Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 23. září 2019

Shrnutí uplynulého týdne (38/2019)

Tento týden mě nepěkně překvapoval hlavně činnostmi kolegů, kdy jsem si říkal, jestli nelítá v povětří nějaké "idiocium"...

Ostatně jsem už něco málo naznačil v minulém Shrnutí uplynulého týdne (36/2019), kdy jsem to ve v ten konkrétní čtvrtek pociťoval já, kdy jsem odmítl vysvětlit jednu svojí hnusnou myšlenku, ale také v pátek, kdy jsem poslouchal o bejvalce mého kolegy, která se ho nadále pokouší citově vydírat náznaky, že je těhotná s někým jiným a ten někdo se o ni a stávající dítě zajímá více.

Teď ve středu ta historka zněla jinak a dokonce měla dvě verze - stručně první: "Než mít děti se dvěma blbci, to radši z tebou" a druhá: "Je to tvoje a jsem v tom". Ale proč to píšu - ta holka je mimo, to už vím dávno, ale po vyslechnutí druhé verze jsem se natvrdo zeptal:" A ty si s ní vlezl do postele [přestože ses s ní rozešel a nesnášíš ji]* ???". A sami asi uhodnete, jakou odpověď jsem dostal. Čili pro mě jasno - bez pardonu test otcovství .......................

Ve čtvrtek měla IV moje kolegyně, protože se jí nějaká nemoc podařila vyřadit z provozu už ve středu, a to mi zprávu na mobil podala. V pátek, kdy jsem měl dovolenou tak ale neučinila, ale i ostatní kolegové měli nějak posunuté hodinky, takže když mi v osm hodin volala vedoucí jednoho oddělení na pobočce B*, že se doposud žádnému mému kolegovi nedovolala, bylo jasné, že mám po dovolené. Požádal jsem jí, ať znovu zkusí kolegu Z*, že teď zrovinka určitě přichází do práce a mezitím že se obléknu a když tedy zavolá znova, tak skočím do auta. Nezavolala... ale přišlo dalších šest hovorů. Prostě a krásně - než aby kolegové napsali SMS, že je něco špatně a nestíhají, nebo že dokonce nepřijdou opět do práce.... tak raději způsobí, že doma stresuji....

Jenomže ve čtvrtek se projevila další idiocie, tentokrát od jisté firmy, která nám rekonstruuje prostory pobočky P*. Zavolala, že mění termín a místo přestavby přes víkend bude dělat přestavbu v týdnu. Idiocie na druhou byla ta, že to naše ředitelství bez mrknutí oka schválilo, přestože jasně mělo od nás na stole výhrady.

V pátek, když tedy vynechám ony telefonáty, se už nedělo nic zajímavého, tedy kromě toho, že jsem doháněl resty - pro novou mapu v OMSI jsem programoval vyhybky (ne, nebude to Bratislava, ani Čechy, ani Slovensko) a na poslední chvilku natočil video, které jsem pak dozveřejnil až ze S*. Taktak jsem stihl společný oběd a kupodivu zbyl i čas 30 minut před odjezdem na S* na nějaký ten oddych....

Sobota na S* byla překvapivá, protože se kamarádům začalo pomáhat až později dopoledne - bourání zahradní zdi, která se provalila - takže zeď rozebrat, odházet hlínu ze záhonku, která na ní tlačila a odpoledne se šlo do lesa, "až tam bude méně lidí", jak řekla má zdejší kamarádka.

Bylo to tak, u lesa šlo zaparkovat, ale bylo to klasicky depresivní. Pro mě, samozřejmě. Zatímco tři mí kamarádi se ohýbali co chvíli pro houbu, já se ohýbal 10x méně, což znamenalo, že ze 31 hub byla jedna moje. Fakt skvělé, řekl bych, a naprosto očekávatelně mě to po dvoua půl hodinách přestalo bavit. V lese jsme byli hodiny čtyři - jeden košík malých hub a jeden velkých....

K neděli nějak není popsat co, kromě toho, že jsme šťastně dojeli domů obvyklou kombinací auto-vlak-pěšky-autobus-autobus. A já celou dobu s těmi houbami - o které jsem se podělil se sestrami...
---
* v hranatých závorkách jsem dopsal větu, která nebyla vyslovena přímo v té otázce, ale v kontextu rozhovoru zazněla.