Pravda, nebo lež? Nebo jen přílišný optimismus, který se v budoucnu neukáže být pravdou?
Tak nějak bych mohl popsat dění právě končícího týdne, ale také i neděli předchozí, kterou jsem popsal v předchozím Shrnutí na konci. Obsahuje totiž nepravdu, neboť jsem si ji předepsat tak, jak měla původně být...
A tak tedy ona neděle, konkrétně odpoledne, skutečně začala přesunem na vlak a pak přestupem na další vlak, ale pak měl kolega geniální nápad. Jeho sestra s přítelem se totiž měli vracet přes Prahu a pokud by se povedlo, že...
Bylo to naprosto neuvěřitelné, ale trefili jsme se do okamžiku kdy najížděli na Pražský okruh, takže se rychle domluvilo, kde se sejdeme, tedy konkrétní "americká" občerstvovna v dosahu metra a onoho okruhu. Hloupé bylo, že po výlezu z metra byly dle Google map tyto konkrétní občerstvovny v dosahu dvě a prakticky stejně daleko. Ale po upřesnění jsme ji našli a já opět mohl přemýšlet na téma dejavu. Kolikrát mě a hlavně kdo odvážel z tohoto místa, myšleno doteď?!?
Ale jako OK, ještě asi dvakrát jsem měl od dejavu kopanec, pak se nasedlo do auta a jelo se. Nabídku odvozu až domů jsem nepřijal, v blízkosti domu jsem se nechal vysadit...
Teď se ale musím vrátit do nedělního dopoledne, kdy jsem si připadal jako trapák. Kamarádka mě totiž nafasovala houbami čerstvými, sušenými i rozemletých do koření. A kolegovi nedala nic. Pak ještě kousky králíka a to už jsem si připadal trapně, takže když nabídla houby "masáky" ve stavu zmraženém, docela ošklivě jsem ji nasměroval ke kolegovi. Ale i později jsem si připadal jako trapák, takže nabídka odvozu autem mě nasměrovala na to, že nabídnu kolegovo sestře sušené houby. Přijala a předal jsem jí to ještě před startem jízdy. A na konci ještě přidal 200,- na benzín...
Ostatně ani čerstvé houby a koření jsem si nenechal celé, podělil jsem se se sestrami - čištění a krájení hub ve třech lidech trvalo hodinu...
No a teď už konečně k novému týdnu:
Pondělí si nějak moc neuvědomuji, tedy kromě hororů na téma tonery a šéf. Pokud organizace nemá na zajištění standardního provozu, tak je něco špatně, takže jsem ještě v minulém týdnu psal "zajímavý" email ředitelkám několika poboček a ty zareagovaly(-i) správně, a tak šéf měl díky tomu práci. Takže mi to oznámil a protože mi chtěl ukázat, že ani já nejsem bez viny, zeptal se mě na přechod z Windows 7 na Windows 10 a prý proč toho máme málo. Bylo to vtipné, protože toto má na hrbu onen kolega, co byl se mnou na S*, a šéf mu pár minut před hovorem se mnou volal taky, ale toho se nezeptal. Musím říct - klasika ... Pro další dění je důležité, že jsem nuceně vyjel služebním vozem na poruchu na pobočku P*, kde jsem zapojil jeden kabel... a protáhlo se to přes oběd a polovinu odpoledne, protože se na mě kolegyně vrhaly...
Úterý bylo zajímavější, protože jsem jel na pobočku P* s kolegou Z* hned ráno na vyklizení počítačové techniky z Openspace, které se bude předělávat. Bylo to zajímavé, protože jsem původně chtěl vyrazit rovnou z domova. Takže když jsem se v půl šesté ráno šacoval a kontroloval si klíče od všech poboček, které jsme měli navštívit, klíče od pobočky P* tam pochopitelně nebyly. Takže zajet na hlavní pobočku, vzít klíče ze stolu, další klíče - od služebáku - vrátit, nabrat kolegu a pádit na pobočku a tu rozpojit. Šlo nám to krásně, zvlášť když jsme kabely netřídili. O to zábavnější to budeme mít při zpětném zapojování.... Přemýšlím, zdali jsem v tomto bodě neudělal chybu a nejel na další pobočku na kafe k I*, ale raději jel zpět na pobočku A*. Tam si kolega vzal služební auto a jel zpět na P* ale pak i na další pobočky...
Já jsem po zbytek dne trpěl deziluzí z dalšího dění na pobočce.
