si, jak to asi dopadne - tři bijci, a já spolu s lučištnicí.
Hrál jsem s vypnutým mikrofonem a tím pádem neodpovídal na otázky "kde jsem" a tak, nechal jsem hru probíhat do první společné chvilky, jež se na volání hry odehrávala na středu mapy.
Z ní se náhodně chodí nahoru do horní "dějové" linky nebo do dolní. Náhodně hra vylosovala horní, díky čemuž jsem zjistil, že chlapci zvládali jen přežívat, že my dva dole dokázali víc.
Než pak přišla druhá společná chvilka, měli jsme otevřenu vnější bránu nepřítelových hradeb. Bez pomoci shůry či naší trojice.
Vypjal jsem se k výkonu, který už jsem relativně dlouho neudělal a který ukazuje ona hvězdička v dolním obrázku. V této konkrétní hře jsem byl 100% času naživu!
Byl to ale jen můj výkon, nebo mi pomohla i ta lučištnice? Po pravdě: Bez ní bych to nikdy nedal, přestože ten hráč či hráčka nehrál úplně nejlépe. A opět po pravdě: Podobně jako jsem se v sobotu já vrhal do bojů, tak se vrhal i on, myslím že by s troškou opatrnosti i on mohl dosáhnout onoho hvězdičkového skóre.