Ve středu jsem se kousnul a překlopil skriptem licence na mnoha strojích na správné hodnoty. Tedy dle našeho GŘ, protože ve výsledku budeme za hromadnou licenci tohoto typu platit více, ale protože "bla, bla, bla" [mluví svahilsky a z cesty], tak potřebujeme onu vyšší licenci. Byl jsem rád, že jsem na poslední chvilku natočil video z OMSI, protože dnešní den byl u nás také o výměně kamen na vaření. Díky mým sestrám, jsem to měl jak já, tak mamka, skoro bez práce. Večer se pro změnu překonala mamka - přestože jsem byl doma již několik hodin, až v deset hodin večer mi řekla, že blbne topení a že v sobotu až budu pryč se chce koupat a nechce být nastydlá. Takže jsem chvíli běhal kolem našich aparátů na výrobu tepla.............
Jak mohla dopadnout kvalita spánku bych mohl dříve jen odhadovat, ale ve čtvrtek ráno jsem dokroutil prvních 7 dnů s hodinkami, které toto umí sledovat a tak jsem si to prohlédl. Dopadlo to očekávatelně, protože jsem si na nich nastavil 7 hodin spánku, které ale nedokážete dát, když jdete spát o půlnoci a vstáváte v pět ráno, abyste byli připraveni na čtvrteční přestavbu na pobočce P*, kdy mají truhláři dokončit svoji práci a vy musíte opět přepojit počítače. Tolik plán...
Čtvrtek ve 12 hodin jsme si šli obhlédnout pobočku P* a málem omdlívali, protože to zase někdo po--- protože pokud si stavíte bezpečnostní přepážky, tak chcete, aby byli všichni v bezpečí. Ale zkusil jsem si máchnout rukou s propiskou v ruce a trefil jsem kolegu, který seděl za přepážkou, takže když si odmyslíte propisku v mé ruce a domyslíte si něco jiného...
Nábytek stál taky divně, mimo jiné proto, že mnohé naše původní stoly mají jedu stranu zkosenou, takže když to stálo teď ponovu, mnohé kosení bude našim kolegyním vadit - to už jsme si řekli s kolegou teď. A tak jsme si natahali techniku a tím jsme skončili, protože bylo jasné, co všechno si musíme v pátek nově na pobočku P* natahat.
A tak v pátek jsme na pobočku opět najeli v půl sedmé ráno a tahali nové prodlužováky, dávali nové podlahové lišty a mezitím přicházeli kolegyně. A pochopitelně nadávaly. Já o chvíli později taky, protože v rámci rekonstrukce se měly přidávat datové zásuvky (v našem malém openspace přibudou nové pozice) a ty tam nebyly. O to víc jsme museli tahat provizorních spojení.
Dopadlo to tak, že na akci spolku, jehož jméno se nevyslovuje jsem místo ve 13:00 z pobočky A* vyjížděl ve 14:00 od pobočky P* a to mi ještě chyběl nějaký materiál, který jsem nutně na akci musel mít (losovací notebook s oficiálním programem na turnaj), takže jen na startu jsem měl 90 minut ztráty, ale zpočátku mi to nevadilo, protože jsem tam měl spočítanou rezervu. Jenomže jsem na dálnici stál 2x (!!) v nějaké koloně, takže se to znovu protahovalo a to jsem ještě chtěl jet za J*K* na kafe a kolega, kterého jsem nabíral v Praze, si pro změnu chtěl nakoupit nealko, takže v úplném součtu jsem na akci spolku přijel se 120 minutami ztráty. T9m pádem jsem sice nejel pro ty, co přijeli vlakem, ale už jsem nestihl skoro nic.
Spal jsem v místnosti, kde v létě spaly naše kuchařky, a očekávatelně jsem pochopil, proč kuchařky ruší, když je nějaké noční dění na klubovně. Někdy kolem třetí ranní, když se tam končilo, mě harašení štěrku spolehlivě probralo, o hlasitém hovoru nemluvě...
V sobotu jsem si (kromě rozlosování prvního kola) v klidu pískal turnaj a pak trošku fotil. A tady nastal problém - baterka v kameře zničehož nic skočila do režimu "vybito" a nabíječka hlásí "zahoď vadnou baterku". O desítky minut později mi notebook cinkl, že baterka je vybitá. Takže jsem ho uspal, utíkal ke zdroji, ten při zapojení do zásuvky hodil velkou jiskru a baterka na notebooku se začala hlásit jako "nejsem vůbec připojena, najdi si mě". Což tedy značí, že jsem zrušil dvě baterky v jednom dni.
A pak přišlo několik pokusů o unfair hru, takže jsem docela slušně před začátkem dalšího kola ječel, ale stejnak to další holčička zkoušela na jinou holčičku začátečnici. To už mě "dojalo"...
Ani jsem v sobotu neodjezdil OMSI, byť jsem ho zapl, a šel spát, namísto toho abych se družil s ostatními. Jaké bylo moje překvapení, když na mě na blogu v neděli vyskočil předpřipravený zápisek s "Little foxem" a její příhodou. Pustil jsem si jí a opravdu mi pomohla...
Neděle už byla pohodová, stihl jsem návštěvu Stromu, dotáhnout poslední dvě kola turnaje, sbalit se a jet domů...
